Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.
Tam, kde se měl dávno zelenat ječmen, prochází farmáři po napůl uschlých polích. I když se někde pokoušeli zavlažovat, skromné zásoby vody nestačily. Po loňské špatné úrodě jsou letošní vyhlídky španělských farmářů ještě horší.
„Nepršelo v lednu ani v únoru. V březnu trošku a za celý duben zase nic,“ popisuje Adolfo López del Río, který předsedá Sdružení pěstitelů chřestu v Guadalajaře. „Pokud nebude voda, bude to znamenat bezprecedentní pokles našich příjmů,“ dodává Santiago Caudevilla ze Sdružení farmářů v Lleidě.
Vláda navíc dál omezuje zavlažování. Zásoby vody v rezervoárech se povážlivě tenčí a hrozí, že by nemusela stačit na zásobování měst. V Katalánsku, jen sto kilometrů od Barcelony, nepršelo už dva a půl roku. Úroveň vody ve zdejší přehradě klesla z loňských 55 procent na pouhých osm procent.
„Pokud nebudeme mít zaručeno, že budeme moci zavlažovat stejnou rozlohu jako v minulých letech, ztráty budou obrovské a šance našich farem na přežití budou katastrofální,“ obává se pěstitel rýže Josep Pericay.
Francouzské vinice v ohrožení
Podobná situace je i ve Francii. V některých oblastech nepršelo už víc než měsíc. Místní zemědělci proto zvažují, že se přeorientují na odolnější plodiny. V ohrožení jsou i místní vinice. „Hrozí nám velké ztráty. Loňský rok byl na hraně. Pokud zůstane vinná réva jeden dva roky bez vody, hrozí, že začne hynout,“ upozorňuje vinař Hubert z oblasti Saint-Maximin-la-Sainte-Baume.
Budoucnost straší i chovatele dobytka. Ceny krmiva narostly více než dvojnásobně a jeho kvalita prudce poklesla, což se projevuje na produkci masa i mléka. Řada chovatelů proto zvažuje redukci svých stád.
„Možná je lepší mít menší stádo, ale dostatek prostředků na jeho zabezpečení, než si ho ponechat celé, zadlužovat se a neposkytovat jim vše, co potřebují,“ míní Camille, která vlastní kozí farmu v Saint-Martin-de-Pallières.
„Problém, který má nyní Středomoří, je kromě krátkodobého sucha i trendový,“ upozornil koordinátor týmu Intersucho z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Miroslav Trnka. „Celý středomořský region se posouvá do stále suššího klimatu a většina klimatických modelů očekává, že sucha v této oblasti budou delší a intenzivnější,“ dodal v Horizontu ČT24.
V rakouských Alpách nasněžilo o třetinu méně než dřív
Problémy se suchem ale pociťují už i severněji položené země. První nádrže vysychají také v Rakousku, kde se projevil letošní nedostatek sněhu v Alpách. Nasněžilo o třetinu méně než v minulých letech. Tam, kde se dřív proháněly ryby, tak dostali příležitost třeba detektoristi kovů.
„I kdybychom v příštích několika týdnech zaznamenali hojné srážky, situaci s povrchovými zásobami vody by to nijak nezlepšilo. Aby se doplnily rezervoáry, muselo by silně pršet celé týdny a měsíce,“ vysvětluje klimatolog Klaus Haslinger ze spolkové služby Geosphere Austria.
Rakouská vláda proto už chystá opatření. Investovat chce například do prohlubování studní, aby zajistila dostatek pitné vody alespoň pro obyvatele.
