V provizorním bydlení, nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku 54 tisíc domácností. Žije v nich 83 tisíc lidí, z nich přes 20 tisíc dětí. Polovina všech rodin i samotných lidí ve vážné bytové nouzi je ve 14 městech. Ukázala to nová analýza Platformy pro sociální bydlení a organizace Lumos za rok 2018. Podle zjištění problém s bytovou nouzí naopak téměř nemá víc než polovina území republiky.
Ve vážné bytové nouzi v Česku žije 83 tisíc lidí, z toho přes 20 tisíc dětí, odhalila analýza
Události: Ve vážné bytové nouzi v Česku žije 83 tisíc lidí (zdroj: ČT24)
Analýza Platformy pro sociální bydlení vychází z údajů o vyplácených dávkách, od organizací na pomoc potřebným, od několika desítek radnic a ze sčítání domácností bez domova v Brně nebo Liberci.
„Zpráva dokáže rozdělit domácnosti v bytové nouzi na osamocené jednotlivce a na rodiny, víme, kolik je dětí v bytové nouzi, kolik seniorů, dokážeme to popsat regionálně, víme, v kterých obcích je největší koncentrace lidí v bytové nouzi, a dokážeme rozlišit, v jakém typu bytové nouze se lidé nacházejí,“ uvedl ředitel platformy Vít Lesák.
Ve vážné bytové nouzi jsou lidé bez domova či v provizorním přístřeší, v ubytovnách, azylových domech, nevyhovujících bytech, ústavech či přechodně u příbuzných a známých.
Výsledky analýzy o bytové nouzi v Česku (zdroj: ČT24)
Bez střechy nad hlavou bylo loni asi 16 600 domácností, tedy kolem 30 procent z celkového počtu domácností v bytové nouzi. Na ubytovnách jich žilo na 17 900. V azylových domech jich pobývalo kolem 3200.
V jiném nevyhovujícím bydlení, jakým jsou například neschválené ubytovny, přebývalo asi 1700 domácností. U příbuzných a známých jich dočasně zůstávalo 4100. V domovech pro postižené, ústavech a léčebnách jich bylo pak na 5600.
Bytová nouze v Česku
Na ubytovnách jsou senioři i děti
V ubytovnách žilo i 2300 rodin s dětmi, tedy téměř čtvrtina z těch ve vážné bytové nouzi. Dvě pětiny rodin měly nevyhovující bydlení, byly jich asi čtyři tisíce. Přes dvě pětiny bydlely dočasně u příbuzných či známých, a to 2100 rodin s dětmi. Mezi roky 2015 a 2018 v ubytovnách o 70 procent vzrostl počet domácností, v nichž žili senioři.
„Obce tu situaci nezvládají a neřeší a v bezdomovectví vyrůstá další generace dětí, které, pokud se něco radikálně nezmění, tak v bezdomovectví zůstanou,“ uvedl Vít Lesák.
V Česku je 206 obcí s rozšířenou působností, tedy měst a městských obvodů. Polovina lidí v bytové nouzi žila ve 14 městech a obcích. „Jsou to především velká krajská města, například Praha, Ostrava, Ústí nad Labem nebo Brno,“ upozornil Vít Lesák. Podle autorů analýzy je třeba se zaměřit především na bytovou nouzi v těchto obcích.
Sledovali také to, jak je na tom s byty 24 měst s největší bytovou nouzí. Třetina z nich vlastní méně než deset bytů na tisíc obyvatel. V letech 2016 a 2017 se ve sledovaných městech uvolnilo 7113 bytů, sociálních bytů radnice přidělily 1023. Víc než pět stovek uvolněných bytů bylo v Ostravě, Brně, Havířově a Praze. Města měla v majetku 2400 bytů před rekonstrukcí, u 900 z nich stačily menší opravy do 100 tisíc korun.
„Ukázalo se, že dvě třetiny těchto měst ani žádné sociální byty nemají. A ty, co je mají, je z 85 procent nevyužívají pro ty nejohroženější domácnosti,“ dodal Lesák.
