Stát sice vynakládá na podporu bydlení miliardy korun ročně, bytová politika je ale roztříštěná mezi mnoho institucí, chybí jasné vymezení jejich kompetencí i vyhodnocení státní podpory. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na kontrolu bydlení v České republice.
Stát nekontroluje, kdo využívá sociální byty. Posílá do nich přitom miliardové dotace
Úřady podle NKÚ také nesledují, jak se využívají dotované sociální byty, a stále chybí zákon o sociálním bydlení. Na základě kontroly už ministerstva připravují změny, které mají situaci zlepšit.
Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních dvacet let 232 miliard korun. „Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun,“ uvedl NKÚ. Stát sice vynakládá na bydlení značné peníze, přínosy této podpory ale průkazně nevyhodnocuje. U podpořených sociálních bytů NKÚ zjistil, že stát nesleduje, kdo tyto byty užívá. Přitom poskytl dotace na víc než 22 tisíc takových bytů.
Za slabinu tuzemské bytové politiky NKÚ považuje i to, že nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají podporu bydlení na starosti. Do systému státní podpory je zapojena celá řada subjektů včetně bank.
Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí.
Nejvyšší kontrolní úřad soudí, že ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je podle něj málo účinná. Dávky státu na bydlení sice pomáhají snižovat počet lidí ohrožených chudobou, a někdy tak zabraňují sociálnímu vyloučení, ale nepodporují řešení příčin jeho vzniku.
„Dochází ke zneužívání situace a z podpory osob postižených ztrátou bydlení profitují pronajímatelé nemovitostí,“ konstatoval NKÚ. Stát by podle něj měl motivovat občany, aby si zajistili bydlení sami, a podporovat jen osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení a ohrožené sociálním vyloučením.
- Pro desetinu obyvatel ČR tvoří náklady na bydlení více než 40 procent dostupných příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení o velikosti 70 metrů čtverečních je v Česku potřeba 11 průměrných ročních platů, zatímco v Belgii stačí 3,7 násobek platu, v Německu pět a v Británii 9,8 průměrného hrubého platu.
Ministerstvo pro místní rozvoj už podle NKÚ slíbilo změnit koncepci bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek či změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je jednou z priorit programového prohlášení současné vlády.
Úřad vlády navrhl změnit zákon o sociálních službách, dodal NKÚ.