Těžký covid vede ke snížení IQ o sedm bodů, ukazuje studie

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, rodný jazyk a úroveň vzdělání vědci zjistili, že u lidí po koronavirové nákaze se projevil největší negativní dopad na schopnost řešit úkoly vyžadující uvažování, plánování a řešení problémů ve srovnání s těmi, kteří nákazou neprošli.

„Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné mozková mlha, problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ stojí ve studii, která se opírá o rozsáhlé testování inteligence v Británii. Pozorovaný pokles výkonnosti „nebyl nepodstatný“. U lidí, kteří byli na ventilátoru, přitom byl deficit větší než u těch, kteří utrpěli mozkovou příhodu.

Data zatím neříkají všechno

Kognitivní deficity mohou podle expertů souviset s přetrvávajícími příznaky infekce, jako jsou zvýšená teplota nebo respirační problémy. Zbytkové příznaky hlásilo 4,8 procenta účastníků, kteří byli nakaženi. Vědci, kteří stojí za studií, však vyzvali k opatrnosti při vyvozování závěrů bez dat ze snímání mozku. Výsledky studie by však podle nich mohly posloužit jako důrazná výzva k dalšímu zkoumání tématu.

Vědci se domnívají, že tu působí mnoho faktorů. „Například předchozí studie o hospitalizovaných pacientech s respirační nemocí ukazují objektivní a subjektivní úbytek poznávacích schopností a tvrdí, že u někoho přetrvávají pět let,“ píšou vědci.

Jen 275 účastníků studie dokončilo inteligenční test jak před i po nákaze koronavirem, což omezuje možnost vyvozování jasných závěrů ohledně příčiny a následku, upozorňuje Sky News. Na studii nazvané Kognitivní deficity u lidí, kteří se zotavili z covidu-19, se podíleli vědci z londýnské Královské univerzity v Londýně, King's College v Cambridgi a univerzit v Cambridgi, Southamptonu a Chicagu. Otiskl ji časopis The Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
před 2 hhodinami

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
před 10 hhodinami

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
před 11 hhodinami

Návyky z dětství mají dlouhodobý vliv na zdraví, ukazují studie

Návyky dětí týkající se pohybu, spánku a času stráveného u obrazovek souvisejí s jejich celkovým zdravím a pohodou, přičemž tato souvislost je výraznější u dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou, ukázaly studie.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.