V Etiopii již rok probíhá násilný konflikt. Vládní síly podnikají nálety na povstalce v Tigraji

3 minuty
Horizont ČT24: Etnický konflikt v Etiopii
Zdroj: ČT24

Etnický konflikt v africké Etiopii dál zuří stranou pozornosti světa. Během několik náletů na hlavní město povstalecké provincie Tigraj umírali lidé, počet obětí je zatím neznámý. Povstalci obviňují vládní síly z úmyslných útoků na civilisty. Armáda to odmítá s tím, že útočí na budovy, kde rebelové vyrábějí a skladují zbraně.

Nejprve dopadly pumy v pondělí. O tři dny později se letadla vládního letectva vrátila. Výbuchy zničily několik budov v průmyslové části města Mekele. Kontrola půlmilionového města se za dvanáct měsíců války dvakrát vystřídala. Teď se vládní letecké údery snaží zlomit vůli povstalců bojovat. Zatím marně.

„Nejdůležitější vojenská aktivita v poslední době probíhá za hranicemi Tigraje, především v regionu Amhara. Přestože se vládní síly pokoušejí o ofenzivu s cílem zatlačit tigrajské síly zpět, děje se pravý opak,“ vysvětlil analytik z International Crisis Group William Davison.

Nejvíce trpí civilisté

V chaosu vysokohorského bojiště severní Etiopie se nedá zjistit, kdo právě vítězí – jestli laureát Nobelovy ceny míru, premiér Abiy Ahmed, anebo jeho někdejší političtí spojenci z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty. Armáda i povstalci mají blíže neurčené statisíce vojáků i rozsáhlé arzenály z minulých konfliktů. Jisté je leda nezměrné utrpení milionů Etiopanů.

„Generální tajemník znovu vyzývá k ukončení násilností. A všechny účastníky vybízí, aby přednostně umožnili proudění humanitární pomoci,“ vyřídil vzkaz mluvčí Generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Kvůli blokádě od etiopské vlády a jejího spojence Eritreje stojí šest milionů Tigrajců na pokraji hladomoru. Snahu tigrajského vedení prezentovat se jako oběť ale podrývají zprávy o povstaleckých masakrech. Zemřely při nich stovky příslušníků ostatních kmenů a kvůli nim teď armáda snadno získává nové muže proti Tigrajcům.

„Vládní snaha o mobilizaci byla nejúspěšnější mezi Amhary. Mezi nimi je nejsilnější odpor vůči bývalé vládní straně Tigrajců. Jejich území zároveň nejvíc ohrožuje tigrajský postup,“ dodal analytik.

Za dva týdny uplyne přesně rok od začátku této války. Za tu dobu zemřelo skoro deset tisíc lidí a ze dvou milionů se staly bezdomovci. Aniž by chápali, proč nebo za co se vlastně válčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 12 hhodinami
Načítání...