V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby – jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.
V Etiopii probíhají parlamentní volby. Západ se obává o jejich regulérnost
3 minuty
Horizont ČT24: Parlamentní volby v Etiopii
Podle agentury AP se ve volbách očekává účast více než 37 milionů lidí. Předběžné výsledky by mohly být známé do pěti dnů od uzavření volebních místností, ty konečné pak do 23 dnů.
V 38 tigrajských volebních obvodech se ale nehlasovalo, píše AP. Na jiných místech se zase volby odkládají kvůli násilnostem mezi různými komunitami, a celkem se do hlasování nemělo zapojit přes 100 z celkových 547 parlamentních obvodů.
„Demokratické cvičení se ale musí uskutečnit, ústava to vyžaduje,“ uvádí ve své analýze zpravodajská společnost BBC. Ta podobně jako další média popisuje volby jako klíčovou zkoušku pro premiéra Ahmeda, který se dostal do čela vlády v roce 2018 a nyní doufá v potvrzení svého mandátu. „Celý svět očekává, že volební den bude ve znamení střetů, ale my mu ukážeme opak,“ sliboval Ahmed.
Z nadějného politika terč kritiky Západu
Čtyřiačtyřicetiletý premiér Ahmed dostal v roce 2019 Nobelovu cenu míru za propuštění politických vězňů z předchozí éry vlády Tigrajců a především za uzavření mírové dohody se sousední Eritreou. Kvůli vývoji v Tigraji ale nyní Ahmed čelí mezinárodní kritice a výzvám, aby ukončil konflikt s Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF).
Do premiérského křesla se vyhoupl v dubnu 2018 díky demisi tehdejšího premiéra. Jeho nově utvořená Strana prosperity je favoritem voleb, zatímco opozice ji obviňuje ze snahy hlasování zmanipulovat za pomoci bezpečnostních složek.
Premiér Etiopie Abiy Ahmed
Fisseha Tekle z lidskoprávní organizace Amnesty International řekl agentuře Reuters, že vláda potlačuje vystupování oponentů na základě nových zákonů o terorismu a projevech nenávisti. „V Tigraji jsme svědky zločinů, které se dají označit za zločiny proti lidskosti. Situace je tam stejně strašná jako před nástupem premiéra Abiye do funkce,“ řekl Tekle.
Ve volbách poprvé za šestnáct let neusiluje o hlasy Etiopanů pouze jediná, ale hned 47 politických stran. Některé strany nicméně kvůli nerovné soutěži vyzývají k bojkotu voleb. O regulérnost se obává i Evropská unie nebo Spojené státy.
