Australští delfíni se naučili vykrádat pasti na kraby

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Mezi delfíny a rybáři u australského Bunbury už roky panuje napětí, některá média dokonce mluví o válce. Obě skupiny totiž soupeří o stejnou kořist – kraby. Jak lidé, tak tito kytovci jsou chytří a dokáží se přizpůsobit taktice druhé strany, takže zde vznikl zajímavý ekosystém, který vědce stále překvapuje. Teď tamní podvodní kamery, jež chování delfínů neustále sledují, zachytily další pozoruhodnou adaptaci těchto inteligentních tvorů. Adaptaci, kterou doposud nikde jinde nepozorovali, a která je tedy zřejmě světově unikátní.

Místní lovci se živí prodejem krabů. Ty loví na síťové návnady, v nichž je mrtvá ryba – krabi ji ucítí, přihopkají k ní a zamotají se do pasti. Tu pak rybář vytáhne z moře a kraba prodá na trhu. To je ale jen ideální stav, kterému se snaží zabránit delfíni. Co dělají, popsal filmař Rodney Peterson, jenž je současně ekologickým aktivistou. 

Když Peterson zjistil, jak vypadají krabí pasti, obrátil se na neziskovku Dolphin Discovery Center v Bunbury. Obával se totiž o zdraví delfínů; že se zamotají do sítí a utopí se. Proto organizaci poprosil, aby mu pomohla situaci zdokumentovat. Nakonec se z toho stalo dvouleté natáčení, jehož výsledky teď Peterson zveřejnil. A výsledky jsou překvapivé.

Inteligentní řešení

Delfíni totiž nemají se síťovitými návnadami žádné bezpečnostní problémy, ale dokonce je milují. Dokáží je velice obratně zlikvidovat a dostat se tak bezpracně k návnadě – místo aby sami museli mrhat energií na lov ryby. Využívají k tomu své dlouhé tlamy a zuby v nich. A tak mohou snadno past nadzvednout tak, že se z návnady stane jejich svačina.

Podobné chování znají mořští biologové po celém světě; delfíni se dokázali přizpůsobit lidem a z jejich vlečných sítí a udic kradou návnady i kořist. Ale z krabích návnad to doposud nedokázali.

Toto chování zatím nestudovali vědci, takže je složité ho interpretovat. Jeden z filmařů se ale domnívá, že ze strany delfínů možná ani nejde o potlační hladu, ale spíš o zábavu. Provádí ho totiž jen některá zvířata, bandu „výtržníků“ vede jedna ze samic se svým mládětem. „Jmenují se Calypso a Reggae. Jo, nebýt těchhle dvou, bylo by lovení krabů asi docela jednoduché,“ směje se Peterson ve videu, které sdílelo Dolphin Discovery Center.

Peterson a lidé z Dolphin Discovery Center se ale obávají, že by se inteligence mohla obrátit proti delfínům. Pokud by byli příliš úspěšní, mohlo by to vyvolat odpovídající reakci rybářů. Proto tento tým přišel s vylepšením pastí na kraby. To by mělo ručit za to, že zmate smysly zvířat tak, že budou past považovat za nepronikutelnou a ani se nebudou pokoušet se do ní dostat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled