Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.
Mnoho činů ruských vojáků lze považovat za válečné zločiny, tvrdí komisařka OSN
2 minuty
Události: Mezinárodní organizace vyšetřují ruská zvěrstva na Ukrajině
„V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života,“ sdělila na úvod jednání náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovová. „Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí – seznam ruských zločinů je nekonečný,“ popsala ve videopřenosu.
Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl a OSN tyto případy prověřuje. „Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující,“ řekla a dodala, že dosud má informace o třech stovkách případů. Důkazy ale podle ní budou přibývat.
„Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni,“ obvinila okupanty Bacheletová.
Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, hlasovalo sedmačtyřicet členských států rady o rezoluci, která zvýší pravomoci vyšetřovatelů zločinů na Ukrajině. Rezoluce byla podle očekávání přijata, když pro ni hlasovalo třiatřicet členů rady. Čína a Eritrea byly proti a dvanáct zemí se zdrželo.
Rezoluce podle agentury AFP požaduje po mezinárodní komisi OSN k Ukrajině, aby zahájila vyšetřování vážných porušení lidských práv v Kyjevské, Černihivské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu tohoto roku. K odpovědnosti mají být hnány osoby, které za těmito zločiny stojí.
Hlasovalo i Česko
Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března UNHRC ustavila komisi, která má možné zločiny invazních sil vyšetřovat.
Čtvrteční zasedání bylo poprvé věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v tomto orgánu. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo.
Zasedání se po čase opět jako plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko. Valné shromáždění OSN je do Rady pro lidská práva zvolilo v úterý. Česko bylo členem Rady pro lidská práva již na jejím úplném začátku, v letech 2006 až 2007. Znovu pak bylo členem v letech 2011 až 2014 a také v období 2019 až 2021.
