Zírání do telefonu v posteli nenarušuje spánek, tvrdí přehled studií

Sledování telefonu před spaním zřejmě nemá významný vliv na spánek, uvedli vědci po přezkoumání důkazů. Podle nového přehledu jedenácti studií provedených po celém světě neexistují žádné důkazy o tom, že by obrazovka vyzařující modré světlo ztěžovala usínání, napsal list The Times. Zároveň ale někteří experti upozorňují, že používání chytrých zařízení v tuto dobu může spánek zhoršit kvůli tomu, že lidé aktivitě propadnou a posouvají tak svoji obvyklou „večerku“.

Výsledky nové metastudie jsou překvapivé. Experimenty podle tohoto přehledu dosavadních výzkumů a důkazů neprokázaly významný účinek technologií na opoždění usnutí. „Když se podíváme zpět na všechny faktory, které mohou škodit našemu spánku, obrazovky se přeceňují,“ řekl klinický psycholog Michael Gradisar, který se podílel na článku publikovaném v odborném časopise Sleep Medicine Reviews.

Dodal, že nejzřetelnější způsob, jakým mohou obrazovky narušovat spánek, nemá nic společného se světlem. Místo toho jde o důsledek toho, že lidé zůstávají vzhůru déle, než by měli, protože je pohltí to, co na telefonu sledují.

Velmi citlivé buňky v oku

Ne všichni odborníci ale se závěry shrnující studie souhlasí. Někteří se domnívají, že omezit večerní používání obrazovky je pro ty, kteří mají problémy se spánkem, prvním rozumným krokem. Je podle nich možné, že modré světlo pozdě v noci působí na některé jedince více než na jiné, zejména pokud přes den neviděli přirozené světlo.

Profesor cirkadiánní neurovědy na Oxfordské univerzitě Russell Foster, který se na revizi nepodílel, ale souhlasí, že tvrzení o modrém světle narušujícím spánek byla poněkud přehnaná. „Neexistují žádné důkazy o tom, že by modré světlo z obrazovek mělo vůbec nějaký významný vliv,“ řekl pro deník The Times.

Myšlenka, že obrazovky mohou vyvolávat nespavost, podle Fostera vznikla na základě objevu „fotosenzitivních gangliových buněk sítnice“ v oku v roce 2000. Tyto buňky jsou velmi citlivé na modré světlo a také pomáhají řídit produkci melatoninu (spánkového hormonu). „Modré a zelené světlo sice nejúčinněji potlačují večerní hladinu melatoninu a způsobují, že se cítíme bdělejší, ale síla světla musí být jasná. I když obrazovky vyzařují více modrého světla než jiné barvy, síla světla jednoduše není dostatečná na to, aby narušila spánek,“ vysvětluje Gradisar.

Jak zlepšit spánek

Foster se domnívá, že je přesto rozumné vyhýbat se před spaním některým chytrým zařízením, zejména těm, která mohou vyvolávat úzkost. „Nezačínejte si prohlížet e-maily před spaním – to je opravdu špatný nápad,“ nabádá.

Gradisar doplnil, že některá chytrá zařízení mohou kvalitu spánku napak podpořit. „Testovali jsme obsah tím, že jsme lidi přiměli hrát násilné videohry hodinu před spaním, a oni usnuli v pohodě – pokud šli spát, kdy měli, a nepokračovali v hraní tak, že jim to nahlodávalo spánek,“ popsal. „Nedávno vědci testovali účinky napínavého konce televizní epizody. Zjistili, že na spánek nemá žádný vliv. Pokud něco, lidé usínali rychleji,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...