Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.
Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.
Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.
Přesná kalkulace škod, které způsobila kůrovcová kalamita po roce 2015, neexistuje. Majitelé lesů byli poškozeni nejprve tím, že v průběhu přírodní pohromy prodávali dřevo hluboce pod cenou, protože ho na trhu byl nadbytek, a zároveň přišli o příjmy z prodeje dříví v dalších desítkách let. Mezi poškozené často patří obce, z jejichž majetku během pár let zmizely všechny lesy schopné produkce. Ministerstvo zemědělství jako kompenzace za škody lesním hospodářům vyplatilo 13 miliard korun do roku 2021 a dalších devět miliard pak na obnovu lesů a výsadbu odolnějších dřevin.
Ohrožené české zlato
Mezi dalšími oběťmi probíhající klimatické změny našli reportéři pořadu Bilance pěstitele některých odrůd, především chmele a ovocných stromů. Jeden z chmelařů, Václav Burger, upozornil, že krajina tradičního českého chmele dlouhodobě vysychá, což má pro výnos velmi negativní dopady. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Chmelaři proto řadu stanovišť ruší a přesouvají do oblastí, kde je zdroj vody, nebo alespoň příznivější mikroklima.
Vybudování záchytné nádrže na vodu však stojí více než 10 milionů korun pro jedinou oblast a takové náklady ohrožují samotnou rentabilitu pěstování. Vláda proto připravuje velký projekt, který má na Lounsko a Rakovnicko přivést pomocí rybníkové soustavy vodu z Ohře. Náklady jsou zatím vyčíslené na 1,6 miliardy korun.
Iniciativu za záchranu českého chmele nyní vede Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem. Na několika pilotních chmelnicích instalovali soustavu čidel, jež přesně analyzují potřeby rostlin v konkrétním období, počasí a také vlhkost půdy. Plzeňský manažer pro udržitelnost Ivan Tučník České televizi řekl, že výsledky měření má model umělé inteligence umět přepočítat pro všechny pěstitelské oblasti. Výsledkem projektu by tak měla být mobilní aplikace dostupná pro všechny pěstitele. První výsledky nasazení technologií umožnily například chmelařům z firmy Lupofyt efektivně zavlažovat v době, kdy to rostliny nejvíce potřebují, a tím si zajistit rekordní výnosy.
Škody na úrodě i majetku
Ministerstvo zemědělství od roku 2010 vyplatilo 5,3 miliardy korun zemědělcům jako podporu při odstraňování škod způsobených přírodní živelní katastrofou. Podle meteorologů vyšší teplota atmosféry zvyšuje rizika mimořádných projevů počasí, jako jsou přívalové deště, bouře, vítr, kroupy nebo naopak mimořádné sucho. Pravděpodobnost mimořádných společenských nákladů se tak v následujících desetiletích bude zvyšovat.
Jednou z institucí, která problematiku nyní intenzivně řeší, je Česká asociace pojišťoven. Pojistným matematikům totiž na základě globálních klimatických modelů vychází, že škody na majetku porostou. A to nejen kvůli prudším bouřím, ale také díky zvyšující se prosperitě a rostoucí hodnotě majetku.
Nicméně částky, které pojišťovny musí vyplácet v případě opravdu extrémních přírodních událostí, jsou enormní. Podle letošní zprávy globální konzultantské společnosti AON o klimatu a katastrofách loni hned čtyři evropské státy zažily nejnákladnější přírodní pohromu v dějinách země. Jen škody z historické povodně ve Slovinsku odhadují místní úřady v přepočtu na 250 miliard korun. Firma AON uvádí, že vlny veder měly loni v Evropě přes 15 tisíc obětí na životech a jediná bouře Daniel zabila v Řecku, Bulharsku, Libyi a Turecku 4700 osob a způsobila škody za 100 miliard korun.
Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška jsou dopady klimatické změny současnou realitou a je potřeba podnikat kroky, aby se změna klimatu neprohlubovala a aby se společnost na mimořádné podnebí připravovala. Jako příklad uvádí nutnou změnu hospodaření v krajině, výsadbu odolných lesů a protierozní opatření v zemědělství tak, aby přívalové deště nepřinášely zkázu z polí do obcí.
Hory bez sněhu
Další hospodářský sektor, který reportéři pořadu Bilance představili jako vysoce ohrožený klimatickými změnami, je podnikání na horách. Nedostatek sněhu zvyšuje náklady na udržení provozuschopnosti sjezdovek, zvyšuje ceny vleků a služeb a vystavuje místní podnikatele nahodilosti podle počasí.
V turistickém ruchu na horách nyní pracuje 25 % místních obyvatel. Podle konzultanta Ondřeje Špačka je nevyhnutelné, že například níže položená lyžařská střediska kvůli oteplování postupně zaniknou. Většina horských oblastí podle Špačka bude muset posílit atraktivitu a služby v letních měsících tak, aby letní sezona postupně nahradila ve výnosech sezonu zimní a pracovní místa se podařilo udržet. Klimatologové z Akademie věd uvádí, že v příštích desetiletích bude dnů se sněhovou pokrývkou i na horách ubývat a lyžování se bude přesouvat do nejvyšších poloh, což ovšem v dlouhém výhledu znamená do Alp. Výše položené sjezdovky v Česku budou závislé na umělém zasněžování.
