Sdružení národů jihovýchodní Asie

Počet obětí brutální občanské války v Myanmaru roste. Od vojenského puče v roce 2021 se konflikt mezi juntou a opozicí, která se jí snaží vzdorovat, stále stupňuje. Povstalci armádu obviňují ze záměrného zapalování vesnic a leteckých útoků na civilisty s cílem potlačit odpor. Boje probíhají většinou v džungli a odlehlých oblastech, kam se prodemokratické síly stáhly.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Podle českého ministerského předsedy bylo předmětem jednání posilování diplomatických a hospodářských vztahů obou zemí i mezinárodní politika. Filipínský prezident na společné tiskové konferenci po setkání uvedl, že s Fialou diskutovali mimo jiné o problematice Západofilipínského moře, o situaci v Tchajwanském průlivu a o válce na Ukrajině.

Pět čínských balistických raket dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny, napsala agentura Kjódó s odkazem na japonskou vládu, která incident odsoudila. Stalo se tak poprvé, uvedl japonský ministr obrany Nobuo Kiši. Čína ve čtvrtek zahájila ve vodách a ve vzdušném prostoru obklopujícím Tchaj-wan vojenské cvičení. Podle Tchaj-wanu při něm vypálila několik balistických raket v blízkosti souostroví Ma-cu.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Před rokem se v ulicích hlavního města Myanmaru Neipyijta i největší metropole Rangúnu objevili vojáci. Zároveň přestal fungovat internet či telefonické spojení. Moc v zemi pučem převzala armáda, pozatýkala představitele legitimní vlády a následné protesty utopila v krvi. Junta slibovala volby, na ty ale obyvatelé Myanmaru stále čekají a armáda mezitím bojuje na mnoha frontách s ozbrojenými milicemi. Nepřehlednou situaci rok po převratu přibližuje rozhovor s Kristínou Kironskou z projektu Sinofon, která se dění v Myanmaru dlouhodobě věnuje.

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.

Na stanovišti myanmarské armády poblíž thajských hranic v úterý ráno vypukly těžké boje, oznámila agentura Reuters. Etnická ozbrojená skupina Karenský národní svaz (KNU), která má oblast do velké míry pod kontrolou, uvedla, že vojenskou základnu dobyla. Reuters s odvoláním na KNU píše, že šlo o jedny z nejintenzivnějších střetů od únorového převratu, při kterém se moci v zemi chopila armáda.

V Myanmaru ve středu při protestech proti vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Uvedla to zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Skupina patnácti zemí z asijsko-pacifického regionu zahrnující Čínu, Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii podepsala největší dohodu o volném obchodu na světě. Dohoda označovaná jako RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) pokrývá více než dvě miliardy lidí a zhruba třetinu světové ekonomiky. Čeští experti mluví o hrozbě i příležitosti.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN během summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Thajsku rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

Čína bude moci umístit své ozbrojené síly na námořní základně v Kambodži. Umožňuje to tajná dohoda těchto zemí. Takové ujednání by Číně poskytlo větší schopnost prosazovat sporné územní nároky a ekonomické zájmy v Jihočínském moři, což by ohrozilo spojence USA v jihovýchodní Asii. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ), představitelé Číny a Kambodže ale existenci dohody odmítli.