Česko musí podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) reagovat na sucho kombinací menších zásahů v krajině, výstavby vodních nádrží i legislativních změn. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v Událostech, komentářích zdůraznil potřebu změn v zemědělství, zatímco exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) mluví o zadržování vody v půdě. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a exministr životního prostředí (ANO) míní, že je nutné provádět všechna opatření současně a počítat s tím, že řešení sucha potrvá dekády. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
Od začátku letošního roku do 16. srpna v Česku v průměru napršelo a nasněžilo 294 milimetrů srážek, tedy přibližně dvě třetiny dlouhodobého normálu. Srážkový deficit činí 153 milimetrů a letošní úhrn je tak nejnižší od roku 1961.
Vláda v pondělí ustavila Národní koalici proti suchu. Příští týden má zasednout také Ústřední komise pro sucho. Kabinet chce mimo jiné zlepšit spolupráci jednotlivých resortů s Českým hydrometeorologickým ústavem a zmapovat místa nejvíce ohrožená nedostatkem vody. Mezi opatření prosazovaná vládou patří výstavba vodních nádrží Nové Heřminovy, Vlachovice a Kryry, propojování vodárenských soustav, podpora závlah a protierozní opatření.
Červený mluví o mixu opatření
Červený uvedl, že jeho resort ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí v červenci uvolnil 3,4 miliardy korun na již podané projekty obcí zaměřené na zadržování vody v krajině. Podpora se podle něj týká také čistíren odpadních vod. Za jeden ze svých prvních úkolů po nástupu do funkce pak označil prosazení vody jako jedné z priorit resortu.
Úlohu státu vidí ministr především v koordinaci jednotlivých institucí a poskytování metodické pomoci. V rámci národního akčního plánu se podle něj připravuje také společný informační portál, na který budou přispívat všechny zapojené resorty.
Přístup vlády k řešení sucha Červený popsal jako kombinaci různých kroků. „Je to mix opatření, která mají jasný výsledek. Od malých zásahů, jako jsou například remízky, až po větší stavby, které mají udržet pitnou vodu nebo zabránit povodním. Dále je to metodická a legislativní pomoc,“ uvedl.
Přehrady přitom podle něj nemají být jedinou odpovědí na sucho. „Přehrady, které máme v plánu, mají dvojí charakter. Zaprvé získávat pitnou vodu, zadruhé poskytovat protipovodňovou ochranu,“ vysvětlil.
Bartoš: Koalice je marketingový krok
Bartoš spojuje schopnost krajiny zadržovat vodu především se způsobem zemědělského hospodaření. Za problém označil erozi, k níž podle něj přispívají intenzivní zemědělství, rozsáhlá pole a pěstování monokultur. Zkritizoval také nastavení dotací podporujících velké zemědělské podniky.
„Politikou, kterou realizujeme v zemědělství, podporujeme něco, co má nežádoucí dopady na zadržování vody v krajině,“ uvedl. Podle něj je nutné upřednostnit skutečně retenční opatření před betonovými zábranami a zdmi podél vodních toků.
„Boj se suchem nemůžeme vyhrát. Klimatická krize tady je, horka a záplavy budou v dalších letech těžší,“ upozornil. Česko proto podle něj musí změnit hospodaření s krajinou, podobu měst i přístup k městské zeleni.
Zpochybnil také načasování vládní iniciativy. „Přijde mi to spíše jako marketingový krok. Pan ministr (zemědělství za SPD Martin) Šebestyán měl samozřejmě svolat zástupce krajů a další už dávno, právě tu komisi, která má dlouhodobě řešit sucho, a udělat nějaká opatření,“ prohlásil.
Přehrady problém samy nevyřeší, varuje Bendl
Na význam půdy při zadržování vody upozornil také Bendl. Samotná výstavba přehrad podle něj problém sucha nevyřeší. „Víme, že o přehradách to v první řadě není. Je to o tom, jestli se nám podaří zachytit vodu v půdě,“ uvedl.
Způsob hospodaření s půdou se podle něj promítá do stavu vodních toků i nádrží. „Začneme-li hospodařit s vodou v půdě, dočkáme se vody v potocích, řekách i přehradách. Pokud to neuděláme, budeme marně čekat na vodu v přehradě,“ dodal.
V této souvislosti kritizoval také rozšíření maximální plochy, na níž lze pěstovat jednu plodinu, z deseti na třicet hektarů. Rozsáhlé lány podle něj snižují schopnost půdy zadržovat vodu.
Bendl vládní koalici také vytkl její přístup k politické debatě o suchu. Ministru zemědělství Šebestyánovi navrhl setkání napříč politickým spektrem, nedostal však žádnou odpověď. Vládní koalice následně podle něj ve sněmovně zablokovala zařazení bodu věnovaného suchu. Bendl takový postup nepovažuje za férový.
Jde o práci na desítky let, míní Brabec
Brabec zdůraznil, že řešení sucha přesahuje jednotlivé vlády i volební období. „Sucho nás dalece přesahuje a je to práce na několik volebních období, na desítky let. Čekají nás obrovské výzvy, které si dnes možná ještě neumíme představit,“ řekl.
Česko je podle něj na současnou situaci připraveno lépe než před deseti lety. Ministerstvo životního prostředí se tímto problémem začalo dle Brabce intenzivně zabývat v roce 2016 a o rok později vznikl první koncepční dokument. Předchozí kabinet podle něj na připravené materiály navázal, dále je rozpracoval a doplnil o nové úkoly.
Za důležité Brabec považuje také souběžné zavádění různých typů opatření. „Přestaňme se hádat, jestli mají přednost přehrady, nebo menší vodní opatření v krajině. Přednost má všechno, musíme dělat všechno najednou,“ prohlásil. Zlepšení by podle něj bylo patrné, pokud by do roku 2030 bylo v každé obci vidět alespoň jedno opatření pomáhající zadržovat vodu v krajině.
Ani srpnové ustavení Národní koalice proti suchu proto nepovažuje za opožděné. Podstatnější podle něj je, že se na dlouhodobém postupu mohou shodnout vládní i opoziční strany a spolupracovat na něm s odborníky. Upozornil rovněž, že nedostatek vody není pouze českým problémem. „Evropa hoří,“ dodal.
