Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.
Cílem studie bylo zjistit, jestli jezera čerpají vodu převážně z deště, nebo z podzemních zdrojů. Pomocí analýzy izotopů kyslíku a vodíku vědci určili původ vody a schopnost jezer odolávat výparu. Dále zapojili data o podnebí, krajině a typu jezer do strojového učení, aby predikovali dopady klimatických změn do roku 2050.
Model ukázal, že jezera s vyšším potenciálem propojení na podzemní vodu mají stabilnější vodní bilanci. Naopak mělčinám, které se nacházejí převážně v nížinách, hrozí ztráta vody kvůli vysokému výparu, a tedy i větší náchylnost k vysychání a znečištění. Nejohroženější jsou umělá jezera, například přehrady v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech.
Naopak jezera ve vyšších polohách a alpských oblastech vykazují větší odolnost. Výzkumníci ale upozorňují, že zemědělské využití půdy se stěhuje do vyšších nadmořských výšek, což by mohlo v budoucnu ovlivnit kvalitu a dostupnost vody v těchto jezerech.
Není jezero jako jezero
„Původně jsme očekávali, že ve všech jezerech budou platit stejné kontrolní faktory, ale nebylo tomu tak. I když můžeme z analýzy vyvodit některé obecné poznatky, pozorovali jsme také, jak má každý region jinou dynamiku, která je dána interakcí více proměnných,“ uvedla Cristina Paule-Mercadová z Biologického centra Akademie věd ČR. Zásadní je prý brát v potaz lokální podmínky a především propojení s podzemní vodou.
Výzkum je součástí rozsáhlejšího projektu, který aktuálně zahrnuje více než čtyři sta jezer a má ambici stát se globálním nástrojem pro udržitelnou správu vodních zdrojů. Kromě otevřených dat vědci každoročně odebírají vzorky, spolupracují s dalšími odborníky a zapojují veřejnost do občanské vědy.
