BILANCE: Změny klimatu páchají už teď v Česku rozsáhlé ekonomické škody

28 minut
Bilance: Klimatická nouze
Zdroj: ČT24

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

Přesná kalkulace škod, které způsobila kůrovcová kalamita po roce 2015, neexistuje. Majitelé lesů byli poškozeni nejprve tím, že v průběhu přírodní pohromy prodávali dřevo hluboce pod cenou, protože ho na trhu byl nadbytek, a zároveň přišli o příjmy z prodeje dříví v dalších desítkách let. Mezi poškozené často patří obce, z jejichž majetku během pár let zmizely všechny lesy schopné produkce. Ministerstvo zemědělství jako kompenzace za škody lesním hospodářům vyplatilo 13 miliard korun do roku 2021 a dalších devět miliard pak na obnovu lesů a výsadbu odolnějších dřevin.

Ohrožené české zlato

Mezi dalšími oběťmi probíhající klimatické změny našli reportéři pořadu Bilance pěstitele některých odrůd, především chmele a ovocných stromů. Jeden z chmelařů, Václav Burger, upozornil, že krajina tradičního českého chmele dlouhodobě vysychá, což má pro výnos velmi negativní dopady. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Chmelaři proto řadu stanovišť ruší a přesouvají do oblastí, kde je zdroj vody, nebo alespoň příznivější mikroklima.

Vybudování záchytné nádrže na vodu však stojí více než 10 milionů korun pro jedinou oblast a takové náklady ohrožují samotnou rentabilitu pěstování. Vláda proto připravuje velký projekt, který má na Lounsko a Rakovnicko přivést pomocí rybníkové soustavy vodu z Ohře. Náklady jsou zatím vyčíslené na 1,6 miliardy korun.

Iniciativu za záchranu českého chmele nyní vede Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem. Na několika pilotních chmelnicích instalovali soustavu čidel, jež přesně analyzují potřeby rostlin v konkrétním období, počasí a také vlhkost půdy. Plzeňský manažer pro udržitelnost Ivan Tučník České televizi řekl, že výsledky měření má model umělé inteligence umět přepočítat pro všechny pěstitelské oblasti. Výsledkem projektu by tak měla být mobilní aplikace dostupná pro všechny pěstitele. První výsledky nasazení technologií umožnily například chmelařům z firmy Lupofyt efektivně zavlažovat v době, kdy to rostliny nejvíce potřebují, a tím si zajistit rekordní výnosy.

Škody na úrodě i majetku

Ministerstvo zemědělství od roku 2010 vyplatilo 5,3 miliardy korun zemědělcům jako podporu při odstraňování škod způsobených přírodní živelní katastrofou. Podle meteorologů vyšší teplota atmosféry zvyšuje rizika mimořádných projevů počasí, jako jsou přívalové deště, bouře, vítr, kroupy nebo naopak mimořádné sucho. Pravděpodobnost mimořádných společenských nákladů se tak v následujících desetiletích bude zvyšovat.

Jednou z institucí, která problematiku nyní intenzivně řeší, je Česká asociace pojišťoven. Pojistným matematikům totiž na základě globálních klimatických modelů vychází, že škody na majetku porostou. A to nejen kvůli prudším bouřím, ale také díky zvyšující se prosperitě a rostoucí hodnotě majetku.

Nicméně částky, které pojišťovny musí vyplácet v případě opravdu extrémních přírodních událostí, jsou enormní. Podle letošní zprávy globální konzultantské společnosti AON o klimatu a katastrofách loni hned čtyři evropské státy zažily nejnákladnější přírodní pohromu v dějinách země. Jen škody z historické povodně ve Slovinsku odhadují místní úřady v přepočtu na 250 miliard korun. Firma AON uvádí, že vlny veder měly loni v Evropě přes 15 tisíc obětí na životech a jediná bouře Daniel zabila v Řecku, Bulharsku, Libyi a Turecku 4700 osob a způsobila škody za 100 miliard korun.

Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška jsou dopady klimatické změny současnou realitou a je potřeba podnikat kroky, aby se změna klimatu neprohlubovala a aby se společnost na mimořádné podnebí připravovala. Jako příklad uvádí nutnou změnu hospodaření v krajině, výsadbu odolných lesů a protierozní opatření v zemědělství tak, aby přívalové deště nepřinášely zkázu z polí do obcí.

Hory bez sněhu

Další hospodářský sektor, který reportéři pořadu Bilance představili jako vysoce ohrožený klimatickými změnami, je podnikání na horách. Nedostatek sněhu zvyšuje náklady na udržení provozuschopnosti sjezdovek, zvyšuje ceny vleků a služeb a vystavuje místní podnikatele nahodilosti podle počasí.

V turistickém ruchu na horách nyní pracuje 25 % místních obyvatel. Podle konzultanta Ondřeje Špačka je nevyhnutelné, že například níže položená lyžařská střediska kvůli oteplování postupně zaniknou. Většina horských oblastí podle Špačka bude muset posílit atraktivitu a služby v letních měsících tak, aby letní sezona postupně nahradila ve výnosech sezonu zimní a pracovní místa se podařilo udržet. Klimatologové z Akademie věd uvádí, že v příštích desetiletích bude dnů se sněhovou pokrývkou i na horách ubývat a lyžování se bude přesouvat do nejvyšších poloh, což ovšem v dlouhém výhledu znamená do Alp. Výše položené sjezdovky v Česku budou závislé na umělém zasněžování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 4 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 6 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 6 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 6 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 10 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 11 hhodinami

„Nejsme koalice, budeme mít jeden klub,“ řekl Fiala (SPD) v debatě o nadcházejících volbách

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 13 hhodinami
Načítání...