Dvě miliardy lidí, třetina světového HDP. Asijsko-pacifické země podepsaly největší dohodu o volném obchodu

Skupina patnácti zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky. Čeští experti mluví o hrozbě i příležitosti.

Dohoda prosazovaná Pekingem snižuje cla a stanovuje společná obchodní pravidla. Týká se obchodu, služeb, investic, telekomunikací i autorských práv, napsala agentura DPA. Velikostí pakt překoná smlouvu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou i Evropskou unií.

Dohodu země podepsaly na okraji summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Číně by podle ekonomky Iris Pang ze společnosti ING mohla pomoci snížit závislost na zámořských trzích a technologiích, napsala agentura Reuters.

„S potěšením konstatuji, že po osmi letech jsme tvrdou práci oficiálně dotáhli do konce podpisem vyjednávání o RCEP,“ okomentoval potvrzení smlouvy vietnamský premiér Nguyen Xuan Phuc.

„Závěr vyjednávání o RCEP, tedy o největší dohodě o volném obchodu na světě, výrazným způsobem potvrdí vedoucí úlohu ASEAN v podpoře mnohostranného obchodního systému. Nově vzniklá obchodní struktura v regionu umožní provozovat udržitelný obchod, oživí dodavatelské řetězce narušené covidem-19 a napomůže k zotavení hospodářství po pandemii,“ dodal vietnamský premiér.

K zotavení ekonomiky má napomoci mimo jiné snížení už tak nízkých cel, posílení dodavatelských řetězců pomocí sdílených pravidel a zavedení nových a sdílených pravidel pro internetový obchod.

Dohoda zahrnuje státy s 2,2 miliardy obyvatel a úhrnným hrubým domácím produktem 26,2 bilionu dolarů (585 bilionů Kč), napsala agentura Bloomberg. Členem nově vzniklého ekonomického celku není Indie, která se na loňském summitu ASEAN stavěla proti. Tvrdila, že po otevření trhu by se zvýšil její obchodní deficit s Čínou. Dohoda nicméně obsahuje doložku, podle níž Dillí může přistoupit později.

Země ještě musí smlouvu ratifikovat

„Pro české i další evropské firmy je RCEP příležitostí i hrozbou. Může v členských státech zvýšit poptávku po českých subdodávkách používaných pro reexport formou finálního výrobku do zemí, které dohodu spolupodepsaly. Současně ale hrozí, že signatáři RCEP začnou více obchodovat mezi sebou a sníží dovoz. Evropské podniky zase mají další důvod pro přesun výroby do Asie, protože tam vzniká obří bezcelní trh,“ vysvětluje Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb.

Aby RCEP vešla v platnost, musí ji ještě ratifikovat šest členů ASEAN a tři partnerské státy tohoto sdružení. Například Singapur se chystá tak učinit „do několika měsíců“.

Jak podotýká BBC, nyní podepsaná úmluva je určitou alternativou k Transpacifickému partnerství (TPP), které v roce 2016 podepsalo dvanáct zemí, ale Čína k němu přizvána nebyla. Členem TPP naopak byly Spojené státy, ovšem pouze do ledna 2017, kdy o odchodu USA od smlouvy rozhodl Donald Trump. Největší ekonomika světa tak není členem ani jednoho ze dvou hlavních obchodních bloků nejrychleji rostoucího regionu světa.

Ačkoliv TPP je počtem členů menší dohodou, výrazněji snižuje cla a ustanovení týkající se práce a životního prostředí. Jak upozorňuje BBC, bývalý australský ministerský předseda Malcolm Turnbull, jenž zemi připojil k TPP, o nyní podepsané dohodě řekl, že má malé ambice.

Analytici mluví o hrozbě i příležitosti

„Země asijsko-pacifického regionu mezi sebou snižují bariéry obchodu, což může být pro českou otevřenou ekonomiku dobrá zpráva. Především pak v době, kdy jsme se vinou rostoucího protekcionismu dostávali pod postupný tlak klesající poptávky. Jde o další krok v globalizaci, která byla s příchodem pandemie koronaviru v ohrožení,“ komentuje uzavřenou dohodu analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek.

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro připomněl, že jedním ze signatářů dohody je Vietnam, se kterým letos EU uzavřela dohodu o volném obchodu a ochraně investic. „Nejen Vietnam, ale i další země, jako je například Jižní Korea, jsou tak pro české podniky polootevřenou bránou do celého regionu 15 zemí v nově uzavřené dohodě,“ poukazuje.

Mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Lenka Dudková míní, že pro české firmy by bylo dobré, aby tuto dohodu rychle následovalo dojednání dohody o volném obchodu mezi EU, Austrálií a Novým Zélandem a aby nový americký prezident Joe Biden přehodnotil vztah k Transpacifickému partnerství (TPP), respektive jeho nynější verzi bez USA.

„Pro ČR jde jednoznačně o špatnou zprávu, ale ne nutně od zítra. Rok od roku bude těžší uplatnit se na dotčených trzích, protože čím dál snadněji se tam budou prosazovat tamější produkty,“ domnívá se analytik serveru Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Tak jak volný obchod v EU pomohl Evropě, tak RCEP pomůže Asii ke zbohatnutí. Lidé, kteří ekonomii nerozumí, pak budou o to více volat, jak Evropa prohrává v pomyslném globálním závodě. Ti ostatní budou vědět, jak je dobré mít bohatnoucího globálního souseda,“ čte situaci hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 3 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...