Australští delfíni se naučili vykrádat pasti na kraby

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Mezi delfíny a rybáři u australského Bunbury už roky panuje napětí, některá média dokonce mluví o válce. Obě skupiny totiž soupeří o stejnou kořist – kraby. Jak lidé, tak tito kytovci jsou chytří a dokáží se přizpůsobit taktice druhé strany, takže zde vznikl zajímavý ekosystém, který vědce stále překvapuje. Teď tamní podvodní kamery, jež chování delfínů neustále sledují, zachytily další pozoruhodnou adaptaci těchto inteligentních tvorů. Adaptaci, kterou doposud nikde jinde nepozorovali, a která je tedy zřejmě světově unikátní.

Místní lovci se živí prodejem krabů. Ty loví na síťové návnady, v nichž je mrtvá ryba – krabi ji ucítí, přihopkají k ní a zamotají se do pasti. Tu pak rybář vytáhne z moře a kraba prodá na trhu. To je ale jen ideální stav, kterému se snaží zabránit delfíni. Co dělají, popsal filmař Rodney Peterson, jenž je současně ekologickým aktivistou. 

Když Peterson zjistil, jak vypadají krabí pasti, obrátil se na neziskovku Dolphin Discovery Center v Bunbury. Obával se totiž o zdraví delfínů; že se zamotají do sítí a utopí se. Proto organizaci poprosil, aby mu pomohla situaci zdokumentovat. Nakonec se z toho stalo dvouleté natáčení, jehož výsledky teď Peterson zveřejnil. A výsledky jsou překvapivé.

Inteligentní řešení

Delfíni totiž nemají se síťovitými návnadami žádné bezpečnostní problémy, ale dokonce je milují. Dokáží je velice obratně zlikvidovat a dostat se tak bezpracně k návnadě – místo aby sami museli mrhat energií na lov ryby. Využívají k tomu své dlouhé tlamy a zuby v nich. A tak mohou snadno past nadzvednout tak, že se z návnady stane jejich svačina.

Podobné chování znají mořští biologové po celém světě; delfíni se dokázali přizpůsobit lidem a z jejich vlečných sítí a udic kradou návnady i kořist. Ale z krabích návnad to doposud nedokázali.

Toto chování zatím nestudovali vědci, takže je složité ho interpretovat. Jeden z filmařů se ale domnívá, že ze strany delfínů možná ani nejde o potlační hladu, ale spíš o zábavu. Provádí ho totiž jen některá zvířata, bandu „výtržníků“ vede jedna ze samic se svým mládětem. „Jmenují se Calypso a Reggae. Jo, nebýt těchhle dvou, bylo by lovení krabů asi docela jednoduché,“ směje se Peterson ve videu, které sdílelo Dolphin Discovery Center.

Peterson a lidé z Dolphin Discovery Center se ale obávají, že by se inteligence mohla obrátit proti delfínům. Pokud by byli příliš úspěšní, mohlo by to vyvolat odpovídající reakci rybářů. Proto tento tým přišel s vylepšením pastí na kraby. To by mělo ručit za to, že zmate smysly zvířat tak, že budou past považovat za nepronikutelnou a ani se nebudou pokoušet se do ní dostat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 1 hhodinou

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 2 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
03:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 20 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 22 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
včera v 11:04‌‌

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 10:25‌‌

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
včera v 06:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.