Letošní březen byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Naměřená hodnota znamená teploty o 0,73 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020 a o 0,10 stupně vyšší než do této doby nejvyšší naměřená průměrná teplota vzduchu u povrchu země z března 2016. Jedná se o desátý měsíc v řadě, který je pro daný měsíc roku nejteplejší v historii.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského dubna do letošního března, je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.

„Březen 2024 je dalším měsícem v řadě v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů, a to už rekordním desátým. Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních dvanáct měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.

Podle vědců z programu Copernicus průměrná teplota v Evropě byla o 2,12 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, což činilo z letošního března druhý nejteplejší třetí měsíc v roce v historii záznamů na kontinentu. V porovnání s březnem 2014 byl letošní březen o nepatrného 0,02 stupně Celsia chladnější. Teploty se pohybovaly nad průměrem převážně ve střední a východní Evropě.

Ubývá i ledu v Severním ledovém oceánu

Za hranicemi Evropy byly teploty nadprůměrné zejména na východě Severní Ameriky, v Grónsku, na východě Ruska, ve Střední Americe, v částech Jižní Ameriky, mnoha částech Afriky a na jihu Austrálie.

Přestože klimatický jev El Niňo na východě rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu dosáhla v letošním březnu svého každoročního maxima, když byl zaznamenán největší rozsah sněhové pokrývky od roku 2013, celkově se hodnoty ale stále pohybovaly lehce pod průměrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 20 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...