V Mekongu ulovili největší sladkovodní rybu na světě. Obří rejnok vážil tři sta kilogramů

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Rekord doposud držel 293kilogramový sumec objevený v thajské části Mekongu v roce 2005, uvedli zástupci společného kambodžsko-amerického výzkumného projektu.

  • Vyhodnotit, jaká sladkovodní ryba je největší, je jako u všech rekordů složité. Někdy se uvádí také vyza velká, která může měřit až 8 metrů a vážit téměř tunu. Problém je, že vyza není čistě sladkovodní, značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí.

Rejnoka ulovil místní rybář jižně od města Stung Treng na severovýchodě Kambodže. Upozornil pak tým vědců, který se věnuje ochraně Mekongu.

Biologové dorazili během několika hodin. Tvor, kterého spatřili, jim podle jejich slov vyrazil dech. „Když vidíte rybu takových rozměrů, a to ve sladké vodě, je to něco neuvěřitelného. Celý náš tým byl ohromený,“ uvedl vedoucí projektu Wonders of the Mekong Zeb Hogan.

Dobrá zpráva pro řeku

„To, že ryba dorostla téhle velikosti, je pro řeku Mekong velmi nadějným znamením,“ dodal biolog. Dokládá to podle něj, že se daří její ekosystém udržovat ve stále dobrém stavu, a to přes ekologické hrozby, jimž čelí.

Mekong protéká Čínou, Myanmarem, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a je domovem rovnou několika druhů obřích sladkovodních ryb. Jeho složité a navzájem provázané systémy čelí mnoha výzvám. V posledních letech je to zejména program na výstavbu přehrad, který může narušovat místa, kde se ryby tradičně třou.

Kromě toho se zde navíc masivně staví a těží a vznikají továrny, což snižuje kvalitu vody v řece, narušuje její klid a omezuje život zvířat. A samozřejmě také v okolí přibývá lidí, což představuje další významný tlak na ekosystémy.

Obří rejnok pomůže výzkumu

Rekordně urostlý rejnok se vrátil do vod Mekongu. Vědci mu ale ještě před tím vložili do blízkosti ocasu zařízení, které bude celý příští rok odesílat informace o tom, kde se pohybuje a jak se chová, což pomůže popsat život těchto tvorů v jejich přirozeném prostředí. A to by mohlo zase pomoci zjistit, jak je ochránit.

Sladkovodní rejnok není ve skutečnosti ryba, ale paryba. Oficiálně se jmenuje trnucha thajská, někdy se označuje i jako trnucha říční. Obvykle žije na písčitém a bahnitém dně, kde loví malé rybky a bezobratlé organismy. Bohužel čelí v posledních desetiletích velkému rybářskému tlaku hlavně kvůli masu, které je oblíbenou pochoutkou především ve středním Thajsku a v Kambodži. Proto také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil tento druh za ohrožený.

Trnucha se sice vyskytuje v celé jihovýchodní Asii, přesto se toho o ní příliš neví. „Nemáme o ní téměř žádné informace. Nevíme nic o její historii. Nevíme nic o její ekologii, o jejích migračních vzorcích,“ vyjmenovává Hogan.

Zajímavé je, že v posledních dvou měsících byli ve stejné oblasti pozorováni další tři tito majestátní rejnoci, pokaždé samice. Podle vědců by to mohlo naznačovat, že se jedná o místo, kde se tento druh tře – což by zvyšovalo tlak na intenzivní ochranu oblasti.

Ohrožení obři

„Velké ryby jsou celosvětově ohrožené. Jsou to přitom velmi důležité druhy. Trvá jim dlouho, než dospějí, takže pokud jsou vyloveny dříve, nemají šanci se rozmnožit,“ podotkl Hogan.

„Mnoho těchto velkých ryb migruje, takže potřebují velké oblasti, aby přežily. Jsou ovlivněny například fragmentací biotopů kvůli přehradám a samozřejmě jsou ovlivněny i nadměrným rybolovem. Takže asi sedmdesáti procentům obřích sladkovodních ryb hrozí vyhynutí – a všem druhům v Mekongu,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 1 hhodinou

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 6 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 20 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 21 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 22 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 23 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...