Klimatická změna může nebezpečně mutovat houby, varuje výzkum

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Svět je plný drobných tvorů, kterým chutnáme. Bakterie a viry jsou zjevnými padouchy, původci smrtících globálních pandemií a otravných infekcí. Ale patogeny, s nimiž jsme zatím nemuseli tolik počítat, jsou také houby.

Patogenní houby (Candida, Aspergillus, Cryptococcus a další) jsou v současné době dobře známými zabijáky lidí s oslabenou imunitou. Zdraví jedinci se jich ale většinou bát nemusejí, protože naprosté většině nebezpečných hub na planetě se v teple našeho těla nedaří. To se ale možná už brzy změní.

Nová studie z Duke University School of Medicine zjistila, že zvýšené teploty způsobují nejméně u jednoho druhu houby nečekané změny. Patogenní houba známá jako Cryptococcus deneoformans neboli Kryptokokus tvárný zapíná své adaptační reakce na nejvyšší obrátky, jakmile teploty stoupnou. A tím se zvyšuje počet jeho genetických změn, z nichž některé by mohly vést ke vzniku vyšší odolnosti vůči teplu a jiné možná také k většímu potenciálu způsobovat nemoci.

Podle vzoru The Last of Us

Konkrétně vyšší teplo způsobuje, že se v DNA houby pohybuje a aktivuje více takzvaných transponovatelných elementů houby neboli „pohyblivých genů“. Ty se umí v DNA vmáčknout na jiné místo, což způsobí, že se geny houby chovají jinak. Výsledky výzkumu vyšly 20. ledna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

„Tyto pohyblivé geny pravděpodobně přispívají k adaptaci na prostředí a během nákazy,“ uvedla Asiya Gusová z oddělení molekulární genetiky a mikrobiologie na Duke School of Medicine, která na studii pracovala. „A protože tepelný stres urychluje počet vznikajících mutací, mohl by se tento proces zrychlit.“

Výsledky studie jsou podle Gusové dost podobné tomu, co přinesl nový seriál The Last of Us, který vychází ze stejnojmenné videohry. Parazitická houba cordyceps se v něm přizpůsobí teplu, získá schopnost ovládat lidi a mění je v zombie. „Přesně o takových věcech mluvím, až na tu část se zombies,“ poznamenala Gusová.

„Nejedná se o infekční nemoci v pravém smyslu, houbami se totiž nemůžeme nakazit navzájem,“ vysvětluje. „Ale spory jsou ve vzduchu. Spory hub vdechujeme neustále a náš imunitní systém je vybaven k tomu, aby s nimi bojoval.“

Počet plísňových onemocnění je podle ní na vzestupu, a to především kvůli tomu, že stále přibývá lidí, kteří mají oslabený imunitní systém nebo základní zdravotní potíže. A zároveň se patogenní houby mohou přizpůsobovat i vyšším teplotám oteplující se planety.

V těle zvířete se dařilo lépe

Gusová sledovala ve svém výzkumu tři pohyblivé geny, které byly u Cryptococcus deneoformans při tepelném stresu výjimečně aktivní. Nejméně dalších pětadvacet by se ale mohlo „mobilizovat“ vlivem tepla také.

Ukázalo se, že čím větší horko bylo, tím rychleji mutací přibývalo. Po pouhých osmi stech generacích růstu v laboratorním médiu byla míra mutací pohyblivých genů pětkrát vyšší u hub pěstovaných při teplotě 37 stupňů Celsia ve srovnání s houbami pěstovanými při třiceti stupních.

Ukázalo se také, že tyto změny jsou větší a rychlejší u hub žijících v myších než v laboratorní kultuře. „Viděli jsme důkazy mobilizace všech tří transponovatelných elementů v genomu houby během pouhých deseti dnů od infikování myši,“ potvrzuje Gusová. Vědci předpokládají, že další výzvy spojené s přežíváním ve zvířeti s imunitními reakcemi a dalšími stresory mohou vést k ještě větší aktivitě těchto genů.

„Jedná se o fascinující studii, která ukazuje, jak může zvyšující se globální teplota ovlivnit evoluci hub nepředvídatelným směrem,“ doplnil Arturo Casadevall, vedoucí katedry molekulární mikrobiologie a imunologie na Johns Hopkins University.

„S oteplováním světa by se pohyblivé geny v půdních houbách, jako je Cryptococcus neoformans, mohly stát mobilnějšími a zvýšit genomické změny způsobem, který by mohl zvýšit jejich nakažlivost a odolnost vůči lékům. Je to další věc, které se musíme obávat v souvislosti s globálním oteplováním,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
před 16 hhodinami

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
před 17 hhodinami

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
před 22 hhodinami

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
včera v 06:00

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
2. 2. 2026

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
2. 2. 2026

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
2. 2. 2026

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
2. 2. 2026
Načítání...