Letošní březen byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Naměřená hodnota znamená teploty o 0,73 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020 a o 0,10 stupně vyšší než do této doby nejvyšší naměřená průměrná teplota vzduchu u povrchu země z března 2016. Jedná se o desátý měsíc v řadě, který je pro daný měsíc roku nejteplejší v historii.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského dubna do letošního března, je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.

„Březen 2024 je dalším měsícem v řadě v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů, a to už rekordním desátým. Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních dvanáct měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.

Podle vědců z programu Copernicus průměrná teplota v Evropě byla o 2,12 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, což činilo z letošního března druhý nejteplejší třetí měsíc v roce v historii záznamů na kontinentu. V porovnání s březnem 2014 byl letošní březen o nepatrného 0,02 stupně Celsia chladnější. Teploty se pohybovaly nad průměrem převážně ve střední a východní Evropě.

Ubývá i ledu v Severním ledovém oceánu

Za hranicemi Evropy byly teploty nadprůměrné zejména na východě Severní Ameriky, v Grónsku, na východě Ruska, ve Střední Americe, v částech Jižní Ameriky, mnoha částech Afriky a na jihu Austrálie.

Přestože klimatický jev El Niňo na východě rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu dosáhla v letošním březnu svého každoročního maxima, když byl zaznamenán největší rozsah sněhové pokrývky od roku 2013, celkově se hodnoty ale stále pohybovaly lehce pod průměrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...