Klimatická změna může nebezpečně mutovat houby, varuje výzkum

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Svět je plný drobných tvorů, kterým chutnáme. Bakterie a viry jsou zjevnými padouchy, původci smrtících globálních pandemií a otravných infekcí. Ale patogeny, s nimiž jsme zatím nemuseli tolik počítat, jsou také houby.

Patogenní houby (Candida, Aspergillus, Cryptococcus a další) jsou v současné době dobře známými zabijáky lidí s oslabenou imunitou. Zdraví jedinci se jich ale většinou bát nemusejí, protože naprosté většině nebezpečných hub na planetě se v teple našeho těla nedaří. To se ale možná už brzy změní.

Nová studie z Duke University School of Medicine zjistila, že zvýšené teploty způsobují nejméně u jednoho druhu houby nečekané změny. Patogenní houba známá jako Cryptococcus deneoformans neboli Kryptokokus tvárný zapíná své adaptační reakce na nejvyšší obrátky, jakmile teploty stoupnou. A tím se zvyšuje počet jeho genetických změn, z nichž některé by mohly vést ke vzniku vyšší odolnosti vůči teplu a jiné možná také k většímu potenciálu způsobovat nemoci.

Podle vzoru The Last of Us

Konkrétně vyšší teplo způsobuje, že se v DNA houby pohybuje a aktivuje více takzvaných transponovatelných elementů houby neboli „pohyblivých genů“. Ty se umí v DNA vmáčknout na jiné místo, což způsobí, že se geny houby chovají jinak. Výsledky výzkumu vyšly 20. ledna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Tyto pohyblivé geny pravděpodobně přispívají k adaptaci na prostředí a během nákazy,“ uvedla Asiya Gusová z oddělení molekulární genetiky a mikrobiologie na Duke School of Medicine, která na studii pracovala. „A protože tepelný stres urychluje počet vznikajících mutací, mohl by se tento proces zrychlit.“

Výsledky studie jsou podle Gusové dost podobné tomu, co přinesl nový seriál The Last of Us, který vychází ze stejnojmenné videohry. Parazitická houba cordyceps se v něm přizpůsobí teplu, získá schopnost ovládat lidi a mění je v zombie. „Přesně o takových věcech mluvím, až na tu část se zombies,“ poznamenala Gusová.

„Nejedná se o infekční nemoci v pravém smyslu, houbami se totiž nemůžeme nakazit navzájem,“ vysvětluje. „Ale spory jsou ve vzduchu. Spory hub vdechujeme neustále a náš imunitní systém je vybaven k tomu, aby s nimi bojoval.“

Počet plísňových onemocnění je podle ní na vzestupu, a to především kvůli tomu, že stále přibývá lidí, kteří mají oslabený imunitní systém nebo základní zdravotní potíže. A zároveň se patogenní houby mohou přizpůsobovat i vyšším teplotám oteplující se planety.

V těle zvířete se dařilo lépe

Gusová sledovala ve svém výzkumu tři pohyblivé geny, které byly u Cryptococcus deneoformans při tepelném stresu výjimečně aktivní. Nejméně dalších pětadvacet by se ale mohlo „mobilizovat“ vlivem tepla také.

Ukázalo se, že čím větší horko bylo, tím rychleji mutací přibývalo. Po pouhých osmi stech generacích růstu v laboratorním médiu byla míra mutací pohyblivých genů pětkrát vyšší u hub pěstovaných při teplotě 37 stupňů Celsia ve srovnání s houbami pěstovanými při třiceti stupních.

Ukázalo se také, že tyto změny jsou větší a rychlejší u hub žijících v myších než v laboratorní kultuře. „Viděli jsme důkazy mobilizace všech tří transponovatelných elementů v genomu houby během pouhých deseti dnů od infikování myši,“ potvrzuje Gusová. Vědci předpokládají, že další výzvy spojené s přežíváním ve zvířeti s imunitními reakcemi a dalšími stresory mohou vést k ještě větší aktivitě těchto genů.

„Jedná se o fascinující studii, která ukazuje, jak může zvyšující se globální teplota ovlivnit evoluci hub nepředvídatelným směrem,“ doplnil Arturo Casadevall, vedoucí katedry molekulární mikrobiologie a imunologie na Johns Hopkins University.

„S oteplováním světa by se pohyblivé geny v půdních houbách, jako je Cryptococcus neoformans, mohly stát mobilnějšími a zvýšit genomické změny způsobem, který by mohl zvýšit jejich nakažlivost a odolnost vůči lékům. Je to další věc, které se musíme obávat v souvislosti s globálním oteplováním,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 1 hhodinou

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 2 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
včera v 10:00

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025
Načítání...