Americké ryby jsou plné věčných chemikálií, ukázal výzkum. Evropa už volá po zákazu těchto látek

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Kdo sní jednu rybu ulovenou v americké řece nebo jezeře, dostane do těla tolik potenciálně rizikových „věčných chemikálií“, jaké by mu trvalo jinak přijmout nejméně měsíc. Ukázal to výzkum, jehož autoři prozkoumali více než 500 vodních ploch v USA.  

Chemické látky nazývané PFAS jsou neviditelné a všudypřítomné. A věčné. Poprvé se objevily ve 40. letech 20. století, když vznikla poptávka po materiálech schopných odolávat vodě a teplu. V současné době se používají například v pánvích, textiliích, protipožárních pěnách, ale i obalech na potraviny.

Jejich odolnost představuje současně i problém – časem se totiž hromadí ve vzduchu, půdě, jezerech, řekách, potravinách, pitné vodě, a dokonce i ve zvířecích a lidských tělech. Přibývá proto výzev k přísnější regulaci PFAS, které jsou stále více spojovány s řadou závažných zdravotních problémů, včetně poškození jater, vysoké hladiny cholesterolu, snížené obranyschopnosti a několika druhů rakoviny.

Smrt ukrytá v rybím těle

Aby zjistil kontaminaci PFAS v rybách, analyzoval tým vědců v letech 2013–2015 více než 500 vzorků z řek a jezer po celých Spojených státech. Výsledky teď po letech mravenčí práce v terénu vyšly v odborném časopise Environmental Research. Průměrná úroveň PFAS v rybách podle této  studie byla 9500 nanogramů na kilogram.

Téměř tři čtvrtiny zjištěných „věčných chemikálií“ přitom tvořila jediná látka – PFOS. Vědci to předpokládali, jedná se totiž o jeden z nejběžnějších materiálů tohoto typu; celkem se přitom mezi PFAS řadí přes tisíc chemických sloučenin.

Snědení pouhé jedné sladkovodní ryby se tedy podle autorů rovnalo měsíčnímu pití vody s obsahem PFOS 48 částic na bilion. Jak velké riziko to může být? Americká agentura pro ochranu životního prostředí loni snížila hladinu PFOS v pitné vodě, kterou považuje za bezpečnou, na 0,02 částic na bilion.

Celková hladina PFAS ve sladkovodních rybách byla 278krát vyšší, než jaká byla zjištěna v komerčně prodávaných rybách, uvádí studie. 

Největší chemická hrozba současnosti

David Andrews z neziskové organizace Environmental Working Group, která výzkum vedla, řekl agentuře AFP, že ho výsledky děsí – už jen proto, že sám od malička ryby lovil a rád jedl. „Už se prostě ani nemůžu podívat na rybu, aniž bych myslel na to, že je plná PFAS,“ posteskl si Andrews.

Zjištění jsou podle něj obzvláště znepokojivá vzhledem k dopadu na některé americké znevýhodněné komunity, které konzumují ryby jako zdroj bílkovin nebo ze sociálních či kulturních důvodů.

„Tenhle výzkum mě neuvěřitelně rozčiluje, protože společnosti, které PFAS vyráběly a používaly, jimi zaplevelily celý svět – a přitom za to nenesou žádnou zodpovědnost.“

Andrews volá po mnohem přísnější regulaci, která by ukončila veškeré používání PFAS, jež se nedají nahradit.

Že jde o hrozbu, která by měla zajímat každého, potvrzuje také Patrick Byrne, který zkoumá různé formy znečištění na britské Liverpool John Moores University, ale sám se na studii nepodílel. PFAS jsou podle něj „pravděpodobně největší chemickou hrozbou, které lidstvo v 21. století čelí“, uvedl pro agenturu AFP.

„Tato studie je důležitá, protože přináší první důkaz o rozsáhlém přenosu PFAS přímo z ryb na člověka,“ dodal.

Evropa má náskok

Tato studie vyšla těsně poté, co Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko v pátek předložily Evropské agentuře pro chemické látky návrh na zákaz PFAS.

Tento návrh, jenž je „jedním z nejrozsáhlejších v historii EU“, přichází poté, co těchto pět zemí zjistilo, že PFAS nepodléhají dostatečné kontrole a že je proto nutná regulace v rámci celého bloku evropských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...