Používání umělé inteligence snižuje tu přirozenou, ukázal výzkum

Čím více lidé využívají umělou inteligenci (AI), tím více se to projevuje na jejich kognitivních schopnostech, hlavně na kritickém myšlení. Podle nové studie jsou tyto dopady nejvíce zřetelné u mladých a méně vzdělaných osob.

Vliv umělé inteligence na lidskou produktivitu v posledních několika letech rychle roste. Stala se zásadním nástrojem v řadě oborů, nahrazuje lidské zaměstnance, urychluje výzkum, ale také se o ni do značné míry opírá růst světové ekonomiky.

AI se také stále více začleňuje do každodenních činností, od virtuálních asistentů až po komplexní informační a rozhodovací podporu. Častější používání AI logicky musí ovlivňovat i způsob myšlení lidí: jak těch, kteří ji využívají, tak i těch, kteří její výsledky konzumují.

AI přináší duševní lenost

Michael Gerlich ze Swiss Business School se rozhodl prozkoumat, jak tento vliv vypadá. Jeho výzkum prokázal, že zvýšená závislost na AI je spojená se snížením schopnosti kritického myšlení. Za hlavní příčinu tohoto poklesu vědec označuje přetěžování kognitivních funkcí uživatelů. Jak je to možné?

Jedním z důvodů, proč se vlastně AI tak moc používají, je takzvané kognitivní odlehčení. Pod tímto odborným názvem se skrývá docela obyčejný fakt: užívání chatbotů snižuje duševní námahu. Je snazší dobrat se k nějakému výsledku, člověk nemusí tolik přemýšlet, kde najde odpovědi, jak si ověří věrohodnost zdrojů a pokud AI používá správně, pak už se ani nemusí moc snažit o hledání logického propojování souvislostí. AI mu to všechno dá.

Vědci i veřejnost hovoří o tom, že konzumace on-line obsahu má negativní dopady na lidské intelektuální schopnosti. Tato změna se označuje pojmem „brain rot“ neboli hniloba mozku. Výraz tvůrci slovníku Oxford English Dictionary označili jako slovo roku 2024. Slovník ho popisuje jako „údajný rozklad duševního nebo intelektuálního stavu“, k němuž dochází „nezřízenou konzumací“ obsahu, který je triviální nebo nenáročný. Podle Oxford University Press se jedná právě o obsah v on-line prostoru.

Gerlich zkoumal 666 lidí z Velké Británie s různým vzděláním, a to jak pomocí dotazníků a rozhovorů, tak i skrze testy.

„Statistické analýzy prokázaly významnou negativní korelaci mezi používáním nástrojů AI a skóre kritického myšlení,“ uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Societies. Častí uživatelé AI vykazovali sníženou schopnost kriticky vyhodnocovat informace a zapojovat se do reflektivního řešení problémů.

Problém mladých

Mladší účastníci, tedy lidé ve věku mezi sedmnácti a 25 lety přitom vykazovali vyšší závislost na nástrojích umělé inteligence a nižší skóre kritického myšlení ve srovnání se staršími věkovými skupinami. Pokročilé dosažené vzdělání pozitivně korelovalo se schopnostmi kritického myšlení, což podle Gerlicha naznačuje, že kvalitní vzdělání zmírňuje některé kognitivní dopady závislosti na AI.

Další analýzy ukázaly, že čím více lidé AI modely používaly, tím více jejich kognitivní schopnosti klesaly. To později potvrdily i individuální rozhovory s účastníky studie. Spousta z nich přiznala, že jsou závislí na AI v úlohách, jako je paměť a rozhodování, přičemž se to opět týkalo hlavně mladších uživatelů.

Současně se ukázalo, že si to uvědomují – respondenti totiž opakovaně vyjadřovali obavy ze ztráty svého kritického myšlení v důsledku používání nástrojů AI. Navíc si byli vědomi i toho, že doporučení umělých inteligencí mohou být zaujatá, netransparentní a občas i mylná. Přesto je používají dál, protože cítí, že pozitiva převažují nad výše popsanými riziky.

Co s tím

Studie byla poměrně malá, pokud by se na jejím základě mělo nějak rozhodovat, musela by se opakovat v mnohem větším měřítku a zřejmě i v jiných zemích a v rozmanitějších sociálních skupinách. Michael Gerlich nicméně věří, že výsledky by mohly mít významné důsledky pro vzdělávací politiku a integraci AI do profesního prostředí. Školy a univerzity by mohly chtít klást důraz na cvičení kritického myšlení a rozvoj metakognitivních dovedností, aby vyvážily závislost na AI.

Vývojáři systémů umělé inteligence by podle něj zase mohli zvážit kognitivní důsledky a zajistit, aby jejich nástroje podporovaly spíše zapojení než pasivní závislost. Podle Gerlicha samozřejmě není jasné, jestli by na takové úpravy někdo kývl, ale víc jako vědec dělat nemůže. „Čím dál víc je jasná dvojí povaha umělé inteligence: její nástroje sice zvyšují efektivitu úkolů, ale současně představují riziko pro kognitivní vývoj v důsledku nadměrného kognitivního odlehčení,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cílem nacistů v Osvětimi bylo zlikvidovat co nejvíce lidí za co nejkratší dobu

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.
25. 1. 2025

Vědci objevili hladové bakterie, kterým chutnají věčné chemikálie

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.
25. 1. 2025

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
24. 1. 2025

Největší ledovec světa může zablokovat kolonie tučňáků, obávají se vědci

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.
24. 1. 2025

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
23. 1. 2025

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
23. 1. 2025

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
23. 1. 2025

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
23. 1. 2025
Načítání...