Himálajských ledovců rapidně ubývá. Tání může připravit o vodu téměř dvě miliardy lidí

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Pohoří Hindúkuš a Himálaj se táhnou v délce 3500 kilometrů přes Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indii, Barmu, Nepál a Pákistán. Pokud se teplota zvýší o 1,5 až dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, ledovce v celém regionu do roku 2100 ztratí 30 až 50 procent objemu, píše ve zprávě ICIMOD.

Při oteplení o tři stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí, k čemuž svět při současné klimatické politice v podstatě směřuje, ledovce ve východní části Himálaje zahrnující Nepál a Bhútán přijdou až o 75 procent ledu. Jestliže globální teplota vzroste o čtyři stupně, zmizí v oblasti 80 procent objemu ledovců, konstatuje zpráva.

Himálajské a hindúkušské komunity pociťují změny ledovců, sněhu a trvale zmrzlé půdy již nyní. Například indické město Džošimath se letos začalo propadat a část obyvatel musela být během několika dnů přestěhována jinam.

Za změnu klimatu nemohou, následky nesou

„Lidé žijící v těchto horách, kteří nepřispěli téměř vůbec ke globálnímu oteplování, jsou klimatickými změnami vysoce ohroženi,“ upozornila odbornice na migraci a jedna z autorek zprávy Amina Maharjanová. „Obáváme se, že bez větší podpory tyto komunity nebudou schopné přežít,“ dodala.

Řada dřívějších zpráv, včetně těch vypracovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC), upozorňuje, že regiony pokryté sněhem a ledem patří k těm, které jsou klimatickými změnami zasaženy nejvíce.

Dopady klimatických změn na oblast Hindúkuše a Himálaje bylo pro vědce donedávna těžké posoudit, protože na rozdíl od evropských Alp či amerických Skalnatých hor chyběly dlouhodobé údaje.

Situace se částečně zlepšila, když Spojené státy v roce 2019 odtajnily špionážní satelitní snímky sahající až do roku 1970, na nichž jsou patrné ledovce v regionu. Posun přinesl i další rozvoj satelitních technologií v posledních pěti letech a posílení práce v terénu, uvádí agentura Reuters.

Nárazové záplavy

„Ve srovnání se zprávou z roku 2019 chápeme nyní mnohem lépe, jak může ztráta ledu pokračovat do roku 2100 při různé míře globálního oteplování,“ prohlásil Philippus Wester, vedoucí týmu vědců, kteří zprávu ICIMOD vypracovali.

„I když se může zdát, že díky tání ledovců budeme mít víc vody… bude to často nikoli ve formě stálého přítoku, ale spíše nárazových záplav,“ upozornil Wester. Řeky jako Ganga, Indus či Mekong budou podle zprávy kulminovat v polovině století a pak v nich bude vody ubývat.

Podle zprávy himálajské ledovce od roku 2010 tály až o 65 procent rychleji než v předchozím desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 19 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 23 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled