Čad

Až patnáct tisíc lidí přišlo loni o život ve městě Džunajná v súdánském Západním Dárfúru při etnicky motivovaných masakrech ze strany Jednotek rychlé podpory (RSF) a spřízněných arabských milic. Uvádí to zpráva pro Radu bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters je to v kontrastu s oficiálním odhadem OSN, podle něhož bylo od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi RSF a súdánskou armádou, zabito v celém Súdánu kolem dvanácti tisíc lidí.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

Den Afriky připomíná množství problémů tohoto kontinentu, ať už jde o hladomor, nemoci, nebo nedostatek práce a vzdělání. Ve 23 z celkem 54 států probíhá nějaký konflikt. Vůbec největší hrozbu ale nyní představuje ozbrojené povstání v Súdánu, které začíná destabilizovat okolní země.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.

V Súdánu pokračují boje navzdory druhému pokusu o dočasné příměří, které mělo začít ve středu v 18 hodin středoevropského letního času, uvedla agentura Reuters. Velitel polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF) nabídl armádě příměří, ale ta přijme jen jeho kapitulaci, napsala agentura AP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si boje od soboty vyžádaly téměř 330 mrtvých a na 3200 raněných. V zemi jsou čtyři Češi a další cizinci, kteří čekají na vhodný okamžik k evakuaci.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přijel do Mali stvrdit partnerství s tamním přechodným vojenským režimem. Před rokem junta vykázala francouzské spojence v boji s náboženskými teroristy a nahradila je ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří se podle svědectví dopouští v konflikty zmítané zemi zvěrstev a hromadných vražd. Válečné zločiny wagnerovců začala vyšetřovat i mise OSN, její zástupce ale úřady z Mali vyhostily.

Česká armáda v pátek ukončila velení výcvikové mise EU v Mali. Funkci velitele EUTM zastával od června brigádní generál Radek Hasala. Velení předal španělskému brigádnímu generálu Santiagovi Fernandezovi Ortiz-Repisovi. Čeští vojáci se zároveň z mise po téměř desetiletém působení do konce letošního roku stáhnou. Armáda to oznámila na svém webu. V zemi zůstane několik českých vojáků v rámci mise Spojených národů MINUSMA.

Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který se narodil v severonigerijském státě Kano. Po jmenování papežem Františkem jeho jméno oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila Česká biskupská konference (ČBK). Papežský nuncius zastupuje v Česku Vatikán. Pětašedesátiletý Okolo na této pozici vystřídá Charlese Daniela Balva, kterého papež počátkem roku jmenoval zástupcem Svatého stolce v Austrálii.

Česká republika vyjádřila solidaritu Francii, jejíž velvyslanec Joël Meyer byl v pondělí vyhoštěn z Mali. V úterý to po zasedání Bezpečnostní rady státu oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kvůli české vojenské přítomnosti v africkém Sahelu o situaci informovala radu i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Při sobotním útoku ozbrojenců na armádní základnu v západoafrickém Nigeru přišlo o život přes sto lidí. V neděli to uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího tamní armády, podle kterého zemřelo 79 útočníků a 29 vojáků.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.

Zhroucení legitimní moci v Súdánu poukázalo na sílící tendence na africkém kontinentě, které vyvolávají novou vlnu politické nestability. Patří mezi ně etnické napětí, korupce nebo ekonomická zaostalost. Afrika letos zaznamenala již čtyři převraty, což připomíná období krvavých revolucí před rokem 2000.

Francie se chystá snížit počet svých vojáků v oblasti Sahelu na dva a půl až tři tisíce, oznámil prezident Emmanuel Macron. Nyní je v regionu asi pět tisíc sto příslušníků francouzské armády. Počty vojáků chce Paříž omezit zejména uzavřením některých základen v severním Mali ještě do konce letošního roku. Francie oznámila úmysl zmenšit svou přítomnost v severní Africe již před několika týdny.

Vůdce nigerijské teroristické organizace Boko Haram Abubakar Shekau utrpěl těžká, možná i smrtelná zranění, když se pokoušel vyhnout zajetí jednotkami znepřátelených islamistů. S odvoláním na zdroje z tajných služeb o tom minulý týden informovala agentura AFP. Podle jejích informací se Shekau pokusil spáchat sebevraždu.

Odpůrci čadské vojenské vlády protestovali v tamní metropoli Ndjameně. Lidé v ulicích zapalovali pneumatiky a policisté je rozháněli slzným plynem. Podle AFP zahynulo nejméně pět lidí. Vojenská rada převzala moc v Čadu minulý týden poté, co na bojišti zemřel prezident Idriss Déby. Opozice to označuje za puč a požaduje předání moci civilistům.

Druhý nejlidnatější kontinent světa – Afrika – těžce zápasí s pandemií covidu. Řada tamních zemí ale nemá takové finanční prostředky, konexe a vliv jako bohatý Západ. Jedinou možnost proto vidí ve spolupráci s Ruskem nebo s Čínou, od kterých nakupují či odebírají vakcíny, jako jsou Sputnik V, CoronaVac od Sinovacu či Sinopharm. Otázky jejich účinnosti a testování se v řadě zemí neřeší. Stejně tak ani těsnější sbližování s dodavatelskými zeměmi, které tento obchod přináší. Pomáhají tomu dlouhodobě pěstované vztahy, o které se Peking v této oblasti snaží. Autorem textu je Kateřina Procházková z projektu Sinopsis.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve vystoupení na summitu zemí skupiny G5 Sahel (Čad, Mauritánie, Niger, Burkina Faso a Mali) naléhal na zesílení boje proti skupinám islamistů napojených na teroristickou síť al-Káida a na obnovu státní moci v oblastech, odkud se vlády dříve stáhly. Macron, který se summitu západoafrických zemí zúčastnil prostřednictvím videohovoru, ocenil mimo jiné i české zapojení do protiteroristické operace na západě Afriky.

Pokud lidé nezačnou účinně reagovat na klimatickou změnu, mohou průměrné teploty v západní Africe do konce století odpovídat současným hodnotám z nejteplejších dní. Model zveřejněný ve studii, kterou otiskl internetový odborný časopis Climatic Change, počítá s tím, že za 80 let mohou květnové teploty v této části světa dosahovat 50 stupňů Celsia.

Súdánská přechodná vláda a vůdci povstalců v sobotu v jihosúdánském hlavním městě Džuba podepsali historickou mírovou dohodu, která by měla ukončit 17 let válčení. Informovala o tom agentura AFP. Ceremonie v Džubě se vedle zástupců súdánské vlády a rebelů zúčastnili diplomaté Čadu, Kataru, Egypta, Africké unie a OSN.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Česko letos kleslo na žebříčku kvality života meziročně o jednu příčku na 25. místo ze 163 hodnocených zemí. Informovali o tom zástupci poradenské společnosti Deloitte, která Index společenského rozvoje (Social Progress Index) každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Vychází při tom z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a o životním prostředí. Prvenství obhájilo Norsko.