Australští delfíni se naučili vykrádat pasti na kraby

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Mezi delfíny a rybáři u australského Bunbury už roky panuje napětí, některá média dokonce mluví o válce. Obě skupiny totiž soupeří o stejnou kořist – kraby. Jak lidé, tak tito kytovci jsou chytří a dokáží se přizpůsobit taktice druhé strany, takže zde vznikl zajímavý ekosystém, který vědce stále překvapuje. Teď tamní podvodní kamery, jež chování delfínů neustále sledují, zachytily další pozoruhodnou adaptaci těchto inteligentních tvorů. Adaptaci, kterou doposud nikde jinde nepozorovali, a která je tedy zřejmě světově unikátní.

Místní lovci se živí prodejem krabů. Ty loví na síťové návnady, v nichž je mrtvá ryba – krabi ji ucítí, přihopkají k ní a zamotají se do pasti. Tu pak rybář vytáhne z moře a kraba prodá na trhu. To je ale jen ideální stav, kterému se snaží zabránit delfíni. Co dělají, popsal filmař Rodney Peterson, jenž je současně ekologickým aktivistou. 

Když Peterson zjistil, jak vypadají krabí pasti, obrátil se na neziskovku Dolphin Discovery Center v Bunbury. Obával se totiž o zdraví delfínů; že se zamotají do sítí a utopí se. Proto organizaci poprosil, aby mu pomohla situaci zdokumentovat. Nakonec se z toho stalo dvouleté natáčení, jehož výsledky teď Peterson zveřejnil. A výsledky jsou překvapivé.

Inteligentní řešení

Delfíni totiž nemají se síťovitými návnadami žádné bezpečnostní problémy, ale dokonce je milují. Dokáží je velice obratně zlikvidovat a dostat se tak bezpracně k návnadě – místo aby sami museli mrhat energií na lov ryby. Využívají k tomu své dlouhé tlamy a zuby v nich. A tak mohou snadno past nadzvednout tak, že se z návnady stane jejich svačina.

Podobné chování znají mořští biologové po celém světě; delfíni se dokázali přizpůsobit lidem a z jejich vlečných sítí a udic kradou návnady i kořist. Ale z krabích návnad to doposud nedokázali.

Toto chování zatím nestudovali vědci, takže je složité ho interpretovat. Jeden z filmařů se ale domnívá, že ze strany delfínů možná ani nejde o potlační hladu, ale spíš o zábavu. Provádí ho totiž jen některá zvířata, bandu „výtržníků“ vede jedna ze samic se svým mládětem. „Jmenují se Calypso a Reggae. Jo, nebýt těchhle dvou, bylo by lovení krabů asi docela jednoduché,“ směje se Peterson ve videu, které sdílelo Dolphin Discovery Center.

Peterson a lidé z Dolphin Discovery Center se ale obávají, že by se inteligence mohla obrátit proti delfínům. Pokud by byli příliš úspěšní, mohlo by to vyvolat odpovídající reakci rybářů. Proto tento tým přišel s vylepšením pastí na kraby. To by mělo ručit za to, že zmate smysly zvířat tak, že budou past považovat za nepronikutelnou a ani se nebudou pokoušet se do ní dostat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...