Pracovní trh v Česku sílí. Zájem je zejména o nekvalifikované práce v průmyslu a logistice

3 minuty
Události: Firmy budou nabírat zaměstnance
Zdroj: ČT24

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Například český výrobce müsli a cereálií Emco zaměstnává po celé republice asi tři sta lidí. V závodě poblíž Litoměřic jich pracuje sedmdesát a nyní shání posily. „Lidí máme nedostatek, a to jak na pozicích základních výrobních, tak na pozicích skladníků,“ řekl generální ředitel firmy Martin Jahoda.

Dodal, že od září si slibovali určitý impuls pro přihlášení nových pracovníků. „Zatím jsme z toho trošku rozpačití,“ konstatoval.

Investují proto do automatizace výroby, aby případné budoucí výpadky lidské síly pokryly stroje. I tak ale potřebují až patnáct nových pracovníků. Pokud by se dlouhodobě nedařilo místa zaplnit českými lidmi, sáhla by firma po Ukrajincích, s nimiž má dobré zkušenosti. 

Kde je nejvíce volných míst

Nabírat plánuje do konce roku asi 16 procent zaměstnavatelů. Nejvíc volných míst bude ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, a po koronavirové krizi také v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb.

„Dneska má tento sektor velké problémy dostat lidi na volná pracovní místa. Je tam historicky největší počet otevřených pozic,“ uvedla generální ředitelka personální agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. 

Pomalu se vzpamatovává také cestovní ruch, nejistá je ale letecká doprava. Rezlerová uvádí, že lidé, kteří odtud neodešli dobrovolně, spíše byli odejiti, si už našli jiná místa. „Vlastně ten sektor ani nevypadá, že by je nabíral zpátky.“

Velký zájem o práci v Eurowings

V Česku se však najdou výjimky. Své sídlo si totiž v Praze nově zřizuje letecká společnost Eurowings, která plánuje nábor asi sta nových zaměstnanců. A zájem je velký. „Jsme jedna z mála aerolinií v Evropě, která znovu nabírá. Víc než šest tisíc pilotů a letušek z České republiky už se přihlásilo na těch sto pozic, které nabízíme,“ řekl výkonný ředitel firmy Jens Bischof.

Nové lidi ale budou podle náborářů shánět i další firmy. Například supermarkety nebo pojišťovny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...