Počet obětí brutální občanské války v Myanmaru roste. Od vojenského puče v roce 2021 se konflikt mezi juntou a opozicí, která se jí snaží vzdorovat, stále stupňuje. Povstalci armádu obviňují ze záměrného zapalování vesnic a leteckých útoků na civilisty s cílem potlačit odpor. Boje probíhají většinou v džungli a odlehlých oblastech, kam se prodemokratické síly stáhly.
Povstalecké buňky jsou pod takřka neustálou palbou armády. V krajině jsou nastražené miny, na bojové skupiny dopadají dělostřelecké granáty. Lékaři a dobrovolníci popisují, že myanmarské jednotky při útocích nerozlišují, zda se jedná o zdravotníky, nebo ozbrojence.
„Myanmarská armáda prostě jen střílí. Podle zvuku střel poznáte, že patří myanmarské armádě,“ říká medik jménem Myo Aung.
Povstalci svůj boj vzdát nechtějí, stěžují si ale na mezinárodní nečinnost a na to, že na jejich boj svět zapomněl. Sami připomínají v současnosti daleko sledovanější konflikt. „Ukrajina také bojuje za svou samostatnost, za svou budoucnost. Stejně jako my. Bojuji za svou vlastní budoucnost, za budoucnost mé generace,“ vysvětluje povstalec Maui.
Nestabilitu v zemi způsobil vojenský puč před dvěma lety. Armáda zavedla výjimečný stav, který měl trvat rok, platí ale dodnes a vojáci začali zároveň tvrdě zasahovat proti prodemokratickým protestům. Na celkem 26 let pak poslali do vězení expremiérku Su Ťij, což ostře odsuzuje OSN, USA i většina evropských států.
Mírový plán pro rozvrácenou zemi diskutovali minulý týden ministři zahraničí zemí jihovýchodní Asie sdružených v organizaci ASEAN, kteří i za účasti amerického kolegy znovu tlačili myanmarskou juntu ke splnění pětibodového plánu, kam patří zejména ukončení krveprolití.
Konkrétní řešení občanské války ale státnici stále nepřinesli. Nerovný boj povstalců proti armádě tak zatím nemá konce. Od roku 2021 už během něj zemřelo na čtyři tisíce civilistů, tisíce musely opustit své domovy a přes dvacet tisíc lidí skončilo za mřížemi.
