Chemie používaná v kosmetice může uspíšit pubertu, zjistili vědci

Kosmetika má vliv na její uživatele, zejména v době dospívání. Popsala to americká studie, jejíž autoři zkoumali vztah mezi chemikáliemi obsaženými v kosmetice a věkem dospívání. Problém spočívá zejména ve dvou látkách - diethylftalátu a triklosanu.

Používání drogistických a kosmetických výrobků obsahujících ftaláty a parabeny může u dívek uspíšit nástup puberty. K tomuto závěru dospěli vědci z americké kalifornské univerzity, podle nichž tyto chemikálie ovlivňují hormonální signály v těle a urychlují růst a dospívání. Dřívější pubertu vědci zaznamenali i u dívek, jejichž matky kosmetiku s těmito chemikáliemi používaly během těhotenství.

„Našli jsme důkazy, že některé chemické látky hojně používané při výrobě kosmetických přípravků souvisejí s dřívějším nástupem puberty,“ uvedla Kim Harleyová, která výzkum řídila. Studii zveřejnil ve svém nejnovějším vydání britský odborný magazín Human Reproduction.

Dva problémy

Podle Harleyové k dřívější pubertě přispívají zejména dvě látky. Diethylftalát, často používaný v parfémech a deodorantech, a triklosan, který je jako antibakteriální látka přítomen v některých mýdlech nebo zubních pastách. Vědci zjistili, že pokud ženy vykazují vysoké hladiny těchto látek během těhotenství, přijdou jejich děti do puberty rychleji. Konkrétně každé zdvojnásobení hladiny těchto látek v moči znamená nástup puberty o měsíc dříve.

I dívky, které při měření ve věku devíti let měly zvýšené hladiny parabenů, zastihla puberta dříve než jejich vrstevnice, které měly hladiny nižší.

Studie se zúčastnilo 388 dětí a jejich matek, jež se do dlouhodobého výzkumu zapojily už v letech 1999 a 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 1 hhodinou

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 17 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 19 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 21 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 23 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
2. 6. 2026
Načítání...