Ryby s příchutí polyetylenu. Plast mají v sobě už i ty z hlubin oceánu

Že mají světové oceány problém s plastem, ukazuje i nová studie. Pěticentimetrové rybky žijící půl kilometru pod hladinou měly v žaludku až 13 kusů plastového odpadu.

V tělech téměř tří čtvrtin ryb, které žijí v hlubinách oceánu, našli vědci plastové částice. Uvedla to studie, která vychází z průzkumu 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantiku v hloubce až 600 metrů, publikovaná vydavatelstvím Frontiers in Marine Science.

Mnohé ryby spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetru dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.

Ukázky mikroplastů nalezených v rybách
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Vědci zjistili, že plast spolklo 73 procent ryb, což je jeden z největších ohlášených výskytů ve světě. Zkoumané druhy jsou důležitým zdrojem potravy pro mnoho velkých dravců, jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci a mořští ptáci. Kontaminace může představovat hrozbu také pro lidské zdraví, protože se dostává do potravinového řetězce. Ryby vstřebaly rovněž znečišťující chemikálie, které se na plasty buď nalepily v moři, nebo pocházejí už z výroby.

Vědci prozkoumali rovněž povrchové vody Atlantického oceánu, z testů 2400 litrů zjistili koncentraci 14 kousků plastů na 100 litrů vody. Plasty nalezené v rybách byly velmi podobné těm v povrchových vodách. Devadesát osm procent mikroplastů v rybách a 99 procent plastů objevených ve vzorcích vody byly klasifikovány jako vlákna, zbytek tvoří zploštělé části plastických hmot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 5 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 8 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 9 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 10 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 13 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...