Těžký covid vede ke snížení IQ o sedm bodů, ukazuje studie

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, rodný jazyk a úroveň vzdělání vědci zjistili, že u lidí po koronavirové nákaze se projevil největší negativní dopad na schopnost řešit úkoly vyžadující uvažování, plánování a řešení problémů ve srovnání s těmi, kteří nákazou neprošli.

„Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné mozková mlha, problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ stojí ve studii, která se opírá o rozsáhlé testování inteligence v Británii. Pozorovaný pokles výkonnosti „nebyl nepodstatný“. U lidí, kteří byli na ventilátoru, přitom byl deficit větší než u těch, kteří utrpěli mozkovou příhodu.

Data zatím neříkají všechno

Kognitivní deficity mohou podle expertů souviset s přetrvávajícími příznaky infekce, jako jsou zvýšená teplota nebo respirační problémy. Zbytkové příznaky hlásilo 4,8 procenta účastníků, kteří byli nakaženi. Vědci, kteří stojí za studií, však vyzvali k opatrnosti při vyvozování závěrů bez dat ze snímání mozku. Výsledky studie by však podle nich mohly posloužit jako důrazná výzva k dalšímu zkoumání tématu.

Vědci se domnívají, že tu působí mnoho faktorů. „Například předchozí studie o hospitalizovaných pacientech s respirační nemocí ukazují objektivní a subjektivní úbytek poznávacích schopností a tvrdí, že u někoho přetrvávají pět let,“ píšou vědci.

Jen 275 účastníků studie dokončilo inteligenční test jak před i po nákaze koronavirem, což omezuje možnost vyvozování jasných závěrů ohledně příčiny a následku, upozorňuje Sky News. Na studii nazvané Kognitivní deficity u lidí, kteří se zotavili z covidu-19, se podíleli vědci z londýnské Královské univerzity v Londýně, King's College v Cambridgi a univerzit v Cambridgi, Southamptonu a Chicagu. Otiskl ji časopis The Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...