Těžký covid vede ke snížení IQ o sedm bodů, ukazuje studie

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, rodný jazyk a úroveň vzdělání vědci zjistili, že u lidí po koronavirové nákaze se projevil největší negativní dopad na schopnost řešit úkoly vyžadující uvažování, plánování a řešení problémů ve srovnání s těmi, kteří nákazou neprošli.

„Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné mozková mlha, problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ stojí ve studii, která se opírá o rozsáhlé testování inteligence v Británii. Pozorovaný pokles výkonnosti „nebyl nepodstatný“. U lidí, kteří byli na ventilátoru, přitom byl deficit větší než u těch, kteří utrpěli mozkovou příhodu.

Data zatím neříkají všechno

Kognitivní deficity mohou podle expertů souviset s přetrvávajícími příznaky infekce, jako jsou zvýšená teplota nebo respirační problémy. Zbytkové příznaky hlásilo 4,8 procenta účastníků, kteří byli nakaženi. Vědci, kteří stojí za studií, však vyzvali k opatrnosti při vyvozování závěrů bez dat ze snímání mozku. Výsledky studie by však podle nich mohly posloužit jako důrazná výzva k dalšímu zkoumání tématu.

Vědci se domnívají, že tu působí mnoho faktorů. „Například předchozí studie o hospitalizovaných pacientech s respirační nemocí ukazují objektivní a subjektivní úbytek poznávacích schopností a tvrdí, že u někoho přetrvávají pět let,“ píšou vědci.

Jen 275 účastníků studie dokončilo inteligenční test jak před i po nákaze koronavirem, což omezuje možnost vyvozování jasných závěrů ohledně příčiny a následku, upozorňuje Sky News. Na studii nazvané Kognitivní deficity u lidí, kteří se zotavili z covidu-19, se podíleli vědci z londýnské Královské univerzity v Londýně, King's College v Cambridgi a univerzit v Cambridgi, Southamptonu a Chicagu. Otiskl ji časopis The Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 14 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 15 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 18 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 20 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...