Oteplování planety způsobované v současné době lidskou činností se projevuje v celé řadě oblastí. Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na to, jaký dopad bude mít na oblíbenou evropskou zábavu – sjezdové lyžování.
V Evropě leží asi polovina všech lyžařských středisek světa a víc než 80 procent těch největších, která navštíví víc než milion lidí za rok. Jenže lyžování není možné bez sněhu, a toho nejen v Evropě kvůli klimatické změně ubývá.
Například v Alpách klesla sněhová pokrývka na úroveň, která je za posledních šest set let „bezprecedentní“, tvrdí autoři nové studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Chanege.
Prozkoumali v ní 18 lyžařských oblastí a zjišťovali, jaké sněhové podmínky tam panovaly historicky a jak to vypadá s nadějí na sníh v budoucnu, podle scénářů Mezinárodního klimatického panelu.
Vytvořili si měřítko, kterému říkají „index spolehlivosti sněhu“ – to říká, jak velká je šance, že v daném středisku budou vhodné podmínky pro sjezdové lyžování. A pracují s termínem „sněhová nouze“, který značí stav, kdy už přirozená pokrývka na tuto zábavu stačit nebude.
Evropa už nebude v zimě bílá
„Zjistili jsme, že při oteplování klimatu se sněhové podmínky v evropských lyžařských střediscích systematicky, ale ne rovnoměrně, zhoršují,“ komentovali autoři výsledky. „Zatímco se sněhové podmínky zhoršují víceméně v souladu s mírou oteplování, potenciální dopad na spolehlivost sněhu v jednotlivých lyžařských střediscích se v jednotlivých pohořích i v rámci jednotlivých pohoří značně liší.“
Předpokládá se, že bez zasněžování bude velmi vysokému riziku sněhové nouze čelit 53 procent evropských středisek při globálním oteplení o dva stupně Celsia a 98 procent z těchto 2234 zkoumaných lyžařských středisek při oteplení o čtyři stupně Celsia.
Zasněžování pomůže, ale nespasí
Zasněžování může podle vědců tento dopad výrazně zmírnit. Za předpokladu, že středisko zavede zasněžování na polovině svých sjezdovek, klesne hrozba nedostatku sněhu na 27, respektive 71 procent.
To by ale bylo doprovázeno zvýšenou poptávkou po vodě a elektřině na výrobu sněhu, což by zase zvýšilo finanční náklady i uhlíkovou stopu provozu lyžařských středisek. Kromě toho pokrytí poloviny střediska schopností výroby sněhu nemusí jít nutně ruku v ruce s podstatným zlepšením sněhových podmínek v teplejším klimatu. A zvyšující se nároky na vodu a energii jdou proti snahám o snížení dopadu cestovního ruchu na životní prostředí.
Pokud by umělý sníh měl pokrývat asi polovinu sjezdovek, vyžádalo by si to výrazně vyšší spotřebu vody. Podle konkrétní oblasti by stoupla o 8 až 25 procent při oteplení o dva stupně, ale o 14 až 42 procent při oteplení o čtyři stupně. A podobně na tom je i spotřeba elektrické energie. V současné době vzniká kvůli provozu sjezdovek asi 80 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, při oteplení o dva stupně to bude 93 tisíc tun a při oteplení o čtyři stupně 97 tisíc tun za rok.
