V Myanmaru za poslední den zemřelo téměř čtyřicet demonstrantů, uvádí OSN

V Myanmaru ve středu při protestech proti vojenskému puči zemřelo 38 lidí. Uvedla to zmocněnkyně OSN Christine Schranerová Burgenerová, informovala agentura AFP. Celková bilance od začátku protestů je podle ní přes 50 mrtvých a mnoho raněných. Mezi zatčenými demonstranty jsou podle AP také novináři.

Christine Schranerová Burgenerová středu označila za „nejkrvavější“ den v Myanmaru od převratu a vyzvala členské státy OSN k přijetí „tvrdých“ sankcí. Zmocněnkyně je dle svých slov v kontaktu se všemi stranami konfliktu, včetně představitelů armády.

Ti ji informovali, že chtějí uspořádat volby „za rok“. OSN již delší dobu žádá o oficiální návštěvu Myanmaru, vojáci však zmocněnkyni sdělili, že je sice vítaná, ale teď na návštěvu není vhodná doba, píše AFP.

Podle Asociace pro pomoc politickým vězňům v Myanmaru bylo od začátku února kvůli protestům zadrženo, obviněno nebo odsouzeno 1294 lidí.

Dva lidé zahynuli při střetech, které propukly během protestů ve druhém největším barmském městě Mandalaj. Jednoho člověka zastřelili policisté v největším městě Rangúnu, pět lidí bylo podle informací listu The Monywa Gazette zabito ve městě Monywa a jeden člověk přišel o život ve městě Myinyan, informoval agenturu Reuters studentský aktivista Mou Myin Hein.

„Začali po nás střílet ostrými náboji. Jednoho zabili, byl to mladý, dospívající chlapec. Střelili ho do hlavy,“ vylíčil situaci Mou Myin Hein. Sám byl při střetech s policií postřelen do nohy.

Novinář agentury AP Thein Zo byl zatčen, když fotografoval zásah bezpečnostních sil proti demonstrantům. Policisté ho rychle obklíčili a nasadili mu pouta. Fotografovi a dalším pěti novinářům hrozí za narušování veřejného pořádku až tři roky vězení, píše AP.

Nejméně padesát mrtvých a mnoho zraněných

V Myanmaru pokračovaly protesty den poté, co se ministrům zahraničí členských států Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) nepodařilo sjednotit postup vůči této zemi. Vojenskou vládu, která prvního února převzala moc v zemi, tak vyzvali jen ke zdrženlivosti; k výzvě za propuštění zadržované šéfky vlády Do Aun Schan Su Ťij a obnovení demokracie ale nenašli dostatek shody.

Od vojenského převratu bylo podle agentury Reuters v Myanmaru zabito nejméně 50 lidí. Bezpečnostní síly proti demonstrantům používají slzný plyn a gumové projektily, z několika míst byla také hlášena ostrá střelba.

Armáda se v Myanmaru na začátku února chopila moci poté, co Su Ťij a její Národní liga pro demokracii (NLD) jasně opanovaly podzimní volby. Vedení armády výsledky označilo za zmanipulované a nechalo političku i řadu jejích stranických kolegů zatknout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...