Himálajských ledovců rapidně ubývá. Tání může připravit o vodu téměř dvě miliardy lidí

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Pohoří Hindúkuš a Himálaj se táhnou v délce 3500 kilometrů přes Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indii, Barmu, Nepál a Pákistán. Pokud se teplota zvýší o 1,5 až dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, ledovce v celém regionu do roku 2100 ztratí 30 až 50 procent objemu, píše ve zprávě ICIMOD.

Při oteplení o tři stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí, k čemuž svět při současné klimatické politice v podstatě směřuje, ledovce ve východní části Himálaje zahrnující Nepál a Bhútán přijdou až o 75 procent ledu. Jestliže globální teplota vzroste o čtyři stupně, zmizí v oblasti 80 procent objemu ledovců, konstatuje zpráva.

Himálajské a hindúkušské komunity pociťují změny ledovců, sněhu a trvale zmrzlé půdy již nyní. Například indické město Džošimath se letos začalo propadat a část obyvatel musela být během několika dnů přestěhována jinam.

Za změnu klimatu nemohou, následky nesou

„Lidé žijící v těchto horách, kteří nepřispěli téměř vůbec ke globálnímu oteplování, jsou klimatickými změnami vysoce ohroženi,“ upozornila odbornice na migraci a jedna z autorek zprávy Amina Maharjanová. „Obáváme se, že bez větší podpory tyto komunity nebudou schopné přežít,“ dodala.

Řada dřívějších zpráv, včetně těch vypracovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC), upozorňuje, že regiony pokryté sněhem a ledem patří k těm, které jsou klimatickými změnami zasaženy nejvíce.

Dopady klimatických změn na oblast Hindúkuše a Himálaje bylo pro vědce donedávna těžké posoudit, protože na rozdíl od evropských Alp či amerických Skalnatých hor chyběly dlouhodobé údaje.

Situace se částečně zlepšila, když Spojené státy v roce 2019 odtajnily špionážní satelitní snímky sahající až do roku 1970, na nichž jsou patrné ledovce v regionu. Posun přinesl i další rozvoj satelitních technologií v posledních pěti letech a posílení práce v terénu, uvádí agentura Reuters.

Nárazové záplavy

„Ve srovnání se zprávou z roku 2019 chápeme nyní mnohem lépe, jak může ztráta ledu pokračovat do roku 2100 při různé míře globálního oteplování,“ prohlásil Philippus Wester, vedoucí týmu vědců, kteří zprávu ICIMOD vypracovali.

„I když se může zdát, že díky tání ledovců budeme mít víc vody… bude to často nikoli ve formě stálého přítoku, ale spíše nárazových záplav,“ upozornil Wester. Řeky jako Ganga, Indus či Mekong budou podle zprávy kulminovat v polovině století a pak v nich bude vody ubývat.

Podle zprávy himálajské ledovce od roku 2010 tály až o 65 procent rychleji než v předchozím desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 12 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...