Zírání do telefonu v posteli nenarušuje spánek, tvrdí přehled studií

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Výsledky nové metastudie jsou překvapivé. Experimenty podle tohoto přehledu dosavadních výzkumů a důkazů neprokázaly významný účinek technologií na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky se přeceňují,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Dodal, že nejzřetelnější způsob, jakým mohou obrazovky narušovat spánek, nemá nic společného se světlem. Místo toho jde o důsledek toho, že lidé zůstávají vzhůru déle, než by měli, protože je pohltí to, co na telefonu sledují.

Velmi citlivé buňky v oku

Ne všichni odborníci ale se závěry shrnující studie souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je podle nich možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster, který se na revizi nepodílel, ale souhlasí, že tvrzení o modrém světle narušujícím spánek byla poněkud přehnaná. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by modré světlo z obrazovek mělo vůbec nějaký významný vliv,“ řekl pro deník The Times.

Myšlenka, že obrazovky mohou vyvolávat nespavost, podle Fostera vznikla na základě objevu „fotosenzitivních gangliových buněk sítnice“ v oku v roce 2000. Tyto buňky jsou velmi citlivé na modré světlo a také pomáhají řídit produkci melatoninu (spánkového hormonu). „Modré a zelené světlo sice nejúčinněji potlačují večerní hladinu melatoninu a způsobují, že se cítíme bdělejší, ale síla světla musí být jasná. I když obrazovky vyzařují více modrého světla než jiné barvy, síla světla jednoduše není dostatečná na to, aby narušila spánek,“ vysvětluje Gradisar.

Jak zlepšit spánek

Foster se domnívá, že je přesto rozumné vyhýbat se před spaním některým chytrým zařízením, zejména těm, která mohou vyvolávat úzkost. „Nezačínejte si prohlížet e-maily před spaním – to je opravdu špatný nápad,“ nabádá.

Gradisar doplnil, že některá chytrá zařízení mohou kvalitu spánku napak podpořit. „Testovali jsme obsah tím, že jsme lidi přiměli hrát násilné videohry hodinu před spaním, a oni usnuli v pohodě – pokud šli spát, kdy měli, a nepokračovali v hraní tak, že jim to nahlodávalo spánek,“ popsal. „Nedávno vědci testovali účinky napínavého konce televizní epizody. Zjistili, že na spánek nemá žádný vliv. Pokud něco, lidé usínali rychleji,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 31 mminutami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 2 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 5 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
včera v 12:18

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
včera v 09:01

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
22. 8. 2026

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
22. 8. 2026

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.