Den Afriky připomíná množství problémů tohoto kontinentu, ať už jde o hladomor, nemoci, nebo nedostatek práce a vzdělání. Ve 23 z celkem 54 států probíhá nějaký konflikt. Vůbec největší hrozbu ale nyní představuje ozbrojené povstání v Súdánu, které začíná destabilizovat okolní země.
Konflikt v Súdánu před 41 dny vzbudil zájem světových médií, od té doby ale zapadl mimo zájem do marasmu postkoloniální Afriky. V Čadu přitom už v pohraniční pustině strádá asi 90 tisíc súdánských běženců, kteří uprchli před rozbíhající se občanskou válkou ve své vlasti.
„Vyhnaly nás sem boje. K nám do domu vtrhla milice. Zavraždili muže i jeho příbuzné. Postřelili našeho syna a mě mučili. Proto jsme utekli do Čadu. Bili mě holí. Mám zraněné levé ucho a pořád ještě špatně slyším,“ říká súdánská uprchlice Hawaje Ibrahímová.
Podobně otřesné příběhy má většina lidí v táboře narychlo postaveném úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Uprchli nejen kvůli válce v Chartúmu, ale také kvůli etnickému konfliktu u nich v provincii Tendalti,“ podotkl humanitární koordinátor UNHCR v Čadu Brice Degla.
V chudém Čadu přitom už předtím žilo 400 tisíc súdánských běženců. Ti mezi lety 2003 a 2020 uprchli před řáděním arabských milicí Džandžawíd proti černošskému obyvatelstvu provincie Dárfúr. Teď se situace opakuje – tatáž milice, která si nově říká Jednotky rychlé podpory (RSF), pozdvihla zbraň proti súdánské juntě. A znovu zahájila etnické vraždění.
„Utekli jsme v jedenáct v noci se zraněným synem. Nesla jsem ho na zádech. Neměli jsme ani osla na cestu. Musela jsem tam nechat ostatní děti. Sem nás přivedli ostatní uprchlíci,“ konstatovala Ibrahímová.
Boje o hlavní súdánské město Chartúm jsou v plném proudu a ani povstalci, ani vojenská vláda neberou ohledy na civilní obyvatelstvo, příměří se tradičně nedodržují.
Před válkou v Súdánu již uprchl jeden milion lidí. Přes 250 tisíc zamířilo do sousedních zemí, nejvíc do stabilního Egypta. Zbytek ale hledá útočiště i ve státech, jako jsou právě Čad, Jižní Súdán nebo Středoafrická republika, které se samy otřásají vnitřními konflikty.
„UNHCR hledá místa alespoň padesát kilometrů odsud, kam by se mohli přesunout lidé dál od hranice. Tím by se vyřešila nejistota, ale také by jim tam šla lépe poskytnout pomoc,“ podotkl Degla.
Po celém africkém kontinentu hledá náhradní přístřeší rekordních 44 milionů lidí. Velká část z nich právě v jeho východní části. Někteří utekli před válkou, miliony dalších zase před katastrofálním suchem, které region sužuje už šestým rokem. Vyhlídky na zlepšení jsou mizivé.
