Průměrná mzda strana 3 z 4

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.

Senát na návrh svého bezpečnostního výboru vyzval vládu, aby do tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany nezařazoval firmy z Ruska a Číny. Obě země vnímá jako rizikové. Horní komora chce dále také zakázat poskytování dotací firmám, pokud by v evidenci jejich skutečných majitelů byly nesrovnalosti. Senátoři dále rozhodli, že platy ústavních činitelů zůstanou příští rok na letošní úrovni, jak dříve schválila sněmovna. Přijali také usnesení, že vláda má Senátu předložit do konce roku vakcinační strategii a úpravy protiepidemických opatření, která by nahradila stávající plošná omezení. Další schůze Senátu se uskuteční 7. ledna.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34 682 korun a příští rok 35 006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst, vyplývá z aktuální zářijové prognózy zveřejněné ministerstvem financí.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Zástupci podnikatelů ale nejsou s výslednou verzí kurzarbeitu spokojení.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

V Česku od čtvrtka fungují nové odbory pracovníků v sociálních službách. Budou usilovat o růst výdělků, zajištění větší bezpečnosti v práci a zvýšení prestiže oboru. Podle poslední statistické ročenky pracuje v sociálních službách v domovech i v terénu asi 135 tisíc lidí. Průměrné výdělky jsou hluboko pod celostátní průměrnou mzdou.

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34 077 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 1610 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Horší vývoj mezd lze podle ekonomů čekat v 2. čtvrtletí.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36 144 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta. Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda meziročně o 7,1 procenta na 34 125 korun. Reálně to byl nárůst o 4,2 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků ale tlak na růst mezd kvůli zpomalování růstu ekonomiky polevuje.

Jedno z hlavních politických témat posledních let je, kolik peněz si zaslouží učitelé. S návrhem nového zákona nyní přišli Piráti. Chtějí stanovit platy učitelů tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy. Odpadlo by tak každoroční dohadování, o kolik vláda svým nařízením částku zvýší. Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh nepodpoří. Kabinet si již dříve dal závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů alespoň na 45 tisíc korun.

Mzdy mají i v roce 2020 dál růst, podle analytiků už ale ne tak rychle jako dosud. Důvodem je zpomalování ekonomiky. Pracovníkům v soukromých firmách by měly výdělky příští rok stoupnout o průměrných 2100 korun. Letos to byla vyšší částka. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory.

Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad.

Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) nepodporuje stávku učitelů, kterou odbory svolaly na středu. Ředitelé, kteří jsou členové asociace, se k protestní akci nepřipojí, učitelům na svých školách ale nebudou ve stávce bránit, řekl viceprezident AŘZŠ Jaroslav Jirásko. Asociace podle něj nesouhlasí s cíli vyhlášené stávky, vládou navržený růst platů však považuje za příliš nízký.

Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou, zdůvodnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.

Platy na západ od českých hranic sice pořád zůstávají výrazně vyšší než v tuzemsku, od roku 2000 ale ČR Německo dohání. Platy v Česku totiž rostou mnohem rychleji. Loni byla průměrná mzda více než dvakrát vyšší než v roce 2000. Pokud by se převedla na eura, měli by Češi každý měsíc k dispozici dokonce třikrát více než před 18 lety. Oproti tomu Němcům se průměrná mzda ve srovnáním s rokem 2000 zvedla o 44 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading.

Zálohované výživné by se mohlo začít vyplácet od roku 2021. Stát by dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýše by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Podmínkou by ale také bylo, že po dlužníkovi už rodič začal peníze vymáhat v exekuci či u soudu. Návrh zákona zveřejnila na svém webu vláda.

Důchodová komise doporučila opatření k dorovnání nižších penzí těch, kteří se starají o děti či blízké. Shodla se na tom, že by se v budoucnu měl důchod za dobu péče u lidí s nízkým příjmem vypočítávat z průměrné mzdy. Takzvaná vyloučená doba za opatrování potomka by se pak mohla prodloužit ze čtyř na sedm až devět let.

Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta, tedy 2290 korun, na rekordních na 34 105 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně, tedy při zohlednění inflace, stoupla o 4,3 procenta. Dvě třetiny zaměstnanců na průměr nedosáhnou. Medián, který představuje mzdu prostředního z řady příjemců, a není tak ovlivněn extrémními hodnotami, stoupl o 6,9 procenta na 29 127 korun.

Odbory chtějí zvednout minimální mzdu od příštího ledna o 1650 korun na patnáct tisíc korun. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého to může ohrozit prosperitu země. Zaměstnavatelé proto chtějí, aby se i kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky nejnižší garantovaný výdělek od Nového roku nezvedal vůbec. Podle senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera je však produktivita práce v České republice relativně vyšší než mzdy, a tak by se zvedat měly včetně té minimální. Tématu se věnovali v pořadu Události, komentáře.

Mzdy v Olomouckém kraji loni ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 7,1 procenta na 30 685 korun, tedy o 2044 korun. Přesto byly druhé nejnižší v republice. V celém Česku v loňském 4. čtvrtletí činila průměrná mzda 33 840 korun. Průměr mezd v Olomouckém kraji za celý loňský rok se zvýšil o 8,8 procenta na 28 705 korun. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla loni ve čtvrtém čtvrtletí o 6,6 procenta na 30 786 korun. Lidé si polepšili průměrně o 1920 korun. Po započtení inflace ale činil reálný nárůst mzdy 4,5 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad.

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 pak stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun, reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Zatímco vývoj za celý rok odpovídá očekávání analytiků, poslední čtvrtletí je dost zklamalo.