Přehrady

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Kvalitu vody ve vodovodní síti ohrožují toto léto vedra, silné bouřky, lidé, kteří porušují zákazy, a dokonce i rybáři. V létě se totiž mnohem častěji čerpá voda z povrchových zdrojů, jako jsou přehrady a řeky. V nich se přitom v tomto období objevuje také víc sinic, bakterií nebo kalu.

Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.

V nevyhovujícím stavu je přes 2200 amerických přehrad a vodních nádrží. Je to důsledek zanedbané údržby a dlouho odkládaných oprav. Loni schválený infrastrukturní balíček ve výši jednoho bilionu dolarů vyčleňuje na nutné opravy tři miliardy. Odhadované minimální náklady na zajištění bezpečnosti amerických vodních děl jsou přitom nejmíň pětadvacetkrát vyšší.

Více než třicet obcí a měst se ocitlo pod vodou v severovýchodní Brazílii. Dvě přehrady tam nevydržely nápor vody, která se vlila do řek po týdnech silných dešťů. Po selhání přehrad zatím nejsou hlášeny žádné oběti na životech. Voda ale poničila mosty, silnice a domy. Zhruba čtyři tisíce lidí musely být evakuovány.

Lodě budou muset v létě na Slapech i některých dalších přehradách zpomalit. Celkem na 40 kilometrech řek v Česku bude povolená pouze plavba ve výtlaku. Při zahájení plavební sezony to oznámili ministr dopravy Karel Havlíček a ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová. Plavební správa očekává, že bude v létě velký zájem o rekreaci na vodě, popluje mnoho lodí, zároveň se budou lidé koupat. Omezení mají zajistit bezpečnost.

Propadliny tak široké, že by spolkly autobus, se otevírají stále častěji na polích v Turecku. V poslední době se objevují pořád blíž i domům, kde bydlí zemědělci.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Ministerstvo životního prostředí souhlasilo s dalšími 11 chráněnými územími pro možnou výstavbu vodních nádrží. Dohromady tak přijalo 21 z 31 lokalit, které chtělo ministerstvo zemědělství hájit. Území, na kterých panuje shoda, mají doplnit seznam lokalit pro akumulaci povrchových vod, který dosud čítal 65 míst, nyní jich bude 86.

Po roce se sešli odborníci s politiky v rámci takzvané Národní koalice pro boj se suchem. Jednali o krizových scénářích pro případ nedostatku vody nebo o připravenosti obcí a vodohospodářů. Ministerstvo životního prostředí chce například zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu, nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) zase na tiskové konferenci uvedl, že jeho resort bude chtít letos navýšit rozpočet až o 2,5 miliardy korun na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy.

Dvě třetiny nejdelších světových řek jsou přerušeny přehradami a jinou infrastrukturou, což ohrožuje jejich ekosystém i obyvatelstvo žijící v jejich blízkosti. Odborníci to napsali ve studii zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature. Voda proudí volně pouze v 37 procentech z 246 toků, jejichž délka přesahuje tisíc kilometrů.