Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.
Ošlejšek řekl, že požár, který se rozhořel v Českém Švýcarsku, je jakýmsi upozorněním, že v souvislosti s klimatickou změnou budou muset i hasiči dělat některé věci jinak. „Tady se jasně ukázalo, že bez letecké techniky nejsme schopni takové požáry zvládat,“ uvedl jako příklad. Možná je podle něj i spolupráce s Policií ČR nebo armádou na využití jejich těžkých vrtulníků, které jsou schopny přepravovat bambi vaky o objemu dvou tisíc litrů.
Náměstek také dodal, že hasiči se u požáru v Českém Švýcarsku naučili šetřit vodou. „Musíme ten zásah vést tak, abychom vodu používali efektivně,“ konstatoval. Už dříve se objevila informace, že v Labi není dostatek vody, aby mohly probíhat hasební práce. Hasiči tak požádali Povodí Labe o zvýšení průtoku řeky.
„To, že jsme byli schopni velmi rychle hladinu zvýšit, umožnilo to, že v Ústí nad Labem máme velké zdymadlo – takzvaný jez Střekov, kde jsme byli schopni okamžitě zvednout hladinu o potřebných dvacet až třicet centimetrů,“ uvedl Šebesta. Dodal, že nebyl problém s nedostatkem vody v Labi, ale s hloubkou.
„Je potřeba si ale připomenout, že v dnešní době už máme na mnoha profilech takzvaný stav sucha, konkrétně na našem povodí je to asi 26 profilů ze 120 měřených, patří k nim i Labe. My jsme operativně dohodli pomoc s našimi kolegy z Povodí Vltavy, ti nám dodneška pomáhají vodou z Vltavské kaskády,“ uvedl ředitel Povodí Labe.
Jak zajistit dostatek vody pro hasiče?
Náměstek pro řízení sekce vodního hospodářství z ministerstva zemědělství Aleš Kendík připomněl důležitost vzniku dalších vodních nádrží v Česku. „Klimatická změna tady evidentně je. Jediný zdroj vody, který v České republice máme, je to, co nám naprší. My tu vodu musíme akumulovat nejenom v krajině, ale i ve vodních dílech tak, aby byla použitelná nejen pro situace, které se v posledních dnech udály,“ řekl.
Vodní díla mají podle Kendíka významnou roli právě v lokalitě, ve které se nacházejí. Zmínil například malé vodní nádrže v obcích, které mají sloužit právě hasičům. Pro tak velký požár, jako je nyní v Českém Švýcarsku, by ale taková nádrž nestačila.
Ošlejšek řekl, že se hasiči snaží využívat i otevřené vodní zdroje. „Je to proto, že pokud máme zásah a bereme vodu třeba z hydrantové sítě, která je napojena na běžnou síť pro zásobování vodou, tak v některých obcích můžeme způsobit problémy právě se zásobováním vodou. Takže první fázi řešíme z hydrantu, poté se snažíme využívat vodu z otevřených zdrojů,“ popsal.
Cestou, jak zajistit více vody, je podle Kendíka nejen budování nádrží, ale také přístup ke krajině. „Opatření, která se v krajině dělají tak, aby tam voda zůstávala, je cesta správným směrem. Není úplně dobré, když se tyto dva problémy staví proti sobě. Musíme využívat jak revitalizace, tak velká vodní díla,“ míní.
Sucho je stále na 37 procentech Česka
Déšť, který se v Česku objevil v závěru minulého týdne, sice sucho zmírnil, ale stále je na 37 procentech území republiky. Sucho zmírnil zejména v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných na webu projektu Intersucho.
„Nyní na většině území v této vrstvě (do 40 centimetrů) nesledujeme žádný stupeň intenzity sucha. Vyskytují se však oblasti, kde i příchozí srážky v minulém týdnu nedokázaly zlepšit stav natolik, aby sucho nebylo pozorováno – jedná se o oblasti navazující na německé hranice a poté území na hranicích kraje Středočeského, Pardubického a Kraje Vysočina,“ uvedli odborníci.
V hlubší vrstvě od 40 do 100 centimetrů se ale situace příliš nezlepšila, nastalo tam jen velmi slabé zlepšení. „Nadále zůstává sucho v oblastech, kde nebyly sledovány intenzivní srážky v posledních týdnech. Jedná se o západní a severozápadní Čechy, částečně Vysočina, Polabí, Morava a Slezsko. Nicméně situace se výrazněji zlepšila v Beskydech, kde byly minulý týden zaznamenány vysoké úhrny srážek,“ píšou autoři projektu. Míru sucha určují jako poměr aktuální nasycenosti a průměrné nasycenosti v tomto období v letech 1961 až 2010.
Ač se v průběhu týdne mají teploty zvyšovat a přesáhnout i 30 stupňů, díky minulým srážkám by se půdní vlhkost v tomto týdnu neměla dramaticky měnit.
