Po skalním sesuvu ve švýcarském údolí Val Bondasca se pohřešuje osm lidí, kteří byli v té době na túrách. Tragédie ale není ničím překvapivým. V obcích funguje poplašný systém, protože spolu se změnami klimatu a táním permafrostu se již delší dobu zvyšuje pravděpodobnost lavin a sesuvů. A podle expertů bude hůř.
K sesuvu došlo ve středu na 3369 metrů vysoké hoře Piz Cengalo, když se uvolnilo velké množství kamení, které se sesunulo do údolí. Podle odhadů šlo až o čtyři miliony kubických metrů kamení a bahna, které na některých místech vytvořily až několik metrů vysoké závaly.
Masa se přehnala kolem obce Bondo, kde funguje poplašný systém a stovka obyvatel proto byla evakuována. Úřady rovněž nechaly uzavřít několik silnic. Nezvěstní Němci, Rakušané a Švýcaři se v době neštěstí nacházeli v údolí v kantonu Graubünden.
K dalšímu sesuvu došlo v oblasti v pátek. Už dříve evakuovaní obyvatelé tak museli znovu opustit své domovy. „Hora se znovu sesouvá! Střechy a stromy se řítí kolem mě!“ informovala z místa reportérka deníku Blick.
To, že v Bondu skončilo bahno a kamení doslova pár centimetrů od domovů, přitom není náhoda. Městečko už nechalo postavit ochrannou betonovou bariéru a rozšířilo koryto řeky, aby případný sesuv neměl tak tragické následky.
Experti varují, že se Alpy musí připravit na častější takové jevy. Třeba ve Švýcarsku přitom hory pokrývají dvě třetiny území. Problém je, že ani vysoko v horách není takové chladno jako kdysi. Otepluje se hlavně v posledních dvaceti letech.
„Jsou tu trhliny v různých hloubkách, v různém terénu,“ upozornila Marcia Phillipsová, expertka na permafrost, tedy trvale a do hloubky zmrzlou půdu.
Problém by nebyl tak značný, kdyby nebyly ve skálách mezi vrstvami hornin právě vrstvy permafrostu, které tají. „Máme problém, když teplota vystoupá nad minus 1,5 stupně Celsia, protože permafrost má stabilizující funkci,“ říká odbornice.
- Trvale a do hloubky zmrzlá půda, která ovlivňuje život komunit, infrastrukturu, živočišné druhy a dokonce i stabilitu hor ležících směrem na jih.
- Zaujímá 25 procent nadmořského území na severní polokouli, 23 milionů kilometrů čtverečních, od Kanady po Aljašku až na Sibiř, ale vyskytuje se i v Grónsku, ve Skandinávii, v Mongolsku a v Číně.
Tající permafrost je jedním z následků globálního oteplování. Tím dalším je ustupování ledovců. Právě ten u Piz Cengalo se v posledních letech zmenšil, a tak nemohl udržet skálu nad ním.
Rozmrzání permafrostu by mohlo ohrozit i cestovní ruch, protože řada lanovek je ukotvena právě v permafrostu. Švýcaři proto infrastrukturu bedlivě sledují a technici musí zařízení pravidelně kontrolovat. Pokud se budou teploty dál zvyšovat, lanovky zřejmě budou muset být upraveny nebo uzavřeny.
Lavinový institut už dokonce vydal knihu s názvem „Výstavba na permafrostu“, která má zajistit bezpečnost konstrukce. „Je to možné, ale velmi drahé,“ konstatovala Phillipsová. Pro švýcarský turismus to není dobrá zpráva. Už teď země ztrácí kvůli silnému franku, upozorňuje BBC.
