Posledních dvanáct měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.
V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr předindustriálního období let 1850 až 1900. Hranice 1,5 stupně je podle vědců přitom zlomová, aby se zabránilo velmi významným důsledkům změn klimatu. Světoví lídři se v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži zavázali ke snaze tuto mez nepřekročit.
„Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty,“ uvedla po zveřejnění nejnovějších údajů zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Leden pokračuje v trendech
Leden 2024 byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření, s průměrnou teplotou přízemního vzduchu o 0,7 stupně nad lednovým průměrem z let 1991–2020 a o 0,12 stupně nad teplotou předchozího nejteplejšího ledna v roce 2020.
Tento měsíc byl o 1,66 stupně teplejší než odhad lednového průměru za období 1850–1900, které bylo stanoveno jako referenční období před průmyslovou revolucí.
Bude hůř, předvídají vědci
Američtí vědci podle agentury Reuters zase uvedli, že rok 2024 bude možná ještě teplejší; tuto pravděpodobnost spočítali na jedna ku třem. Že se zařadí mezi pět nejteplejších v dějinách měření, předpovídají na 99 procent.
Významný vliv na teplotní rekordy uplynulého roku měl kromě lidmi způsobené změny klimatu také fenomén El Niňo. Ten ale už začal minulý měsíc slábnout a vědci naznačili, že by se ještě letos mohl změnit na opačnou fázi – tedy chladnější protějšek La Niňa, který by mohl zase planetu ochlazovat. Přesto byla průměrná globální teplota povrchu moří v minulém měsíci nejvyšší za všechny ledny v dějinách.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Hranice 1,5 stupně má smysl
Země se v Pařížské dohodě z roku 2015 dohodly, že se budou snažit zabránit tomu, aby globální oteplování překročilo 1,5 stupně Celsia, aby nevyvolalo závažnější a nevratné důsledky.
I přes překročení 1,5 stupně za 12 měsíců svět zatím nepřekročil cíl Pařížské dohody, který se týká průměrné globální teploty za několik desetiletí. Cílem udržení teplot na této úrovni je zabránit překročení takzvaných „bodů zlomu“. Ty jsou spojené s nějakým nevratným katastrofálním procesem, který by vyšší teploty způsobil; většina těchto bodů se týká překročení hranice dvou stupňů. Mez 1,5 stupně znamená konec většiny korálových útesů, jež při vyšší teplotě moře nedokáží existovat.
Někteří vědci už podle agentury Reuters uvedli, že tento cíl nelze reálně splnit. Lidstvo by se podle nich mělo i tak snažit co nejvíce emise snižovat. Každá desetina stupně Celsia, o kterou globální teplota nestoupne, totiž sníží dopad škod, jež by jinak přišly: smrtící horka, sucha a stoupající hladiny moří.
Evropa důsledky výjimečně teplého roku už cítí
Nezvykle mírné počasí a sucho, které je důsledkem 12 měsíců nadprůměrných teplot se v Evropě projevuje v mnoha ohledech. Například v Itálii ničí úrodu a ohrožuje živobytí zemědělců, uvedla ve čtvrtek hlavní italská zemědělská organizace Coldiretti.
„Takhle teplá zima vede ke kolapsu přírody,“ uvedla organizace v prohlášení s tím, že řada rostlin už začala kvést – a pokud se ještě mráz vrátí, tak dojde k jejich nevratnému poškození. Teplo také znamená větší odpar vody, což vede k delším obdobím sucha. A to může ohrozit osev obilovin, luštěnin i zeleniny, což bude mít dopad i na krmiva pro zvířata, uvedla skupina.
Kromě toho, že mírná zima poškodila zemědělství, trpí také lyžařská střediska nejen v Itálii. Zima byla mimořádně mírná i v jiných částech jižní Evropy a ve Španělsku byl dokonce zaznamenán nejteplejší leden v historii, což ještě víc zhoršilo dlouhotrvající sucho v regionech Katalánsko a Andalusie.
