Australští delfíni se naučili vykrádat pasti na kraby

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Mezi delfíny a rybáři u australského Bunbury už roky panuje napětí, některá média dokonce mluví o válce. Obě skupiny totiž soupeří o stejnou kořist – kraby. Jak lidé, tak tito kytovci jsou chytří a dokáží se přizpůsobit taktice druhé strany, takže zde vznikl zajímavý ekosystém, který vědce stále překvapuje. Teď tamní podvodní kamery, jež chování delfínů neustále sledují, zachytily další pozoruhodnou adaptaci těchto inteligentních tvorů. Adaptaci, kterou doposud nikde jinde nepozorovali, a která je tedy zřejmě světově unikátní.

Místní lovci se živí prodejem krabů. Ty loví na síťové návnady, v nichž je mrtvá ryba – krabi ji ucítí, přihopkají k ní a zamotají se do pasti. Tu pak rybář vytáhne z moře a kraba prodá na trhu. To je ale jen ideální stav, kterému se snaží zabránit delfíni. Co dělají, popsal filmař Rodney Peterson, jenž je současně ekologickým aktivistou. 

Když Peterson zjistil, jak vypadají krabí pasti, obrátil se na neziskovku Dolphin Discovery Center v Bunbury. Obával se totiž o zdraví delfínů; že se zamotají do sítí a utopí se. Proto organizaci poprosil, aby mu pomohla situaci zdokumentovat. Nakonec se z toho stalo dvouleté natáčení, jehož výsledky teď Peterson zveřejnil. A výsledky jsou překvapivé.

Inteligentní řešení

Delfíni totiž nemají se síťovitými návnadami žádné bezpečnostní problémy, ale dokonce je milují. Dokáží je velice obratně zlikvidovat a dostat se tak bezpracně k návnadě – místo aby sami museli mrhat energií na lov ryby. Využívají k tomu své dlouhé tlamy a zuby v nich. A tak mohou snadno past nadzvednout tak, že se z návnady stane jejich svačina.

Podobné chování znají mořští biologové po celém světě; delfíni se dokázali přizpůsobit lidem a z jejich vlečných sítí a udic kradou návnady i kořist. Ale z krabích návnad to doposud nedokázali.

Toto chování zatím nestudovali vědci, takže je složité ho interpretovat. Jeden z filmařů se ale domnívá, že ze strany delfínů možná ani nejde o potlační hladu, ale spíš o zábavu. Provádí ho totiž jen některá zvířata, bandu „výtržníků“ vede jedna ze samic se svým mládětem. „Jmenují se Calypso a Reggae. Jo, nebýt těchhle dvou, bylo by lovení krabů asi docela jednoduché,“ směje se Peterson ve videu, které sdílelo Dolphin Discovery Center.

Peterson a lidé z Dolphin Discovery Center se ale obávají, že by se inteligence mohla obrátit proti delfínům. Pokud by byli příliš úspěšní, mohlo by to vyvolat odpovídající reakci rybářů. Proto tento tým přišel s vylepšením pastí na kraby. To by mělo ručit za to, že zmate smysly zvířat tak, že budou past považovat za nepronikutelnou a ani se nebudou pokoušet se do ní dostat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 3 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 16 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...