Vstupujeme na neprobádané území, varují klimatologové po rekordně teplém březnu

Pokud teploty do konce roku neklesnou, může se změna klimatu posunout do neprobádaného území, řekl serveru BBC News přední vědec Gavin Schmidt, který vede Goddardův institut pro kosmický výzkum při americké vesmírné agentuře NASA. Jeho varování přichází poté, co se ukázalo, že letošní březen byl dosud nejteplejší v historii měření, čímž se série měsíčních teplotních rekordů prodloužila na desátý v řadě.

Zjištění u některých expertů vyvolalo obavy, že by se svět mohl dostat do nové fáze ještě rychlejší změny klimatu. Za nedávnými vlnami veder kromě globálního oteplování způsobeného lidskou činností zčásti stojí i meteorologický jev El Niño, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě. Teploty by se měly po odeznění fenoménu v nadcházejících měsících dočasně snížit, část vědců se ale obává, že se tak nestane.

„Pokud budeme na konci léta stále pozorovat rekordní teploty v severním Atlantiku nebo jinde, pak jsme se skutečně dostali na neprobádané území,“ řekl Schmidt.

Fakta

Březen byl o 1,68 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, a posledních 12 měsíců byla průměrná globální teplota o 1,58 stupně Celsia vyšší než v letech 1850 až 1900, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Dlouhodobější trendy oteplování prozatím stále do značné míry odpovídají očekáváním a většina vědců se zatím nedomnívá, že klima vstoupilo do nové fáze. Někteří z nich se však snaží přesně vysvětlit, proč byl konec roku 2023 tak teplý.

Březnový rekord byl očekávaný. Jev El Niño, který začal loni v červnu a svého vrcholu dosáhl v prosinci, přidal další žár k teplu, které již do atmosféry vnáší spalování fosilních paliv, hlavní hnací síla vysokých teplot.

Teploty však začaly lámat rekordy s obzvláště velkým náskokem zhruba v září loňského roku a tehdy se El Niño ještě vyvíjelo, takže fenomén nemůže vysvětlit všechno dodatečné teplo. Schmidt se obává, co to znamená pro předpovědi do budoucna.

Rok 2023 se nepovedlo předpovědět

„Naše předpovědi pro specifika roku 2023 poměrně dramaticky selhaly, a pokud předchozí statistiky nefungují, pak je mnohem těžší říci, co se stane v budoucnu,“ řekl Schmidt. „Stále se snažíme pochopit, proč se situace v polovině loňského roku tak dramaticky změnila a jak dlouho bude tato situace pokračovat, zda jde o fázový posun, nebo zda jde o výkyv v dlouhodobých klimatických trendech,“ dodala zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.

Meteorologický jev El Niño nyní slábne a pravděpodobně skončí v příštích několika měsících. Vědci si sice nejsou jistí, jak přesně se budou podmínky v Tichém oceánu vyvíjet, ale podle současných předpovědí by jej mohl ještě letos nahradit fenomén La Niña, který má naopak chladicí účinky. Toto ochlazení mořské hladiny by za normálních okolností vedlo k dočasnému poklesu globálních teplot vzduchu, ale jak přesně se bude vyvíjet, se teprve uvidí. Vědci si ovšem jsou jistí jednou věcí: způsobem, jak zastavit oteplování, je podle nich rychlé snížení emisí skleníkových plynů, které jej způsobují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 4 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 6 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 9 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 9 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 12 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...