Další vlna covidu už přichází, varuje biochemik Trnka. Riziko vidí v hromadných akcích

Delta varianta koronaviru může způsobit další vlnu pandemie dříve než na podzim, upozorňuje biochemik Jan Trnka. Hromadné akce jsou podle něj rizikové, i když se konají pod širým nebem, a nebezpečí umocňuje cestování. Covid podle experta v blízké době nezmizí, výraznou pomocí je ale ukončené očkování.

Video Události, komentáře
video

UK: Jak ovlivnit epidemii mutace delta?

Zdroj: ČT24

Podle nejnovějších dat Státního zdravotního ústavu je v tuzemsku potvrzených 120 případů delta varianty covidu-19. Ještě na konci minulého týdne to bylo šestadevadesát. Prokazatelně se tento kmen objevil v šesti krajích.

Podle Trnky už další vlna přichází, nezdá se ale, že by ji někdo bral vážně. Poukazuje mimo jiné na hutně zaplněné fotbalové stadiony během mistrovství Evropy. „Je možné, že další vlna přijde dříve než na podzim. Zároveň doufejme, že nebude tak ničivá, protože dost lidí se do té doby stihne očkovat,“ uvažuje biochemik z Centra pro modelování biologických procesů.

Je prý pochopitelné, že lidé jsou po těžkém roce rádi, že pandemie slábne, Trnka ale zdůrazňuje, že hromadné akce – byť konané na vzduchu – představují riziko, které ještě dále zvyšuje cestování mezi zeměmi.

Rizikové cestování 

Ministerstvo zdravotnictví kvůli variantě delta zpřísňuje podmínky cestování. Češi nově nebudou moci kromě nezbytných případů cestovat do Ruska, Namibie, Paraguaye a od příštího týdne ani do Tuniska. Celkem se tak nebude smět cestovat do osmnácti zemí, kde hrozí extrémní riziko nákazy.

Delta je podle dosavadních studií asi o polovinu nakažlivější než varianta alfa, dříve nazývaná britská. Ta v Česku zatím převládá, podle Trnky je ale jasné, že postupně převládne delta. První data z Británie naznačují, že riziko hospitalizace je u tohoto kmene více než dvojnásobné než u alfy. Dokončené očkování tomu dokáže zabránit, zásadní jsou ale obě dávky vakcíny, přičemž ochrana po dávce první je asi třetinová.

„U AstraZenecy je stále účinnost kolem šedesáti procent a u Pfizeru je kolem osmdesáti až pětaosmdesáti procent, ale když se podíváme na účinnost vakcín v porovnání s tím, kolik lidí zůstane v nemocnici, tak účinnost obou je přes devadesát procent,“ popisuje Petra Mlčochová z Univerzity v Cambridge.

Trnka považuje účinnost vakcín za velmi slušnou. „Je potřeba, aby lidé byli očkováni oběma dávkami a po druhé dávce uplynulo alespoň čtrnáct dní,“ upozorňuje.

Biochemik se v Událostech, komentářích, zamyslel také nad vznikem nových variant – řetězec tvorby kmenů podle něj může teoreticky skončit. Poukazuje například na dva kmeny chřipky, které díky rouškám zcela vymizely. „U covidu se to jistě nestane v brzké době, že by vymizel. Co se týče variant a mutací, ty budou nepochybně přibývat,“ předesílá Trnka.

Je podle něj klíčové zamezit velkému šíření, jelikož jediným místem, kde může virus mutovat, je lidské tělo. „Je možné, že se objeví další varianta, která bude ještě nakažlivější nebo ještě nebezpečnější,“ připouští. Připomíná také, že vývoj vakcíny, i když byl v případě těch proti koronaviru extrémně rychlý, je vždy několik měsíců pozadu.