Himálajských ledovců rapidně ubývá. Tání může připravit o vodu téměř dvě miliardy lidí

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Pohoří Hindúkuš a Himálaj se táhnou v délce 3500 kilometrů přes Afghánistán, Bangladéš, Bhútán, Indii, Barmu, Nepál a Pákistán. Pokud se teplota zvýší o 1,5 až dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou, ledovce v celém regionu do roku 2100 ztratí 30 až 50 procent objemu, píše ve zprávě ICIMOD.

Při oteplení o tři stupně Celsia oproti časům před průmyslovou revolucí, k čemuž svět při současné klimatické politice v podstatě směřuje, ledovce ve východní části Himálaje zahrnující Nepál a Bhútán přijdou až o 75 procent ledu. Jestliže globální teplota vzroste o čtyři stupně, zmizí v oblasti 80 procent objemu ledovců, konstatuje zpráva.

Himálajské a hindúkušské komunity pociťují změny ledovců, sněhu a trvale zmrzlé půdy již nyní. Například indické město Džošimath se letos začalo propadat a část obyvatel musela být během několika dnů přestěhována jinam.

Za změnu klimatu nemohou, následky nesou

„Lidé žijící v těchto horách, kteří nepřispěli téměř vůbec ke globálnímu oteplování, jsou klimatickými změnami vysoce ohroženi,“ upozornila odbornice na migraci a jedna z autorek zprávy Amina Maharjanová. „Obáváme se, že bez větší podpory tyto komunity nebudou schopné přežít,“ dodala.

Řada dřívějších zpráv, včetně těch vypracovaných Mezivládním panelem OSN pro změnu klimatu (IPCC), upozorňuje, že regiony pokryté sněhem a ledem patří k těm, které jsou klimatickými změnami zasaženy nejvíce.

Dopady klimatických změn na oblast Hindúkuše a Himálaje bylo pro vědce donedávna těžké posoudit, protože na rozdíl od evropských Alp či amerických Skalnatých hor chyběly dlouhodobé údaje.

Situace se částečně zlepšila, když Spojené státy v roce 2019 odtajnily špionážní satelitní snímky sahající až do roku 1970, na nichž jsou patrné ledovce v regionu. Posun přinesl i další rozvoj satelitních technologií v posledních pěti letech a posílení práce v terénu, uvádí agentura Reuters.

Nárazové záplavy

„Ve srovnání se zprávou z roku 2019 chápeme nyní mnohem lépe, jak může ztráta ledu pokračovat do roku 2100 při různé míře globálního oteplování,“ prohlásil Philippus Wester, vedoucí týmu vědců, kteří zprávu ICIMOD vypracovali.

„I když se může zdát, že díky tání ledovců budeme mít víc vody… bude to často nikoli ve formě stálého přítoku, ale spíše nárazových záplav,“ upozornil Wester. Řeky jako Ganga, Indus či Mekong budou podle zprávy kulminovat v polovině století a pak v nich bude vody ubývat.

Podle zprávy himálajské ledovce od roku 2010 tály až o 65 procent rychleji než v předchozím desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
před 56 mminutami

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 15 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.