Rodiny v bytové nouzi
Města nemají přehled o tom, kolik rodin v nouzi v nich žije
Experti se zaměřili také na to, zda města přidělovala byty rodinám z ubytoven a azylových domů. Zjistili, že v některých místech by dosavadním tempem mohlo přestěhování všech domácností do obecního bydlení trvat až půl století. Výsledky ukázaly, že města často nemají přehled o tom, kolik rodin v bytové nouzi v nich vlastně žije.
Často se říká, že místní samosprávy znají situaci nejlépe, ale to neplatí. Podle našich dat se jednoznačně ukazuje, že asi dvě třetiny z oslovených obcí vůbec neevidují počty rodin v bezdomovectví, některé z nich nám posílaly čísla, která neodpovídala realitě. To znamená, že jen třetina obcí má nějakou základní představu.
Podle analýzy se do bytové nouze každý rok dostává 11 700 domácností. Některé z nich do ní spadnou poprvé, jiné opakovaně. Autoři podotýkají, že ne všichni potřebují sociální byt. Řadě lidí by podle odborníků stačila podpora, a to třeba poradenství, příspěvek na kauci při pronájmu či poskytnutí garance pronajímatelům.
Úřady práce mohou už nyní lidem v tísni poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci právě na kauci. Podle analýzy se ale pravidla vyplácení v různých částech republiky výrazně liší. Zatímco v některých místech tuto podporu na získání pronájmu dostane 90 procent žadatelů, jinde pouze čtvrtina. Doplatek na bydlení v ubytovnách dostávají asi tři pětiny rodin a dvě pětiny bezdětných domácností.
Podle Platformy pro sociální bydlení se Česko neobejde bez zákona, který by stanovil povinnosti obcí, úlohu úřadů a financování pomoci i prevence. „Není představitelné, že si nejvíce zasažená města poradí s bytovou nouzí bez nástrojů, které může přinést jedině zákon,“ uvedli autoři. Nastavení sociálního systému by podle analytiků mohlo ročně státu ušetřit až 8 miliard korun.
Valachová: Návrh zákona musí být do konce roku, jinak se nestihne
Podle poslankyně vládní ČSSD Kateřiny Valachové by se měl návrh zákona o dostupném bydlení dostat do sněmovny nejpozději do konce tohoto roku, aby se do voleb stihl projednat a schválit. Normu by mělo připravit ministerstvo pro místní rozvoj. Ve svém legislativním plánu pro letošek ji ale nemá. Ve hře je i to, že by předlohu sepsali poslanci. Sněmovní volby by se měly konat na podzim 2021.
„Od roku 2005 skutečně selháváme v tom najít shodu ve sněmovně a zejména s obcemi a městy na tom, jak má zákon o bydlení vypadat. Teď jsme v situaci, kdy už si nemůžeme vybírat. Je jasné, že tahle vláda, nebo poslanci této sněmovny, musí přinést a odhlasovat řešení. Pro mě je jedno, jestli to bude vládní, nebo poslanecký návrh. Musí na něm být politická shoda a musíme získat i podporu obcí, to se při posledním pokusu v roce 2017 nepovedlo,“ uvedla Kateřina Valachová.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbila zákon o sociálním bydlení. Od záměru ale ustoupila a rozhodla se pro dotační program Výstavba. Později začali vládní politici mluvit o zákonu o dostupném bydlení. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) před dvěma týdny uvedla, že na grémiu k sociálnímu bydlení představila teze k zákonu o dostupném bydlení. Podporovat by se mělo mimo jiné družstevní bydlení. Resort teze zatím nezveřejnil.
Přijetí zákona podporují i opoziční Piráti. „Bez komplexního systémového řešení, které zaručí obcím to, že nebudou přetížené, se nepohneme,“ uvedla první místopředsedkyně strany Olga Richterová.
Dodala, že pokud vláda nepřijde s řešením, bude jako poslankyně pracovat na vzniku normy. „Jsem trochu skeptická, že by vláda do konce tohoto roku předložila návrh zákona o bydlení, protože vypadl z plánů. A co nebude předloženo do konce tohoto roku, nemá šanci projít důkladnou diskusí,“ upozornila Richterová. Podle ní by měla předloha upravovat nejen pravidla pro byty, ale i pro služby a další opatření na pomoc potřebným.