Australští delfíni se naučili vykrádat pasti na kraby

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Mezi delfíny a rybáři u australského Bunbury už roky panuje napětí, některá média dokonce mluví o válce. Obě skupiny totiž soupeří o stejnou kořist – kraby. Jak lidé, tak tito kytovci jsou chytří a dokáží se přizpůsobit taktice druhé strany, takže zde vznikl zajímavý ekosystém, který vědce stále překvapuje. Teď tamní podvodní kamery, jež chování delfínů neustále sledují, zachytily další pozoruhodnou adaptaci těchto inteligentních tvorů. Adaptaci, kterou doposud nikde jinde nepozorovali, a která je tedy zřejmě světově unikátní.

Místní lovci se živí prodejem krabů. Ty loví na síťové návnady, v nichž je mrtvá ryba – krabi ji ucítí, přihopkají k ní a zamotají se do pasti. Tu pak rybář vytáhne z moře a kraba prodá na trhu. To je ale jen ideální stav, kterému se snaží zabránit delfíni. Co dělají, popsal filmař Rodney Peterson, jenž je současně ekologickým aktivistou. 

Když Peterson zjistil, jak vypadají krabí pasti, obrátil se na neziskovku Dolphin Discovery Center v Bunbury. Obával se totiž o zdraví delfínů; že se zamotají do sítí a utopí se. Proto organizaci poprosil, aby mu pomohla situaci zdokumentovat. Nakonec se z toho stalo dvouleté natáčení, jehož výsledky teď Peterson zveřejnil. A výsledky jsou překvapivé.

Inteligentní řešení

Delfíni totiž nemají se síťovitými návnadami žádné bezpečnostní problémy, ale dokonce je milují. Dokáží je velice obratně zlikvidovat a dostat se tak bezpracně k návnadě – místo aby sami museli mrhat energií na lov ryby. Využívají k tomu své dlouhé tlamy a zuby v nich. A tak mohou snadno past nadzvednout tak, že se z návnady stane jejich svačina.

Podobné chování znají mořští biologové po celém světě; delfíni se dokázali přizpůsobit lidem a z jejich vlečných sítí a udic kradou návnady i kořist. Ale z krabích návnad to doposud nedokázali.

Toto chování zatím nestudovali vědci, takže je složité ho interpretovat. Jeden z filmařů se ale domnívá, že ze strany delfínů možná ani nejde o potlační hladu, ale spíš o zábavu. Provádí ho totiž jen některá zvířata, bandu „výtržníků“ vede jedna ze samic se svým mládětem. „Jmenují se Calypso a Reggae. Jo, nebýt těchhle dvou, bylo by lovení krabů asi docela jednoduché,“ směje se Peterson ve videu, které sdílelo Dolphin Discovery Center.

Peterson a lidé z Dolphin Discovery Center se ale obávají, že by se inteligence mohla obrátit proti delfínům. Pokud by byli příliš úspěšní, mohlo by to vyvolat odpovídající reakci rybářů. Proto tento tým přišel s vylepšením pastí na kraby. To by mělo ručit za to, že zmate smysly zvířat tak, že budou past považovat za nepronikutelnou a ani se nebudou pokoušet se do ní dostat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 1 hhodinou

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 4 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 5 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 23 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...