Výzkum na šestadvaceti tisících lidech zjistil, že ti, kteří chodí pozdě spát, dosahují lepších výsledků v testech inteligence, uvažování a paměti. Zatím ale není jasné, jestli je právě odlišný průběh spánku příčinou.
„Sovy“ mají v inteligenčních testech lepší výsledky než „skřivani“, popsala studie
Noční sovy a ranní skřivani. Dvě skupiny lidí, které se liší svou představou o tom, jak využívat noc. Zatímco „skřivani“ se stěhují do postele, jen co zapadne slunce, „sovy“ v temnotě žijí a usínají až v době, kdy na nebi blednou hvězdy.
Velmi často se uvádí, že takzvané sovy mají horší výsledky, protože nejsou dostatečně odpočaté a během dne jim pak chybí výkonnost. Podle nové studie ale asi bude zapotřebí tyto předpoklady přehodnotit.
Výzkum totiž naznačuje, že ponocování na lidskou mentální kapacitu rozhodně nemá negativní dopad: v inteligenčních testech totiž „sovy“ „skřivany“ převálcovaly. Autoři práce pod vedením akademiků z Imperial College London zkoumali údaje ze studie UK Biobank o více než šestadvaceti tisících lidech, kteří vyplnili testy inteligence, uvažování, reakčního času a paměti.
Pak vědci zkoumali, jak délka a kvalita spánku účastníků a jejich chronotyp, který určuje, v jakou denní dobu se člověk cítí nejvíc produktivní, ovlivňují výkonnost mozku.
Ani dlouho, ani krátce, otázky ale zůstávají
Studie ukázala, že lidé, kteří více ponocují, a ti, kteří jsou v tomto ohledu průměrní, měli lepší kognitivní výsledky; naopak ti, kdo usínají se slepicemi, měli v testech nejnižší skóre. Délka spánku je ale podle tohoto výzkumu tím zdaleka nejdůležitějších faktorem – má větší vliv než to, kdy lidé ulehnou. Ti, kteří si každou noc dopřávají sedm až devět hodin spánku, dosahují nejlepších výsledků ve všech typech kognitivních testů.
„Zjistili jsme, že délka spánku má přímý vliv na funkci mozku, a věříme, že aktivní řízení spánkových návyků je opravdu důležité pro posílení a ochranu fungování našeho mozku,“ komentovali autoři výsledky.
Hlavní autorka studie Raha Westová z Imperial College London, uvedla pro deník The Guardian: „Spánek je pro nás velmi důležitý. I když je důležité pochopit své přirozené spánkové tendence a pracovat s nimi, stejně důležité je myslet na to, abyste spali dostatečně dlouho, ne příliš dlouho nebo příliš krátce. To je zásadní pro udržení zdravého a co nejlépe fungujícího mozku.“
Výsledky této práce ale nemohou přinést definitivní odpověď na otázku příčiny lepších výsledků „sov“. Vědci totiž neměli k dispozici některá důležitá data, například o vzdělání zkoumaných lidí. Není tak možné říct, co je vlastně příčinou čeho. Je samozřejmě možné, že například nutnost učit se hluboko do noci spojená s vysokoškolským studiem z člověka udělá noční sovu – ale toto vzdělání (a předpoklady pro něj) je současně spojené s lepšími výsledky v testech inteligence.
Celý problém je zřejmě výrazně složitější, tento výzkum upozorňuje na to, jak důležité oblasti každodenního života spojené se spánkem zatím unikají pozornosti vědy a jak snadné je zpochybnit některé dlouho zažité stereotypy. Jde tedy spíše o výzkum, který otevírá dveře dalšímu hlubšímu poznání, než definitivní odpověď na otázku.
