Himálajských ledovců rapidně ubývá. Tání může připravit o vodu téměř dvě miliardy lidí

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Pohoří Hindúkuš a Himálaj se táhnou v délce 3500 kilometrů přes Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indii, Barmu, Nepál a Pákistán. Pokud se teplota zvýší o 1,5 až dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, ledovce v celém regionu do roku 2100 ztratí 30 až 50 procent objemu, píše ve zprávě ICIMOD.

Při oteplení o tři stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí, k čemuž svět při současné klimatické politice v podstatě směřuje, ledovce ve východní části Himálaje zahrnující Nepál a Bhútán přijdou až o 75 procent ledu. Jestliže globální teplota vzroste o čtyři stupně, zmizí v oblasti 80 procent objemu ledovců, konstatuje zpráva.

Himálajské a hindúkušské komunity pociťují změny ledovců, sněhu a trvale zmrzlé půdy již nyní. Například indické město Džošimath se letos začalo propadat a část obyvatel musela být během několika dnů přestěhována jinam.

Za změnu klimatu nemohou, následky nesou

„Lidé žijící v těchto horách, kteří nepřispěli téměř vůbec ke globálnímu oteplování, jsou klimatickými změnami vysoce ohroženi,“ upozornila odbornice na migraci a jedna z autorek zprávy Amina Maharjanová. „Obáváme se, že bez větší podpory tyto komunity nebudou schopné přežít,“ dodala.

Řada dřívějších zpráv, včetně těch vypracovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC), upozorňuje, že regiony pokryté sněhem a ledem patří k těm, které jsou klimatickými změnami zasaženy nejvíce.

Dopady klimatických změn na oblast Hindúkuše a Himálaje bylo pro vědce donedávna těžké posoudit, protože na rozdíl od evropských Alp či amerických Skalnatých hor chyběly dlouhodobé údaje.

Situace se částečně zlepšila, když Spojené státy v roce 2019 odtajnily špionážní satelitní snímky sahající až do roku 1970, na nichž jsou patrné ledovce v regionu. Posun přinesl i další rozvoj satelitních technologií v posledních pěti letech a posílení práce v terénu, uvádí agentura Reuters.

Nárazové záplavy

„Ve srovnání se zprávou z roku 2019 chápeme nyní mnohem lépe, jak může ztráta ledu pokračovat do roku 2100 při různé míře globálního oteplování,“ prohlásil Philippus Wester, vedoucí týmu vědců, kteří zprávu ICIMOD vypracovali.

„I když se může zdát, že díky tání ledovců budeme mít víc vody… bude to často nikoli ve formě stálého přítoku, ale spíše nárazových záplav,“ upozornil Wester. Řeky jako Ganga, Indus či Mekong budou podle zprávy kulminovat v polovině století a pak v nich bude vody ubývat.

Podle zprávy himálajské ledovce od roku 2010 tály až o 65 procent rychleji než v předchozím desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 9 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 12 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 14 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 16 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...