Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.
Dlouhodobě nejvíc bývá transplantací ledvin, protože je jako párový orgán mohou darovat i živí dárci. Jejich transplantacím se věnují kromě dvou zařízení v Praze také Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně a transplantační pracoviště fakultních nemocnic v Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. V dosud rekordním roce 2022 bylo operací 520, loni ještě o čtyři více. Nejvíc od roku 2015 bylo také žijících dárců orgánů, rekordem bylo 65 v roce 2014.
Meziročně o sedmnáct pacientů víc se dočkalo transplantovaného srdce, lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), Fakultní nemocnici v Motole a CKTCH v Brně poprvé společně překonali stovku transplantací srdce za rok.
Nad dvě stě se po šesti letech vrátil také počet transplantovaných jater, víc než loňských 206 jich bylo naposledy v roce 2018. O pět víc bylo meziročně také transplantovaných plic. Pacienti jich v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která se tomuto typu transplantací věnuje jako jediná v Česku a zajišťuje péči i pro Slovensko, dostali 72 nových.
Loni se pacienti dočkali také čtyřiceti nových slinivek břišních, pro tento zákrok lékaři vybírají zejména pacienty s vážnou cukrovkou prvního typu doprovázenou obvykle selháním ledvin. Sedmi nemocným loni vpravili do jater takzvané Langerhansovy ostrůvky od dárce, jde o buňky, které produkují inzulin a zlepší pacientovu cukrovku. Dva pacienti loni dostali nové tenké střevo a od roku 2018 lékaři nepřikročili k žádné transplantaci dělohy.
Nejméně čekajících za posledních třináct let
Na některý z orgánů čekalo na konci loňského roku na seznamu 923 lidí, což je nejméně za posledních třináct let. Téměř 45 procent z nich potřebovalo novou ledvinu, zhruba šedesát pacientů játra, přes čtyřicet srdce a 32 plíce. Novou slinivku by potřebovalo 31 lidí.
Jeden dárce orgánů v průměru může zachránit život třem až čtyřem dalším lidem. Vhodným je pacient, u kterého lékaři konstatují smrt mozku nebo nevratnou zástavu krevního oběhu. Nejčastěji jsou to lidé, které postihne krvácení do mozku. Česká legislativa počítá s předpokládaným souhlasem, lékaři ale většinou dají na přání rodiny. Lidé, kteří s darováním nesouhlasí, se mohou evidovat ve speciálním registru.
