Už desátý nejteplejší měsíc v řadě naměřila meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V březnu ukazovaly teploměry v průměru o 0,73 stupně Celsia víc než průměr mezi lety 1991 a 2020. Globální dopady jsou citelné například v kolumbijské Bogotě, kde dokonce vyhlásili přídělový systém na pitnou vodu.
Jeden den z deseti bez vody. Devítimilionová Bogota vysychá a zavádí omezení
Hladina kolumbijské přehrady San Rafael klesla nejníž za posledních čtyřicet let. Na mnoha místech dokonce mnohem níž, než kam sahají měřicí tyče. Podle hydrologů v současnosti zadržuje jen zlomek maximálního objemu vody. Stejně dramatická je i situace v mnoha dalších umělých i přírodních zásobárnách.
Podle starosty Bogoty Carlose Galána je hladina v rezervoáru Chingaza, který metropoli zásobuje, nižší, než naznačovaly všechny prognózy na tento i příští rok. „To nás nutí přijmout opatření ke snížení spotřeby vody, která přijmeme a zvládneme. Půjdeme na to s pomocí omezení a změny svého chování,“ avizoval Galán.
Na celý den bez vody
Pro metropoli Bogotu a přilehlá města s celkem devíti miliony obyvateli to znamená, že podle předem zveřejněného harmonogramu se v jednotlivých čtvrtích a obcích vždy jednou za deset dní vypnou vodovody na celých 24 hodin. Místní se tak budou muset naučit lépe plánovat spotřebu životodárné tekutiny. Každé dva týdny následně centrální úřady vyhodnotí účinnost rázného opatření.
Podle starosty Galána je cílem tohoto úsilí zajistit, aby dodávky pitné vody mohly pokračovat i v nadcházejících měsících, ale také příštím roce.
Nedostatek vody souvisí s klimatickými změnami a oteplováním. Alfred Ballesteros z vodohospodářské společnosti Cundinamarca vysvětluje, že teploty překračují historické rekordy i vlivem působení jevu El Niño.
Kolumbijské hlavní město se těmito opatřeními přidává k mexické metropoli. Přídělový systém, byť méně drakonický, poslední horká léta provozuje i Mexico City pro svých 21 milionů obyvatel. A stejně jako jihu Mexika ani Kolumbii prognózy klimatologů neslibují brzkou úlevu.