V Mekongu ulovili největší sladkovodní rybu na světě. Obří rejnok vážil tři sta kilogramů

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Rekord doposud držel 293kilogramový sumec objevený v thajské části Mekongu v roce 2005, uvedli zástupci společného kambodžsko-amerického výzkumného projektu.

  • Vyhodnotit, jaká sladkovodní ryba je největší, je jako u všech rekordů složité. Někdy se uvádí také vyza velká, která může měřit až 8 metrů a vážit téměř tunu. Problém je, že vyza není čistě sladkovodní, značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí.

Rejnoka ulovil místní rybář jižně od města Stung Treng na severovýchodě Kambodže. Upozornil pak tým vědců, který se věnuje ochraně Mekongu.

Biologové dorazili během několika hodin. Tvor, kterého spatřili, jim podle jejich slov vyrazil dech. „Když vidíte rybu takových rozměrů, a to ve sladké vodě, je to něco neuvěřitelného. Celý náš tým byl ohromený,“ uvedl vedoucí projektu Wonders of the Mekong Zeb Hogan.

Dobrá zpráva pro řeku

„To, že ryba dorostla téhle velikosti, je pro řeku Mekong velmi nadějným znamením,“ dodal biolog. Dokládá to podle něj, že se daří její ekosystém udržovat ve stále dobrém stavu, a to přes ekologické hrozby, jimž čelí.

Mekong protéká Čínou, Myanmarem, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a je domovem rovnou několika druhů obřích sladkovodních ryb. Jeho složité a navzájem provázané systémy čelí mnoha výzvám. V posledních letech je to zejména program na výstavbu přehrad, který může narušovat místa, kde se ryby tradičně třou.

Kromě toho se zde navíc masivně staví a těží a vznikají továrny, což snižuje kvalitu vody v řece, narušuje její klid a omezuje život zvířat. A samozřejmě také v okolí přibývá lidí, což představuje další významný tlak na ekosystémy.

Obří rejnok pomůže výzkumu

Rekordně urostlý rejnok se vrátil do vod Mekongu. Vědci mu ale ještě před tím vložili do blízkosti ocasu zařízení, které bude celý příští rok odesílat informace o tom, kde se pohybuje a jak se chová, což pomůže popsat život těchto tvorů v jejich přirozeném prostředí. A to by mohlo zase pomoci zjistit, jak je ochránit.

Sladkovodní rejnok není ve skutečnosti ryba, ale paryba. Oficiálně se jmenuje trnucha thajská, někdy se označuje i jako trnucha říční. Obvykle žije na písčitém a bahnitém dně, kde loví malé rybky a bezobratlé organismy. Bohužel čelí v posledních desetiletích velkému rybářskému tlaku hlavně kvůli masu, které je oblíbenou pochoutkou především ve středním Thajsku a v Kambodži. Proto také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil tento druh za ohrožený.

Trnucha se sice vyskytuje v celé jihovýchodní Asii, přesto se toho o ní příliš neví. „Nemáme o ní téměř žádné informace. Nevíme nic o její historii. Nevíme nic o její ekologii, o jejích migračních vzorcích,“ vyjmenovává Hogan.

Zajímavé je, že v posledních dvou měsících byli ve stejné oblasti pozorováni další tři tito majestátní rejnoci, pokaždé samice. Podle vědců by to mohlo naznačovat, že se jedná o místo, kde se tento druh tře – což by zvyšovalo tlak na intenzivní ochranu oblasti.

Ohrožení obři

„Velké ryby jsou celosvětově ohrožené. Jsou to přitom velmi důležité druhy. Trvá jim dlouho, než dospějí, takže pokud jsou vyloveny dříve, nemají šanci se rozmnožit,“ podotkl Hogan.

„Mnoho těchto velkých ryb migruje, takže potřebují velké oblasti, aby přežily. Jsou ovlivněny například fragmentací biotopů kvůli přehradám a samozřejmě jsou ovlivněny i nadměrným rybolovem. Takže asi sedmdesáti procentům obřích sladkovodních ryb hrozí vyhynutí – a všem druhům v Mekongu,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 13 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...