Vědci mají nového adepta na ptačího Einsteina. Je to čimango

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

„Měla jsem takové tušení, že na těchhle ptácích je něco pozoruhodného,“ řekla behaviorální ekoložka Katie Harringtonová, která působí na veterinární univerzitě ve Vídni. Čimango falklandský (Phalcoboenus australis) podle jejích zjištění dokáže řešit problémy stejně efektivně jako papoušci.

Harringtonová vede výzkumnou iniciativu Johnny Rook Project, která je pojmenována podle místní přezdívky čimangů falklandských. Aby srovnala jejich kognitivní schopnosti s jinými druhy, přizpůsobila pro tyto dravce osm různých úkolů převzatých z dřívějšího experimentu navrženého pro papoušky kakadu druhu Cacatua goffiniana. Výsledky vyšly v odborném časopise Current Biology.

„Tihle čimangové ve skutečnosti vyřešili úkoly, na které nestačili někteří papoušci používající nástroje,“ řekla Harringtonová. Do experimentu zapojila patnáct čimangů, přičemž každý z nich vyřešil alespoň jeden hlavolam a deset ptáků si bez jakéhokoli tréninku poradilo se všemi osmi.

Čimangové se museli vypořádat se zařízením z plexiskla rozděleným na osm sekcí. Každá z nich skrývala kousek masa, přičemž pták musel posunout přepážku, protrhnout kus papíru nebo učinit jiný úkon, aby se k němu dostal.

Čimango falklandský
Zdroj: Liam Quinn/Wikimedia Commons

Některá zvířata jsou při setkání s vědci nebo neznámými předměty z pochopitelných důvodů plachá, což může testování jejich inteligence ztížit. U čimangů měla Harringtonová naopak problém udržet zvědavé jedince v bezpečné vzdálenosti, zatímco jiný pták podstupoval test. „Musela jsem se doslova bránit,“ řekla.

Vzhledem k tomu, jak dobře si v experimentu vedli, i k jejich celkové nebojácnosti se čimangové falklandští dostávají do pozice slibného modelového druhu pro studium ptačích schopností. „Rozhodně si zasluhují pozornost,“ uvedla odbornice Rachael Millerová, která působí na anglické vysoké škole Anglia Ruskin University a výzkumu na Falklandech se neúčastnila.

Inteligenci čimangů dosud mnoho vědců nezkoumalo, ačkoli jsou blízkými příbuznými papoušků a vran, tedy nejznámějších opeřených géniů. Harringtonová to připisuje jejich statusu dravců, který vyvolává představu o jednoduchém způsobu života, kde se neustále opakují fáze pozorování okolí, lovu a spánku.

Millerová souhlasí, že odborná veřejnost klade příliš velký důraz na jisté druhy. Studie o chování a inteligenci ptáků z poslední doby se podle ní věnovaly jen asi jednomu procentu z 10 000 známých ptačích druhů. „Naprosto podporuji výzkum, který posouvá hranice a dívá se na jiné skupiny mimo krkavcovité a papoušky,“ uvedla.

Drsný život zvyšuje inteligenci

Harringtonová se domnívá, že mazanost čimangů vyplynula z nutnosti vypořádat se s drsnými podmínkami na souostroví u jižního cípu Jižní Ameriky. V letních měsících mohou čimangové lovit v koloniích mořských ptáků, ale když se tyto druhy na zimu přestěhují, „mají tak trochu smůlu“, řekla ekoložka. Hladovým čimangům může v těchto momentech pomoci zvědavost a vynalézavost.

Harringtonová chce v testování jejich schopností pokračovat. Doufá, že bude moci odhalit rozdíly v tom, jak jednotliví ptáci přistupují k úkolům, a také nechat některé exempláře po roce stejný experiment zopakovat, aby zjistila, jak silná je jejich paměť. Millerová si vzhledem k tomu, jak společenští čimangové jsou, kladla otázku, zda by byli schopni učit se sledováním jeden druhého.

Podle Harringtonové může studium čimangů falklandských odemknout „úplně nové dveře v komparativním kognitivním výzkumu“. Vzhledem k jejich ostrým spárům a ještě ostřejší mysli ale nebuďme překvapení, když tito sokolovití ptáci přijdou na to, jak tyto dveře otevřít sami, dodal NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 1 hhodinou

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...