Spánek mají lidé i zvířata společný. Nejvíc času prospí netopýři nebo krajty

9 minut
Studio 6: Světový den spánku
Zdroj: ČT24

Na 15. března připadá Světový den spánku, který se snaží upozornit na důležitost správného odpočinku. Podle lékařů má se spánkem problémy 30 až 45 procent dospělé populace. Řada dřívějších studií ukázala, že nedostatek spánku s sebou nese řadu zdravotních rizik. Spánek je přitom nezbytný nejenom pro lidi, ale také pro zvířata.

Spánek je jednou ze základních fyziologických potřeb. Jedná se o stav organismu, při kterém dochází ke změně mozkové činnosti. Tu doprovází ztráta vědomí, snížení citlivosti na vnější podněty a například také uvolnění svalstva. 

Bez spánku se neobejde žádný živočich – ani moucha. Vědomosti o tom, jak spánek funguje i u jiných živočišných druhů, přitom můžou usnadnit porozumění tomu, jakou roli hraje odpočinek u lidí. 

Doba spánku se u jednotlivých živočišných druhů liší. Zatímco dospělý člověk ho potřebuje přibližně šest až osm hodin denně, některá zvířata spí mnohem více. Stejně tak je rozdílné to, kolikrát denně zvířata odpočívají. Zatímco například většina savců spí během dne či noci několikrát, primáty – spolu s lidmi – spojuje to, že uléhají pouze jednou denně.

Mezi největší spáče podle serveru Tuck patří pásovec štětinatý, který denně prospí průměrně 20,4 hodiny. Mezi rekordmany se řadí se svými přibližně 20 hodinami spánku také netopýr hnědý nebo krajta. 

Přibližně stejně dlouho jako lidé, tedy osm hodin, odpočívají například prasata. Psi v průměru za den prospí víc než 10 hodin a kočky nejméně dvanáct. 

Katalánský list La Vanguardia už dříve shrnul, že obecně více času prospí masožravci než býložravci a menší zvířata než ta větší. Existují však výjimky.  Například mroži jsou poměrně velcí, ale mnoho spánku nepotřebují. Zůstávají vzhůru až 84 hodin v kuse. Při spánku buď plavou ve vodě, visí zuby za ledovec nebo spí vestoje či vleže.

Mezi další velké savce, kteří toho příliš nenaspí, patří například sloni. Spí obvykle pouze několik hodin vestoje, opření o strom nebo o jinou pevnou oporu. Pokud spí na boku, jedná se pouze o krátké zdřímnutí, které netrvá déle než půl hodiny – aby jim jejich tělesná hmotnost nedrtila vnitřní orgány. 

Spánek vestoje jako ochrana před predátory

Některá zvířata, jako jsou například žirafy, koně, krávy nebo sloni, spí vestoje proto, aby se mohla snáz uchránit před predátory. Je pro ně totiž jednodušší utéct, pokud nemusí své tělo zvedat ze země. 

Během spánku „uzamknou“ nohy takovým způsobem, aby nemusela používat svaly a stála přitom na místě. V tomto případě ale nedosáhnou fáze REM, proto si občas potřebují lehnout. 

Vestoje spí také někteří ptáci. Nejedná se ale o formu ochrany. Opeřenci spí ve vzpřímené poloze tehdy, když nenajdou vhodné místo, na které by si mohli lehnout.

Ochrana před predátory je také důvodem, proč některé druhy zvířat, jako jsou ovce nebo jeleni, spí pouze pár hodin. Pro pocit většího bezpečí pak například ovce spí často ve stádech.  

Neobvyklým způsobem dřímají někteří vodní savci. Aby mohli dýchat, mají při spánku polovinu mozku v bdělém stavu. To zvířeti umožňuje také pokračovat v pohybu a vidět jedním okem.  Pro delfíny je pak typické, že spí často v páru. Jednu hemisféru mozku při spánku používají také během období migrace ptáci. 

Dříve biologové předpokládali, že na půlku mozku spí také vorvani, přibližně před deseti lety se ale zjistilo, že tento druh velryb spí ve vzpřímené poloze. Podle vědců se přitom vorvani pravděpodobně řadí mezi savce s nejmenší potřebou spánku.

Zimní a letní spánek

Zimní nebo letní měsíce přečkávají některá zvířata ve vhodném úkrytu ve zvláštním stavu, během kterého dojde k útlumu jejich fyziologických procesů. V zimě se tento stav nazývá hibernace, v létě estivace. Tyto stavy představují pro zvířata strategii, jak přežít období, které je vzácné na potravu. 

Do takzvaného zimního spánku upadají například netopýři, křečci, plši nebo sysli. Někteří živočichové zimu přečkávají v takzvaném nepravém zimním spánku. Při něm se jejich teplota nesníží tak výrazně a občas se z tohoto stavu mohou probudit. Tímto způsobem tráví zimu například medvědi. 

Medvědice se může z tohoto stavu probudit například v případě porodu. Poté, co mládě přivede na svět, se do stavu hibernace opět vrátí a prvních několik měsíců se pak medvídě živí mlékem spící matky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
12:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
před 8 hhodinami

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
před 8 hhodinami

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
před 9 hhodinami

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
před 13 hhodinami

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
včera v 18:00

Před 40 lety potopili francouzští agenti loď Greenpeace. Zastavili tak vlastní jaderné testy

Operace agentů francouzské tajné služby v podobě potopení lodi ekologických aktivistů měla za cíl zamezit jim v blokování testů atomových zbraní. Jejich útok sice uspěl a loď se potopila. Ale v důsledku skandálu byly testy zastavené.
včera v 16:51

„Díky za zrušení meteorologické služby!“ Na Trumpa se po záplavách valí kritika

Zatímco počet obětí bleskových záplav v Texasu stoupá, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice. Tragická bilance je totiž přičítána Trumpovým škrtům ve federální sféře a lídr demokratických senátorů požaduje prošetření jejich dopadů na dění v jižním státě USA. To navíc negativně ovlivnila také absence varovných sirén v epicentru katastrofy.
včeraAktualizovánovčera v 13:05
Načítání...