AI videa jsou už od pravých téměř nerozeznatelná. Bude hůř, varují experti

Nahrávám video

Umělé inteligence (AI) vytvářejí falešná videa čím dál přesvědčivěji a stále věrohodněji. Za pouhý rok se z kuriozity stalo něco, co je od reality téměř nerozeznatelné. Tento pokrok vyvolává naděje i obavy.

Za poslední rok se extrémně změnila schopnost umělých inteligencí vytvářet videa jen na základě pokynů uživatele. Ještě vloni v lednu byly výsledky téměř trapné, o rok později se už ale mnohdy nedá falešné video rozeznat od reálného.

Jak je možné, že došlo za tak krátký čas k tak zásadnímu zlepšení? Podle Jana Čecha z Fakulty elektrotechnické ČVUT to souvisí s kvalitou současných modelů a kvalitou dat, z nichž se tyto modely učí. „ Čím více dat, v tomto případě například fotografií nebo videí na internetu, modely mají, tím lepší výsledky,“ vysvětluje vědec.

Kvůli tomu je už těžko rozeznatelné i to, jestli jsou lidské bytosti ve videu reálné nebo vytvořené umělou inteligencí. Pokud vůbec, dá se to podle Čecha poznat už jenom podle detailů. „Například, že každá náušnice je trochu jiná nebo na detailech vlasů nebo rtů,“ nastiňuje expert. U ještě novějších výtvorů ale už ani tyto detaily nepomůžou a iluze je jak na první, tak i na další pohled dokonalá.

Svět, který nezná realitu

Mnoho specialistů na základě dosavadního vývoje předpovídá zásadní změnu celé současné podoby internetu, zejména pak sociálních sítí. „Je nevyhnutelné, že internet bude zaplaven obsahem, který je vygenerovaný AI,“ konstatuje lektor a tvůrce AI videí Ondřej Svoboda. „ A to i podvodným obsahem, který se snaží z lidí vylákat peníze,“ doplňuje Svoboda, podle něhož je typickým příkladem nedávné falešné video, jehož autoři vytvořili klip, v němž umělou inteligencí předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzývá diváky k podvodným investicím.

Podle Jana Čecha bude podobná videa a fotografie v budoucnu čím dál těžší rozeznávat. „Bude se to zhoršovat. Teď jsme v nějaké mezifázi, že to ještě jakžtakž dokážeme u méně zdařilých padělků, ale pak už to opravdu nebude možné. A budu se muset smířit s tím, že nebudu moci věřit tomu, co vidím,“ predikuje.

Jak bude v takovém světě, kde se nedá rozeznat pravda od lži, fungovat společnost, nikdo neví. Experti oslovení Českou televizí se ale shodují na jednom: v budoucnosti bude ještě důležitější než dnes bedlivě sledovat nejen kontext, ale zejména to, kdo informace dává, tedy jak věrohodný je ten, kdo ji sdílí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 34 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 2 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
před 23 hhodinami

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...