Ve vážné bytové nouzi v Česku žije 83 tisíc lidí, z toho přes 20 tisíc dětí, odhalila analýza

V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich přes 20 tisíc dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.

Video Události
video

Události: Ve vážné bytové nouzi v Česku žije 83 tisíc lidí

Analýza Platformy pro sociální bydlení vychází z údajů o vyplácených dávkách, od organizací na pomoc potřebným, od několika desítek radnic a ze sčítání domácností bez domova v Brně nebo Liberci.

„Zpráva dokáže rozdělit domácnosti v bytové nouzi na osamocené jednotlivce a na rodiny, víme, kolik je dětí v bytové nouzi, kolik seniorů, dokážeme to popsat regionálně, víme, v kterých obcích je největší koncentrace lidí v bytové nouzi, a dokážeme rozlišit, v jakém typu bytové nouze se lidé nacházejí,“ uvedl ředitel platformy Vít Lesák.

Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých.

Video Studio ČT24
video

Výsledky analýzy o bytové nouzi v Česku

Bez střechy nad hlavou bylo loni asi 16 600 domácností, tedy kolem 30 procent z celkového počtu domácností v bytové nouzi. Na ubytovnách jich žilo na 17 900. V azylových domech jich pobývalo kolem 3200.

V jiném nevyhovujícím bydlení, jakým jsou například neschválené ubytovny, přebývalo asi 1700 domácností. U příbuzných a známých jich dočasně zůstávalo 4100. V domovech pro postižené, ústavech a léčebnách jich bylo pak na 5600.

Bytová nouze v Česku
Zdroj: Platforma pro sociální bydlení

Na ubytovnách jsou senioři i děti

V ubytovnách žilo i 2300 rodin s dětmi, tedy téměř čtvrtina z těch ve vážné bytové nouzi. Dvě pětiny rodin měly nevyhovující bydlení, byly jich asi čtyři tisíce. Přes dvě pětiny bydlely dočasně u příbuzných či známých, a to 2100 rodin s dětmi. Mezi roky 2015 a 2018 v ubytovnách o 70 procent vzrostl počet domácností, v nichž žili senioři.

„Obce tu situaci nezvládají a neřeší a v bezdomovectví vyrůstá další generace dětí, které, pokud se něco radikálně nezmění, tak v bezdomovectví zůstanou,“ uvedl Vít Lesák.

V Česku je 206 obcí s rozšířenou působností, tedy měst a městských obvodů. Polovina lidí v bytové nouzi žila ve 14 městech a obcích. „Jsou to především velká krajská města, například Praha, Ostrava, Ústí nad Labem nebo Brno,“ upozornil Vít Lesák. Podle autorů analýzy je třeba se zaměřit především na bytovou nouzi v těchto obcích.  

Sledovali také to, jak je na tom s byty 24 měst s největší bytovou nouzí. Třetina z nich vlastní méně než deset bytů na tisíc obyvatel. V letech 2016 a 2017 se ve sledovaných městech uvolnilo 7113 bytů, sociálních bytů radnice přidělily 1023. Víc než pět stovek uvolněných bytů bylo v Ostravě, Brně, Havířově a Praze. Města měla v majetku 2400 bytů před rekonstrukcí, u 900 z nich stačily menší opravy do 100 tisíc korun.

„Ukázalo se, že dvě třetiny těchto měst ani žádné sociální byty nemají. A ty, co je mají, je z 85 procent nevyužívají pro ty nejohroženější domácnosti,“ dodal Lesák. 

Rodiny v bytové nouzi
Zdroj: Platforma pro sociální bydlení

Města nemají přehled o tom, kolik rodin v nouzi v nich žije

Experti se zaměřili také na to, zda města přidělovala byty rodinám z ubytoven a azylových domů. Zjistili, že v některých místech by dosavadním tempem mohlo přestěhování všech domácností do obecního bydlení trvat až půl století. Výsledky ukázaly, že města často nemají přehled o tom, kolik rodin v bytové nouzi v nich vlastně žije.

