Lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) asi před měsícem provedli náročnou transplantaci jater pětitýdenní holčičce, část svých daroval její strýc. Dítěti kvůli akutnímu selhání orgánu zbývaly bez operace desítky hodin života. Po výkonu se o miminko vážící 3,5 kilogramu staraly dětské sestry ze sousední Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN), protože IKEM nemá dětské oddělení.
Lékaři transplantovali játra pětitýdenní holčičce
„Prostor pro čekání byl minimální,“ vysvětlil přednosta Kliniky transplantační medicíny IKEM Jiří Froněk. Dítě zřejmě prodělalo po narození virovou infekci, rodiče si původně mysleli, že se mu vrátila novorozenecká žloutenka. Doplnil, že pokud nenastanou komplikace, dítě už žádnou další operaci potřebovat nebude, protože játra s ním dál porostou.
„Pokud selhávají játra, tak selhávají všechny ostatní orgány,“ dodala přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM Eva Kieslichová. Jde podle ní o hodiny či dny, bez zásahu není šance na přežití. Miminko tak muselo být kvůli selhávajícím ledvinám napojené i na přístrojové čištění ledvin, takzvanou dialýzu.
„Malé dítě je úplně jiný organismus,“ upozornila Kieslichová. Novorozeně má ještě nezralé orgány nebo jiný podíl vody v těle než dospělý. Řeší se podle ní jiná tepelná pohoda, jiná účinnost léků. „Musí se myslet úplně na všechno,“ řekla.
Miminku se podle nemocnice daří dobře
Transplantace u dětí nejsou běžné, IKEM na nich pracuje s FTN. Za rok jich je do deseti. Podle ředitele FTN Zdeňka Beneše bylo od devadesátých let podobných dětských pacientů více než dvě stě. „Potřeba transplantace dětských jater je čím dál větší,“ uvedl.
Tato situace byla ale podle Froňka zcela mimořádná. V podcastu IKEMu popsal proč: „To malé děvčátko, kterému bylo v době operace pět týdnů, bylo v našem programu unikátní zejména velikostí. Tříapůlkilové dítě jsme v našem programu zatím netransplantovali; všechny ostatní děti byly větší, byť ne o moc,“ uvedl. „Za druhé to bylo akutní selhání, které je v tomto věku vzácné, a za třetí ten výkon jsme provedli od žijícího dárce. To je obrovsky stresující, protože operujeme živého člověka, kterému nesmíme ublížit.“
„Toho stresu je koktejl, který člověk nezažívá často a ani nechce zažívat často,“ dodal.
Podle Froňka operace žijícího dárce trvá průměrně šest hodin. „Následně tu odebranou část jater musíme ještě upravit, někdy zmenšit a současně nastavit cévy. To trvá až čtyři hodiny. Pak musíme u příjemce odstranit nemocná játra a následně vkládáme štěp, což může trvat tři i více hodin,“ popsal. Dárci odebrali část levého jaterního laloku, transplantovaná část se podle Froňka vešla do dlaně.
Miminku se podle nemocnice daří dobře, v polovině února zdravotníci rodinu propustili domů a dojíždět bude jen na pravidelné kontroly.
Klíčová role rodiny
Lékař zdůraznil, že v tomto případě byla klíčová role rodiny. „Spolupráce rodiny je zásadní. U akutních selhání jater se nemusí podařit sehnat orgán od zemřelého dárce, zejména u malých dětí. Játra dospělého zemřelého dárce nejsou často adekvátní tomu dárci. Játra můžeme zmenšit nebo rozdělit, aby byla pro malé dítě vhodná, jen pokud jsou takzvaně ideální. To znamená, že zemřelý dárce je mladý, zdravý, s úplně zdravými orgány. A takových případů je minimum. Rodina je proto zcela zásadní, protože pomáhá se tomu všemu vyhnout, když najde žijícího dárce,“ konstatoval.
Dárci bývají většinou rodiče, ale tady matka nepřipadala v úvahu, protože byla v šestinedělí. „Strýc se sám hlásil. Vyšetřili jsme ho, jeho parametry byly vhodné, a tak operace proběhla,“ doplnil Froněk.
V Česku je každý rok transplantováno několik stovek orgánů, většina od zemřelých dárců. Podle údajů Koordinačního střediska bylo transplantací jater loni 206, z toho 153 v IKEM. Od žijících dárců jich bylo deset. V letošním roce jich bylo už dalších jedenáct, v IKEM devět a z nich dvoje od žijících dárců.