Mnoho činů ruských vojáků lze považovat za válečné zločiny, tvrdí komisařka OSN

2 minuty
Události: Mezinárodní organizace vyšetřují ruská zvěrstva na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.

„V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života,“ sdělila na úvod jednání náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovová. „Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí – seznam ruských zločinů je nekonečný,“ popsala ve videopřenosu.

Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl a OSN tyto případy prověřuje. „Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující,“ řekla a dodala, že dosud má informace o třech stovkách případů. Důkazy ale podle ní budou přibývat.

„Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni,“ obvinila okupanty Bacheletová.

Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, hlasovalo sedmačtyřicet členských států rady o rezoluci, která zvýší pravomoci vyšetřovatelů zločinů na Ukrajině. Rezoluce byla podle očekávání přijata, když pro ni hlasovalo třiatřicet členů rady. Čína a Eritrea byly proti a dvanáct zemí se zdrželo.

Rezoluce podle agentury AFP požaduje po mezinárodní komisi OSN k Ukrajině, aby zahájila vyšetřování vážných porušení lidských práv v Kyjevské, Černihivské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu tohoto roku. K odpovědnosti mají být hnány osoby, které za těmito zločiny stojí.

Hlasovalo i Česko

Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března UNHRC ustavila komisi, která má možné zločiny invazních sil vyšetřovat.

Čtvrteční zasedání bylo poprvé věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v tomto orgánu. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo.

Zasedání se po čase opět jako plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko. Valné shromáždění OSN je do Rady pro lidská práva zvolilo v úterý. Česko bylo členem Rady pro lidská práva již na jejím úplném začátku, v letech 2006 až 2007. Znovu pak bylo členem v letech 2011 až 2014 a také v období 2019 až 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...