Zákon o sociálním bydlení padá pod stůl. Podle Babiše i Dostálové postačí, když obce dostanou peníze

64 minut
90’ ČT24 - Proč nemáme zákon o sociálním bydlení?
Zdroj: ČT24

Zákon o sociálním bydlení byl jedním z velkých témat loňských sněmovních voleb. ANO ho slibovalo, ale nakonec zřejmě vůbec nebude. Nic na tom nezměnila ani výzva odborů a některých neziskových organizací premiéru Andreji Babišovi (ANO). K jeho zářijovému odmítnutí zákona se připojila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V 90' ČT24 řekla, že zákon není potřeba, věří, že obce budou sociální bydlení vytvářet dobrovolně, když jim dá vláda k dispozici peníze.

Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové je možné vytvářet sociální byty i bez zákona, který by to obcím nařizoval. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla. Dodala, že povinnost vytvářet sociální byty vlastně vyplývá i ze zákona o obcích, který jim nařizuje starat se o své občany.

V minulosti přitom Dostálová velmi jednoznačně a neochvějně tvrdila, že jinou možnost než zákon o sociálním bydlení nepřipouští. Změnit názor ji prý přiměla argumentace starostů. „Obce vznášely argumenty. (…) Jsou našimi partnery a my musíme naslouchat jejich potřebám,“ uvedla ministryně. „Ani jsme nedali obcím šanci, aby se o své občany postaraly, a hned na ně jdeme zákonnými prostředky,“ dodala. Očekává přitom, že bez zákona by mohly byty vzniknout dokonce rychleji.

Spoluzakladatel spolku Naděje Ilja Hradecký však varoval, že dobrovolná pomoc není v Česku příliš obvyklá. „U nás (…) co není dané zákonem, to se nedělá,“ upozornil.

Premiér Andrej Babiš se o zrušení přípravy zákona zmínil v září, hovořil o tom, že místo toho vznikne investiční program výstavby nových bytů, ze kterého dostanou obce na stavbu dvě miliardy ročně. V úterý ale dostal předseda vlády výzvu, která směřuje opačným směrem. Odbory a neziskové organizace poslaly otevřený dopis, ve kterém požadují, aby vláda zákon o sociálním bydlení dokončila. Signatáři mimo jiné upozornili, že dvě miliardy korun ročně by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohly stačit na 1400 bytů, což by ani nepokrylo roční přírůstek lidí v bytové nouzi, který vládní materiál odhaduje na 3000 domácností.

„Navíc investiční program nezajistí proklamovanou koordinaci zdrojů a zodpovědností k řešení bytové nouze,“ napsali autoři dokumentu. Peníze na výstavbu nájemního bydlení nemohou podle nich nahradit, ale pouze doplnit legislativní řešení.

Klára Dostálová si ale myslí, že je částka odpovídající. Odkázala na peníze, které nyní čerpají obce z evropských fondů. „Aktuální částka je tři miliardy z Integrovaného regionálního operačního programu. To znamená, my máme dvě miliardy na sociální bydlení plus miliardu na zvýhodněné úvěry na dostupné bydlení,“ srovnala. Dodala, že obce navíc budou moci čerpat další peníze z nových evropských fondů, které vzniknou po roce 2021.

Člen Platformy pro sociální bydlení a končící náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) ujistil v 90‘ ČT24, že argumenty ministryně Dostálové na postoji signatářů nic nemění. „Je komické, že po letech, kdy byl souhlas, že má být zákon o sociálním bydlení, najednou zjistit, že zákon není potřeba. Domnívám se, že je systémově nutný, že to bez něj nemůže fungovat,“ míní.

Zákon o sociálním bydlení připravila již bývalá Sobotkova vláda, nakonec ale padl po jedné z rozmíšek koaličních sociálních demokratů a ANO. Nelíbil se ale ani opozici. To se ale již alespoň částečně změnilo. „Jsem přesvědčena, že takový zákon by měl vzniknout, že zákon o sociálním bydlení bychom měli mít,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předchozí návrh však podle ní byl příliš široce rozkročen, protože by pak měl nárok na sociální byt „každý dvacátý“.

Zákon o sociálním bydlení by nalezl podporu i u Pirátů. „Zkušenosti ukazují, že to není až tak drahé. Samotná sociální práce vyjde na 50 až 60 tisíc na rodinu na rok,“ upozornila jejich poslankyně Olga Richterová. Podle ní by proto bylo nejlepší najít „nástroj, jak obcím zaručit, že budou-li dostávat lidi do bydlení, tak za nimi peníze přijdou“. „Nedovedu si představit, že pouhý investiční program by je mohl motivovat,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 9 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 12 hhodinami
Načítání...