Stát na bydlení potřebných ročně doplácí 13 miliard korun, velká část peněz ale proudí přímo k majitelům ubytoven. Praxi, kterou kritizují starostové i nevládní organizace, má změnit zákon o sociálním bydlení. V prvním čtení se jím začali zabývat poslanci - kdy se k ní vrátí ale není jasné. Šance na schválení v nynějším volebním období se tak opět snížila.
Zákon o sociálním bydlení čelil kritice poslanců. Podle opozice nepomůže a bude stát miliardy
Události: Zákon o sociálním bydlení má ukončit byznys s chudobou (zdroj: ČT24)
Vládní strany se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázaly v koaliční dohodě i v programu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho označil za jednu z priorit kabinetu.
Norma měla původně platit od letoška, přípravy se ale kvůli rozdílným představám stran protáhly. Zatímco podle ANO by měly sociální byty dostávat jen ti nejchudší, podle ČSSD by na ně měli dosáhnout i samoživitelé, senioři v tísni či postižení.
Sociální byty pro ně mají zajistit obce, oproti původnímu záměru to ale bude jen možnost. „Tu povinnost nechtějí a moje zkušenost z Poslanecké sněmovny i Senátu je, že co si opravdu nepřejí, tak to většinou neprojde,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Snažili jsme se dojít k nějakému kompromisu a zavést systém běžný v civilizovaných zemích,“ hájila návrh.
Opravdu nevím, kdo se tady může bát zákona o sociálním bydlení. Respektive vím – můžou to být jedině ti, kteří dnes na dávkách a na obchodu s chudobou vydělávají.
„Současný návrh to chce řešit formou Státního fondu rozvoje bydlení, což je státní organizace, která by se stala jakousi realitní kanceláří. Nejsme z toho šťastní,“ reagovala místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO).
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) chce omezit počet lidí, kteří by na pomoc dosáhli. Upřesnit okruh možných příjemců podpory chce i vládní KDU-ČSL. Místopředseda lidovců Jan Bartošek řekl, že normu KDU-ČSL sice pustí do druhého čtení, ale v něm bude chtít úpravy, například sociální bydlení přímo spojit se sociálními službami.
Výhrady má i pravicová opozice. Není podle ní jasné, kde stát vezme miliardy na stavbu sociálních bytů. A také okruh lidí je podle ní příliš široký. „Podle toho návrhu bychom mohli hovořit až o téměř půl milionu lidí, kteří by měli mít nárok získat od státu byt,“ upozornila poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Podle TOP 09 zákon nezabrání takzvanému obchodu s chudobou a daňové poplatníky bude stát desítky miliard korun. „Současný systém potřebuje pouze vychytat slabiny, aby nebylo možné jej zneužívat. Může však fungovat i bez stavění nových bytů,“ řekla Pekarová Adamová.
Nabízení podporovaných bytů podle ní povede potřebné k větší závislosti na státu. Další slabinu návrhu pak vidí v riziku vytváření uzavřených lokalit s nájemníky, kteří jsou zadlužení, nedodržují základní pravidla soužití a nepracují.
- Sociální byt by měli dostat lidé, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, a také ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení přes 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima, tedy necelých 5500 korun pro jednotlivce.
- Existovaly by dva druhy sociálních bytů – s podporou sociálních pracovníků a bez ní. Obce by se mohly dobrovolně rozhodnout, zda sociální bydlení budou mít. Pokud by sociální byty radnice přidělovat nechtěly, zajistil by je místo nich Státní fond rozvoje bydlení. Přidělit by je měl do tří let.
- Bez zbytečného odkladu by měli získat sociální byt senioři, invalidé, oběti některých trestných činů nebo mladí lidé, kteří odcházejí z dětských domovů. Zranitelné skupiny mají mít nárok na sociální bydlení na dobu neurčitou. U ostatních se má po dvou letech znovu posoudit.
- Když se zákon do voleb stihne přijmout, první lidé v nouzi by o sociální byt mohli žádat úřady od pololetí příštího roku. Získat by ho pak měli do dvou let, tedy do poloviny roku 2020. Od roku 2023 pak už stát nebude vyplácet příspěvky na bydlení těm, kdo zůstanou na ubytovnách.
Také podle ODS by návrh zákona měl být přepracován. Poslanec ODS Vladislav Vilímec soudí, že Česko zákon v předložené podobě možná vůbec nepotřebuje. „Projednáváme něco, co dobře víme, že schváleno nebude,“ uvedl.
