V Mekongu ulovili největší sladkovodní rybu na světě. Obří rejnok vážil tři sta kilogramů

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Rekord doposud držel 293kilogramový sumec objevený v thajské části Mekongu v roce 2005, uvedli zástupci společného kambodžsko-amerického výzkumného projektu.

  • Vyhodnotit, jaká sladkovodní ryba je největší, je jako u všech rekordů složité. Někdy se uvádí také vyza velká, která může měřit až 8 metrů a vážit téměř tunu. Problém je, že vyza není čistě sladkovodní, značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí.

Rejnoka ulovil místní rybář jižně od města Stung Treng na severovýchodě Kambodže. Upozornil pak tým vědců, který se věnuje ochraně Mekongu.

Biologové dorazili během několika hodin. Tvor, kterého spatřili, jim podle jejich slov vyrazil dech. „Když vidíte rybu takových rozměrů, a to ve sladké vodě, je to něco neuvěřitelného. Celý náš tým byl ohromený,“ uvedl vedoucí projektu Wonders of the Mekong Zeb Hogan.

Dobrá zpráva pro řeku

„To, že ryba dorostla téhle velikosti, je pro řeku Mekong velmi nadějným znamením,“ dodal biolog. Dokládá to podle něj, že se daří její ekosystém udržovat ve stále dobrém stavu, a to přes ekologické hrozby, jimž čelí.

Mekong protéká Čínou, Myanmarem, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a je domovem rovnou několika druhů obřích sladkovodních ryb. Jeho složité a navzájem provázané systémy čelí mnoha výzvám. V posledních letech je to zejména program na výstavbu přehrad, který může narušovat místa, kde se ryby tradičně třou.

Kromě toho se zde navíc masivně staví a těží a vznikají továrny, což snižuje kvalitu vody v řece, narušuje její klid a omezuje život zvířat. A samozřejmě také v okolí přibývá lidí, což představuje další významný tlak na ekosystémy.

Obří rejnok pomůže výzkumu

Rekordně urostlý rejnok se vrátil do vod Mekongu. Vědci mu ale ještě před tím vložili do blízkosti ocasu zařízení, které bude celý příští rok odesílat informace o tom, kde se pohybuje a jak se chová, což pomůže popsat život těchto tvorů v jejich přirozeném prostředí. A to by mohlo zase pomoci zjistit, jak je ochránit.

Sladkovodní rejnok není ve skutečnosti ryba, ale paryba. Oficiálně se jmenuje trnucha thajská, někdy se označuje i jako trnucha říční. Obvykle žije na písčitém a bahnitém dně, kde loví malé rybky a bezobratlé organismy. Bohužel čelí v posledních desetiletích velkému rybářskému tlaku hlavně kvůli masu, které je oblíbenou pochoutkou především ve středním Thajsku a v Kambodži. Proto také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil tento druh za ohrožený.

Trnucha se sice vyskytuje v celé jihovýchodní Asii, přesto se toho o ní příliš neví. „Nemáme o ní téměř žádné informace. Nevíme nic o její historii. Nevíme nic o její ekologii, o jejích migračních vzorcích,“ vyjmenovává Hogan.

Zajímavé je, že v posledních dvou měsících byli ve stejné oblasti pozorováni další tři tito majestátní rejnoci, pokaždé samice. Podle vědců by to mohlo naznačovat, že se jedná o místo, kde se tento druh tře – což by zvyšovalo tlak na intenzivní ochranu oblasti.

Ohrožení obři

„Velké ryby jsou celosvětově ohrožené. Jsou to přitom velmi důležité druhy. Trvá jim dlouho, než dospějí, takže pokud jsou vyloveny dříve, nemají šanci se rozmnožit,“ podotkl Hogan.

„Mnoho těchto velkých ryb migruje, takže potřebují velké oblasti, aby přežily. Jsou ovlivněny například fragmentací biotopů kvůli přehradám a samozřejmě jsou ovlivněny i nadměrným rybolovem. Takže asi sedmdesáti procentům obřích sladkovodních ryb hrozí vyhynutí – a všem druhům v Mekongu,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 8 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...