Rychlému odtávání Rhonského ledovce brání speciální bílá plachta
Dva centimetry silná bílá plachta dokáže lépe odrazit sluneční záření, Rhonský ledovec proto méně odtává. „Před dvaceti lety jsme začali používat pevnější materiál. Touto plachtou zakryjeme celý ledovec. Je to ale hodně drahé. Jenom materiál na malou část stojí přes 60 tisíc švýcarských franků, a to bez helikoptéry a pracovníků. Kdybychom to ale neudělali, tak bychom nemohli dělat ledové jeskyně,“ říká hoteliér Carlen Philipp.
„Kdyby tady nebyly žádné plachty, tak by tady už byla rovina, žádný led. Po zakrytí přitom dvě třetiny ledu zůstanou a jen jedna třetina odtaje. Takže to je docela efektivní. V této oblasti odtaje každý rok šest až devět metrů ledu. Na konci století tady už žádný led neuvidíte. Ledovec ustoupí až do nejvyšších míst,“ upozornil glaciolog Andreas Bauder.
Švýcarské ledovce loni tály nejrychleji za sto let
Ledovce v Alpách postupně ubývají desítky let. Teplota zde vzrostla za posledních sedmdesát let o skoro dva stupně a oteplovat se bude i dál. Konkrétně ve Švýcarsku je situace obzvlášť špatná. Úbytek ledu v době od začátku října 2016 do konce září 2017 patří podle Švýcarské akademie přírodních věd k nejvyšším za posledních sto let měření, informoval loni na podzim list Neue Zürcher Zeitung.
Dvě desítky sledovaných ledovců v alpské konfederaci ztratily celkem tři procenta svého obejmu, tedy zhruba 1,5 miliardy kubických metrů. S vodou, která v daném období z ledovců odtála, by mohla každá švýcarská domácnost naplnit 25 metrů dlouhý bazén, uvedli vědci.
Švýcarské obce a turisty ohrožují také skalní sesuvy. Ve skalách mezi vrstvami hornin totiž tají vrstvy permafrostu, jinak trvale zmrzlé půdy. I to je důsledek globálního oteplování.
Proces by mohl ohrozit i cestovní ruch, protože řada lanovek je ukotvena právě v permafrostu. Švýcaři proto infrastrukturu bedlivě sledují a technici musí zařízení pravidelně kontrolovat. Pokud se budou teploty dál zvyšovat, lanovky zřejmě budou muset být upraveny nebo uzavřeny.