V Mekongu ulovili největší sladkovodní rybu na světě. Obří rejnok vážil tři sta kilogramů

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Rekord doposud držel 293kilogramový sumec objevený v thajské části Mekongu v roce 2005, uvedli zástupci společného kambodžsko-amerického výzkumného projektu.

  • Vyhodnotit, jaká sladkovodní ryba je největší, je jako u všech rekordů složité. Někdy se uvádí také vyza velká, která může měřit až 8 metrů a vážit téměř tunu. Problém je, že vyza není čistě sladkovodní, značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí.

Rejnoka ulovil místní rybář jižně od města Stung Treng na severovýchodě Kambodže. Upozornil pak tým vědců, který se věnuje ochraně Mekongu.

Biologové dorazili během několika hodin. Tvor, kterého spatřili, jim podle jejich slov vyrazil dech. „Když vidíte rybu takových rozměrů, a to ve sladké vodě, je to něco neuvěřitelného. Celý náš tým byl ohromený,“ uvedl vedoucí projektu Wonders of the Mekong Zeb Hogan.

Dobrá zpráva pro řeku

„To, že ryba dorostla téhle velikosti, je pro řeku Mekong velmi nadějným znamením,“ dodal biolog. Dokládá to podle něj, že se daří její ekosystém udržovat ve stále dobrém stavu, a to přes ekologické hrozby, jimž čelí.

Mekong protéká Čínou, Myanmarem, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a je domovem rovnou několika druhů obřích sladkovodních ryb. Jeho složité a navzájem provázané systémy čelí mnoha výzvám. V posledních letech je to zejména program na výstavbu přehrad, který může narušovat místa, kde se ryby tradičně třou.

Kromě toho se zde navíc masivně staví a těží a vznikají továrny, což snižuje kvalitu vody v řece, narušuje její klid a omezuje život zvířat. A samozřejmě také v okolí přibývá lidí, což představuje další významný tlak na ekosystémy.

Obří rejnok pomůže výzkumu

Rekordně urostlý rejnok se vrátil do vod Mekongu. Vědci mu ale ještě před tím vložili do blízkosti ocasu zařízení, které bude celý příští rok odesílat informace o tom, kde se pohybuje a jak se chová, což pomůže popsat život těchto tvorů v jejich přirozeném prostředí. A to by mohlo zase pomoci zjistit, jak je ochránit.

Sladkovodní rejnok není ve skutečnosti ryba, ale paryba. Oficiálně se jmenuje trnucha thajská, někdy se označuje i jako trnucha říční. Obvykle žije na písčitém a bahnitém dně, kde loví malé rybky a bezobratlé organismy. Bohužel čelí v posledních desetiletích velkému rybářskému tlaku hlavně kvůli masu, které je oblíbenou pochoutkou především ve středním Thajsku a v Kambodži. Proto také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil tento druh za ohrožený.

Trnucha se sice vyskytuje v celé jihovýchodní Asii, přesto se toho o ní příliš neví. „Nemáme o ní téměř žádné informace. Nevíme nic o její historii. Nevíme nic o její ekologii, o jejích migračních vzorcích,“ vyjmenovává Hogan.

Zajímavé je, že v posledních dvou měsících byli ve stejné oblasti pozorováni další tři tito majestátní rejnoci, pokaždé samice. Podle vědců by to mohlo naznačovat, že se jedná o místo, kde se tento druh tře – což by zvyšovalo tlak na intenzivní ochranu oblasti.

Ohrožení obři

„Velké ryby jsou celosvětově ohrožené. Jsou to přitom velmi důležité druhy. Trvá jim dlouho, než dospějí, takže pokud jsou vyloveny dříve, nemají šanci se rozmnožit,“ podotkl Hogan.

„Mnoho těchto velkých ryb migruje, takže potřebují velké oblasti, aby přežily. Jsou ovlivněny například fragmentací biotopů kvůli přehradám a samozřejmě jsou ovlivněny i nadměrným rybolovem. Takže asi sedmdesáti procentům obřích sladkovodních ryb hrozí vyhynutí – a všem druhům v Mekongu,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...