„Často se říká, že místní samosprávy znají situaci nejlépe, ale to neplatí. Podle našich dat se jednoznačně ukazuje, že asi dvě třetiny z oslovených obcí vůbec neevidují počty rodin v bezdomovectví, některé z nich nám posílaly čísla, která neodpovídala realitě. To znamená, že jen třetina obcí má nějakou základní představu.“

Vít Lesák

ředitel Platformy pro sociální bydlení

Podle analýzy se do bytové nouze každý rok dostává 11 700 domácností. Některé z nich do ní spadnou poprvé, jiné opakovaně. Autoři podotýkají, že ne všichni potřebují sociální byt. Řadě lidí by podle odborníků stačila podpora, a to třeba poradenství, příspěvek na kauci při pronájmu či poskytnutí garance pronajímatelům. 

Úřady práce mohou už nyní lidem v tísni poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci právě na kauci. Podle analýzy se ale pravidla vyplácení v různých částech republiky výrazně liší. Zatímco v některých místech tuto podporu na získání pronájmu dostane 90 procent žadatelů, jinde pouze čtvrtina. Doplatek na bydlení v ubytovnách dostávají asi tři pětiny rodin a dvě pětiny bezdětných domácností.

Podle Platformy pro sociální bydlení se Česko neobejde bez zákona, který by stanovil povinnosti obcí, úlohu úřadů a financování pomoci i prevence. „Není představitelné, že si nejvíce zasažená města poradí s bytovou nouzí bez nástrojů, které může přinést jedině zákon,“ uvedli autoři. Nastavení sociálního systému by podle analytiků mohlo ročně státu ušetřit až 8 miliard korun.

Valachová: Návrh zákona musí být do konce roku, jinak se nestihne

Podle poslankyně vládní ČSSD Kateřiny Valachové by se měl návrh zákona o dostupném bydlení dostat do sněmovny nejpozději do konce tohoto roku, aby se do voleb stihl projednat a schválit. Normu by mělo připravit ministerstvo pro místní rozvoj. Ve svém legislativním plánu pro letošek ji ale nemá. Ve hře je i to, že by předlohu sepsali poslanci. Sněmovní volby by se měly konat na podzim 2021.

„Od roku 2005 skutečně selháváme v tom najít shodu ve sněmovně a zejména s obcemi a městy na tom, jak má zákon o bydlení vypadat. Teď jsme v situaci, kdy už si nemůžeme vybírat. Je jasné, že tahle vláda, nebo poslanci této sněmovny, musí přinést a odhlasovat řešení. Pro mě je jedno, jestli to bude vládní, nebo poslanecký návrh. Musí na něm být politická shoda a musíme získat i podporu obcí, to se při posledním pokusu v roce 2017 nepovedlo,“ uvedla Kateřina Valachová.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila zákon o sociálním bydlení. Od záměru ale ustoupila a rozhodla se pro dotační program Výstavba. Později začali vládní politici mluvit o zákonu o dostupném bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před dvěma týdny uvedla, že na grémiu k sociálnímu bydlení představila teze k zákonu o dostupném bydlení. Podporovat by se mělo mimo jiné družstevní bydlení. Resort teze zatím nezveřejnil.

Přijetí zákona podporují i opoziční Piráti. „Bez komplexního systémového řešení, které zaručí obcím to, že nebudou přetížené, se nepohneme,“ uvedla první místopředsedkyně strany Olga Richterová.

Dodala, že pokud vláda nepřijde s řešením, bude jako poslankyně pracovat na vzniku normy. „Jsem trochu skeptická, že by vláda do konce tohoto roku předložila návrh zákona o bydlení, protože vypadl z plánů. A co nebude předloženo do konce tohoto roku, nemá šanci projít důkladnou diskusí,“ upozornila Richterová. Podle ní by měla předloha upravovat nejen pravidla pro byty, ale i pro služby a další opatření na pomoc potřebným.