Vědci vytvořili plně funkční protézu penisu. Zatím pro králíky a prasata

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.

Poškození pohlavních orgánů patří k těm nejvíce destruktivním událostem, které může člověk zažít. Ať už vznikne v důsledku nemoci, zranění nebo jiného poškození, je nevratné a zhoršuje kvalitu lidského života jak fyzicky, tak i duševně. Existují už pokusy o rekonstrukci těchto orgánů, ale nejsou příliš úspěšné. Napodobují sice tvar, ale už ne plnou funkci. Navíc jsou nesmírně drahé, náročné na výrobu a neefektivní.

Teď se ale týmu vědců z několika asijských univerzit podařilo vyrobit plně funkční protetický penis pro králíky a později také pro prasata. Jde o první krok v tom, napodobit tento orgán stejným postupem také u lidí. Přelomové je, že výsledek je vytištěný na 3D tiskárně, ale přesto implantát umí plně obnovit u zvířat sexuální funkce.

Obtížnost úkolu

Penis je orgán bohatý na krevní řečiště i hustou síť nervů. Proto je tak složité ho napodobit v laboratořích. Tady ale vědci využili kombinace nových materiálů, 3D tisku a dokonalých znalostí anatomie, aby uměle replikovali tkáně, erektilní i urologické funkce králičího penisu. Nejnáročnější podle nich bylo napodobit vlastnosti tkáně, která se při vzrušení rozšiřuje a způsobuje tak erekci.

Když tuto protézu testovali na pokusných zvířatech, ukázalo se, že jim umožnila úspěšné páření, a dokonce i reprodukci. Úspěšnost reprodukce byla podle výše citované studie stoprocentní. Podle autorů by se tato technologie dala vylepšit tak, aby se – samozřejmě po perfektním otestování – dala využít pro lepší funkční náhrady penisů i u jiných druhů savců, včetně člověka. A nejen penisů, ale i dalších orgánů, které jsou podobně složité a bohaté na cévy. To všechno ale bude trvat ještě dlouhé roky, zdůrazňují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...