V Súdánu se bojuje i přes příměří. V zemi jsou čtyři Češi

V Súdánu pokračují boje navzdory druhému pokusu o dočasné příměří, které mělo začít ve středu v 18 hodin středoevropského letního času, uvedla agentura Reuters. Velitel polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF) nabídl armádě příměří, ale ta přijme jen jeho kapitulaci, napsala agentura AP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si boje od soboty vyžádaly téměř 330 mrtvých a na 3200 raněných. V zemi jsou čtyři Češi a další cizinci, kteří čekají na vhodný okamžik k evakuaci.

Obyvatelé súdánské metropole Chartúm a velkých měst Bahrí a Umdurmán ve čtvrtek Reuters potvrdili pokračující boje. Po útoku na sklad zbraní poblíž chartúmského mezinárodního letiště ve čtvrtek ráno vypukl velký požár, podle místních obyvatel se hasičům nedalo dovolat, napsal server BBC News.

Podle očitých svědků a obyvatel Chartúmu má armáda kontrolu nad přístupem do metropole a snaží se odstřihnout zásobovací trasy RSF. „Armáda aktuálně ostřeluje několik cílů RSF v Chartúmu a Bahrí,“ popsal korespondent televize al-Džazíra. Dodal, že jedny z nejtěžších bojů probíhají u armádního velitelství.

Velitel RSF generál Mohamed Hamdan Dagalo, známý jako Hemedti, řekl televizi al-Džazíra, že je připraven po několikadenních střetech uzavřít příměří na islámský svátek íd al-fitr, kterým ve čtvrtek muslimové uzavírají postní měsíc ramadán. Odmítl ale jednat s generálem Abdalem Fattáhem Burhánem, který vede armádu a je de facto vládce Súdánu.

Súdánská armáda vyloučila jakékoliv jednání s polovojenskými RSF. Uvedla, že přijme pouze jejich kapitulaci. „Nebudou žádné ozbrojené složky mimo vojenský systém,“ uvedla armáda v prohlášení.

K třídennímu klidu zbraní ve čtvrtek večer vyzval generální tajemník OSN António Guterres, podle něj by měl umožnit evakuaci civilistů z konfliktních zón a zajištění potravinové a zdravotnické pomoci potřebným. Guterresův apel přišel krátce po jeho virtuálním jednání s představiteli Africké unie (AU), Ligy arabských států a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), jenž sdružuje země Afrického rohu.

Druhý pokus o klid zbraní podle RSF selhal při napadení jejích jednotek v Umdurmánu, agentuře Reuters se ale tvrzení milice nepodařilo ověřit.

Světová zdravotnická organizace uvedla, že konflikt si dosud vyžádal téměř 330 obětí a na 3200 zraněných, celková bilance je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Mnoho těl zůstává v ulicích, neboť jejich odklizení je v tuto chvíli příliš nebezpečné. Nejméně devět dětí přišlo o život a dalších padesát jich bylo zraněno.

V čele znesvářených skupin jsou bývalí spojenci, generálové Abdal Fattáh Burhán a Muhammad Hamdan Dagalo, kteří společně zorganizovali vojenský převrat, jenž v říjnu 2021 zmařil krátký přechod Súdánu k civilní vládě.

Původně se polovojenské jednotky měly s armádou sloučit na základě mezinárodně zaštítěné dohody, která měla zajistit přechod k civilní vládě. Šéf súdánské armády Burhán nyní označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění.  

Žádosti Lékařů bez hranic a WHO

Humanitární situaci v zemi zhoršuje stav nemocnic – v Chartúmu i v okolí je sedmdesát procent z nich mimo provoz, výpadky proudu a akutní nedostatek jídla a vody. Tisíce civilistů prchají především do sousedního Čadu. Před boji podle odhadu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo deset až dvacet tisíc lidí.

Lékaři bez hranic (MSF) a WHO naléhají na obě strany konfliktu v Súdánu, aby zajistily bezpečí pro zdravotnický personál a raněné. „Dodatečně žádáme všechny strany konfliktu, aby zajistily ochranu všech zdravotnických zařízení – a to včetně nemocnic, klinik, skladů a sanitek,“ uvedl představitel súdánské pobočky MSF Ghazalí Muhammad Babikar.

Dodal, že zařízení MSF v dárfúrském městě Njala bylo vyrabováno, včetně čtyř skladů. Personál organizace je v důsledku bojů stejně jako další civilisté uvězněn a nemůže nemocnicím poskytovat nezbytné zdravotnické potřeby. MSF rovněž žádá znovuotevření letiště, aby do země bylo možné dopravit lékařské týmy a dodatečné zásoby.

Podle ředitele WHO pro východní Středomoří Ahmada Manzarího je humanitární pauza nezbytná pro zajištění potravin, vody a léků pro civilisty a lékařské péče zraněným. „Apelujeme na všechny strany, aby lidé, kteří uvázli v bojích, mohli najít útočiště,“ dodal Manzarí.

Krizový ředitel WHO Richard Brennan rovněž uvedl, že lékařská evakuace v tuto chvíli kvůli závažné bezpečnostní situaci nepřipadá v úvahu. Bude podle něj lepší využít omezené zdroje organizace na posílení nemocnic a podporu zdravotnického personálu v zemi.

Evakuace Čechů a dalších cizinců

Evropské země a Spojené státy zatím kvůli špatné bezpečnostní situaci rezignovaly na evakuaci svých občanů, kterých se podle odhadů v Súdánu nachází více než tisíc.

Tuzemské ministerstvo zahraničí v Súdánu eviduje čtyři Čechy. Jejich evakuace v tuto chvíli rovněž není možná kvůli pokračujícím bojům a zavřeným letištím, sdělil ve čtvrtek mluvčí úřadu Daniel Drake. Ambasáda o možnostech evakuace jedná s členskými zeměmi Evropské unie.

Pentagon ve čtvrtek večer v prohlášení oznámil, že do regionu posílá posily, jejichž úkolem bude usnadnit případnou evakuaci zaměstnanců americké ambasády v Súdánu, pokud to budou okolnosti vyžadovat. Bližší podrobnosti z bezpečnostních důvodů nesdělil.

Japonsko plánuje podle agentury Kjódó vyslat vojenská letadla do Džibutska, na vhodný moment pro evakuaci tam mají vyčkat na japonské vojenské základně otevřené v roce 2011 v rámci protipirátské mise.

Již před začátkem konfliktu čelila zhruba čtvrtina 45 milionů súdánských obyvatel hladu, Světový potravinový program (WFP) ale operace v zemi přerušil poté, co byli v sobotu zavražděni tři pracovníci organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled