Nárok na dostupný byt se má vztahovat k průměrné mzdě. Dosáhlo by na něj víc lidí

Nahrávám video

Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, kteří na tento druh bydlení dosáhnou, zdůvodnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.

Nárok na sociální byt má v současné době každý, kdo nedosahuje 1,6násobku životního minima. „Obce musí zajistit, že při poskytnutí stoprocentní dotace budou byty pro sociální účely udržovat nejméně 20 let. A bojí se, aby tu cílovou skupinu byly schopny zajistit. Vláda zvyšuje důchody a panovaly obavy, že by z cílové skupiny mohli vypadnout senioři,“ uvedla ministryně.

„Když se nárok bude vztahovat k průměrné mzdě, tak se ta cílová skupina rozšíří třeba i o mladé lidi. Nebo o domácnosti veřejně prospěšných profesí, jako jsou například lékaři, učitelé nebo policisté,“ doplnila.

O násobcích průměrné mzdy podle členů domácnosti se podle ní bude ještě diskutovat. Při uvažovaném 0,7násobku průměrné mzdy pro jednočlennou domácnost by v současnosti vzniknul nárok při příjmu zhruba do 23 tisíc korun. Životní minimum se od roku 2012 nezměnilo. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro děti a další dospělé v rodině je nižší.

Pokud se nějaké domácnosti v průběhu let zvýší příjem, podle Dostálové ji z bytu nikdo nevystěhuje. „Ze sociálního bytu se stane byt dostupný a obec bude muset zajistit nový sociální byt kdekoliv na svém území. Místo regulovaného nájemného pak bude domácnost platit nájem, který je v místě obvyklý,“ uvedla dále Dostálová.

MMR chce podpořit i přístavby

Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo klasický komerční úvěr. Ten přitom bude podle Dostálové vždy výhodnější než úvěr u běžné banky.

„Program se otevřel v květnu. To znamená, že obce, které teprve po jeho spuštění začaly vyřizovat stavení povolení, budou na stavbu připraveny až na jaře,“ uvedla ministryně.

Předmět dotace by se měl nyní rozšířit o nástavby, přístavby a rekonstrukce, podle Dostálové se na tuto dotaci starostové často ptali. „Pro obce je velmi důležité, aby mohly rekonstruovat zchátralé budovy na svém území. Abychom je nenutili do výstavby na nových pozemcích, ale aby mohly zrekonstruovat ty stávající. Proto ještě nařízení vlády pro výstavbu doplníme o nástavby, přístavby a rekonstrukce,“ řekla.

Změnu by podle ní měla schválit vláda ve zkráceném řízení nejpozději na začátku příštího roku.

Stát má cenovou mapu nájemného

Pro stanovení obvyklého nájemného v daném místě vypracovalo MMR takzvanou hodnotovou mapu nájemného, která obsahuje vývoj nájmů za poslední dva roky.

„Udělali jsme to hlavně kvůli sociálně vyloučeným lokalitám a byznysu s chudobou. Protože tam je někdy nekřesťanské nájemné. A stát to platí ve formě dávek. Tato mapa umožní stanovit pravidla pro dávky na bydlení na základě cen bytů v daných lokalitách,“ dodala ministryně.

Dostálová také řekla, že bytovou situaci v Praze by pomohla řešit výstavba nových univerzitních kolejí, kam by se mohli přestěhovat studenti žijící dnes v nájmech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 5 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...