Letošní březen byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.

Naměřená hodnota znamená teploty o 0,73 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020 a o 0,10 stupně vyšší než do této doby nejvyšší naměřená průměrná teplota vzduchu u povrchu země z března 2016. Jedná se o desátý měsíc v řadě, který je pro daný měsíc roku nejteplejší v historii.

Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského dubna do letošního března, je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.

„Březen 2024 je dalším měsícem v řadě v překonávání klimatických rekordů v oblasti teploty vzduchu i teploty povrchu oceánů, a to už rekordním desátým. Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních dvanáct měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.

Podle vědců z programu Copernicus průměrná teplota v Evropě byla o 2,12 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1991 až 2020, což činilo z letošního března druhý nejteplejší třetí měsíc v roce v historii záznamů na kontinentu. V porovnání s březnem 2014 byl letošní březen o nepatrného 0,02 stupně Celsia chladnější. Teploty se pohybovaly nad průměrem převážně ve střední a východní Evropě.

Ubývá i ledu v Severním ledovém oceánu

Za hranicemi Evropy byly teploty nadprůměrné zejména na východě Severní Ameriky, v Grónsku, na východě Ruska, ve Střední Americe, v částech Jižní Ameriky, mnoha částech Afriky a na jihu Austrálie.

Přestože klimatický jev El Niňo na východě rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.

Ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu dosáhla v letošním březnu svého každoročního maxima, když byl zaznamenán největší rozsah sněhové pokrývky od roku 2013, celkově se hodnoty ale stále pohybovaly lehce pod průměrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 8 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...