Předlohy se zastala v podstatě jen Marta Semelová (KSČM). „Získat byt je pro velkou část našich spoluobčanů neřešitelným hlavolamem,“ poznamenala.
Sociálním demokratům se společně s hnutím ANO nepodařilo prosadit návrh, aby sněmovna normu v úvodním kole projednala i za cenu večerního jednání. Poslanci budou po dokončení diskuse hlasovat o návrhu na vrácení normy vládě k dopracování i pro prodloužení lhůty pro její projednání ve výborech. Kritici se ale shodují v tom, že ji ve sněmovně není možné opravit.
Lepší než nic, říkají příznivci zákona
Podle Platformy pro sociální bydlení je současný návrh lepší než žádný. Obává se ale o osud lidí v nouzi, kteří se do sociálních bytů nedostanou. „Ta věc dávala smysl ve chvíli, kdy se počítalo s povinností obcí. Kdy systém byl předvídatelný a kdy jsme věděli napevno, že v roce 2023 to zvládneme,“ říká předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
Podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka je zákon potřebný. „Má určité zpoždění, nicméně i v té variantě, jak je předložen sněmovně, bude přínosem, přestože je v něm řada kompromisů. Například zmizela povinnost obcí podílet se na systému sociálního bydlení a jsou do něj začleňovány pouze dobrovolně. Nebo také v jiné variantě nevzniká centrální úřad podpory sociálního bydlení. Ale úhrnem musím říct, že i v kompromisní variantě je to velmi potřebná norma, která velmi pomůže.“
Martin Šimáček: Zákon o sociálním bydlení je kompromis, přesto pomůže (zdroj: ČT24)
Zákon je protiústavní, míní šéf sdružení majitelů domů
Podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí Tomislava Šimečka je zákon o sociálním bydlení potřebný, ale ne v předložené podobě. Ústavně-právní výbor Senátu už v roce 2012 vypracoval zprávu, na jakých principech má být zákon postaven; současný návrh je proto podle Šimečka protiústavní.
„Zákon jasně říká, že všichni, kteří se živí prací a bez svého zavinění nemohou získat dostatek finančních prostředků na ubytování, že je stát zajišťuje finančně. To zajišťuje příspěvkem na bydlení, naprosto dostatečně. Nikdo se kvůli nedostatečným příjmům nemůže dostat do bytové nouze, poněvadž je zajištěn příspěvkem,“ říká šéf sdružení majitelů nemovitostí.
Tomislav Šimeček: Příspěvek na bydlení už chrání lidi dostatečně (zdroj: ČT24)
„Problém spočívá v tom, že tu máme skupinu lidí, kteří nemají kompetence k bydlení. Těch je zhruba 1 až 1,5 procenta. Těmto lidem by nikdo, i podle občanského zákoníku, neměl nabídnout nájemní bydlení. Tyto lidi nikdo nechce ubytovat, vytvářejí ghetta ve městech a vesnicích. Je nezbytně třeba jim pomoct, ale tak, aby získali kompetence k bydlení a ne aby rozšiřovali vyloučené lokality za přispění státních peněz,“ dodává Šimeček. Náklady na navrhovaný systém by podle něj dosáhly desítek miliard korun.
Doplatky na bydlení
Průzkum: Pro sociální byty je 73 % Čechů
Podle průzkumu, který pro Platformu pro sociální bydlení a asociaci Dítě a rodina provedla agentura Median, podporuje 73 procent Čechů zákon, podle něhož by obce musely mít určitý počet sociálních bytů pro lidi v nouzi. Norma by měla existovat podle většiny voličů pravice i levice, vyplynulo z průzkumu mezi 1215 respondenty.
Podle výsledků průzkumu by normu s povinným počtem sociálních bytů v obcích určitě chtělo 38 procent dotázaných. Spíš se k zákonu s povinností radnic kloní dalších 34 procent lidí. Určitě zákon s povinným počtem sociálních bytů odmítá devět procent dotázaných.
Zákon s povinností obcí mít sociální byty by měl existovat podle 82 procent voličů ČSSD, 84 procent voličů ANO a 86 procent voličů lidovců. Z těch, kteří volí opoziční ODS, se k přijetí kloní 79 procent. Podporu má u 69 procent voličů TOP 09. Pro se vyslovilo 82 procent těch, kteří dávají hlas komunistům.