Americké ryby jsou plné věčných chemikálií, ukázal výzkum. Evropa už volá po zákazu těchto látek

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Kdo sní jednu rybu ulovenou v americké řece nebo jezeře, dostane do těla tolik potenciálně rizikových „věčných chemikálií“, jaké by mu trvalo jinak přijmout nejméně měsíc. Ukázal to výzkum, jehož autoři prozkoumali více než 500 vodních ploch v USA.  

Chemické látky nazývané PFAS jsou neviditelné a všudypřítomné. A věčné. Poprvé se objevily ve 40. letech 20. století, když vznikla poptávka po materiálech schopných odolávat vodě a teplu. V současné době se používají například v pánvích, textiliích, protipožárních pěnách, ale i obalech na potraviny.

Jejich odolnost představuje současně i problém – časem se totiž hromadí ve vzduchu, půdě, jezerech, řekách, potravinách, pitné vodě, a dokonce i ve zvířecích a lidských tělech. Přibývá proto výzev k přísnější regulaci PFAS, které jsou stále více spojovány s řadou závažných zdravotních problémů, včetně poškození jater, vysoké hladiny cholesterolu, snížené obranyschopnosti a několika druhů rakoviny.

Smrt ukrytá v rybím těle

Aby zjistil kontaminaci PFAS v rybách, analyzoval tým vědců v letech 2013–2015 více než 500 vzorků z řek a jezer po celých Spojených státech. Výsledky teď po letech mravenčí práce v terénu vyšly v odborném časopise Environmental Research. Průměrná úroveň PFAS v rybách podle této  studie byla 9500 nanogramů na kilogram.

Téměř tři čtvrtiny zjištěných „věčných chemikálií“ přitom tvořila jediná látka – PFOS. Vědci to předpokládali, jedná se totiž o jeden z nejběžnějších materiálů tohoto typu; celkem se přitom mezi PFAS řadí přes tisíc chemických sloučenin.

Snědení pouhé jedné sladkovodní ryby se tedy podle autorů rovnalo měsíčnímu pití vody s obsahem PFOS 48 částic na bilion. Jak velké riziko to může být? Americká agentura pro ochranu životního prostředí loni snížila hladinu PFOS v pitné vodě, kterou považuje za bezpečnou, na 0,02 částic na bilion.

Celková hladina PFAS ve sladkovodních rybách byla 278krát vyšší, než jaká byla zjištěna v komerčně prodávaných rybách, uvádí studie. 

Největší chemická hrozba současnosti

David Andrews z neziskové organizace Environmental Working Group, která výzkum vedla, řekl agentuře AFP, že ho výsledky děsí – už jen proto, že sám od malička ryby lovil a rád jedl. „Už se prostě ani nemůžu podívat na rybu, aniž bych myslel na to, že je plná PFAS,“ posteskl si Andrews.

Zjištění jsou podle něj obzvláště znepokojivá vzhledem k dopadu na některé americké znevýhodněné komunity, které konzumují ryby jako zdroj bílkovin nebo ze sociálních či kulturních důvodů.

„Tenhle výzkum mě neuvěřitelně rozčiluje, protože společnosti, které PFAS vyráběly a používaly, jimi zaplevelily celý svět – a přitom za to nenesou žádnou zodpovědnost.“

Andrews volá po mnohem přísnější regulaci, která by ukončila veškeré používání PFAS, jež se nedají nahradit.

Že jde o hrozbu, která by měla zajímat každého, potvrzuje také Patrick Byrne, který zkoumá různé formy znečištění na britské Liverpool John Moores University, ale sám se na studii nepodílel. PFAS jsou podle něj „pravděpodobně největší chemickou hrozbou, které lidstvo v 21. století čelí“, uvedl pro agenturu AFP.

„Tato studie je důležitá, protože přináší první důkaz o rozsáhlém přenosu PFAS přímo z ryb na člověka,“ dodal.

Evropa má náskok

Tato studie vyšla těsně poté, co Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko v pátek předložily Evropské agentuře pro chemické látky návrh na zákaz PFAS.

Tento návrh, jenž je „jedním z nejrozsáhlejších v historii EU“, přichází poté, co těchto pět zemí zjistilo, že PFAS nepodléhají dostatečné kontrole a že je proto nutná regulace v rámci celého bloku evropských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...