Koaliční strany se dohodly, že kvůli sociálnímu bydlení nebude vznikat nový úřad, jak to v prosinci navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Vstup do systému také bude pro obce dobrovolný, půjde o pilotní program trvající několik let. Pokud se ale neosvědčí, dostanou obce novelizací normy v sociálním bydlení povinnosti.
Koaliční shoda: Sociální bydlení bude pro obce dobrovolné, žádný nový úřad nevznikne
Sociální bydlení bude financovat už existující Státní fond rozvoje bydlení při ministerstvu pro místní rozvoj, řekla novinářům po schůzce ministryně Karla Šlechtová (za ANO) a dodala: „Žádné Centrum sociálního bydlení, to jsme zcela proti.“
ANO původně žádalo, aby zapojení obcí do systému bylo povinné. „V tuto chvíli tu je názor, aby dobrovolnost byla pilotní projekt na pouze několik let. S tím jsem schopna souhlasit,“ uvedla Šlechtová. Zároveň ale upozornila, že problémy v obcích, které se nezapojí do systému, bude muset řešit stát. Hrozí tak podle ní zneužívání systému a stát bude muset pro obce připravit osvětu.
Ministryně práce Michaela Marksová a ministr pro lidská práva Jan Chvojka (oba ČSSD) už dříve varovali, že zákon, který by obcím ukládal povinnost mít sociální bydlení, v parlamentu nemá šanci na přijetí.
Zákon už moc času do voleb nemá
Zákon o sociálním bydlení měl podle původních plánů vlády platit od ledna. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil normu za jednu z deseti priorit svého kabinetu do voleb. Osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni vyzvalo vládu, aby návrh zákona schválila do konce ledna, jinak se nestihne do voleb přijmout. Ministerstvo práce však dostalo k předloze tisíce připomínek.
Šlechtová i místopředseda lidovců Jan Bartošek uvedli, že je zákon o sociálním bydlení pro vládu prioritou. Oba zároveň kritizovali ČSSD za pomalou přípravu normy: „Bohužel, kdyby nás MPSV poslouchalo již před dvěma lety, nemuseli jsme na tento zákon čekat tak dlouho,“ uvedl Bartošek. Ani KDU-ČSL, ani hnutí ANO podle něj nepřišly v poslední době s novými návrhy a zdržení vyplynulo pouze z toho, že MPSV jejich připomínky nerespektovalo.
Lenka Kohoutová z opoziční ODS je k přijetí velmi skeptická: „Jsem přesvědčená, že této vládě se nepodaří zákon o sociálním bydlení schválit.“
GALERIE
sociální bydlení
Marksová chce ve sněmovně zrychlené projednávání
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) ale naopak věří, že je možné zákon do voleb schválit. Ve sněmovně bude usilovat o zrychlené projednávání. Teď ještě návrh dopracují právníci a úředníci z ministerstev práce a místního rozvoje. Zrychleně by ho pak měla projednat i Legislativní rada vlády.
Podle ní má zákon šanci na přijetí. „Ve chvíli, kdy dávám návrh zákona, s nímž je srozuměn Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, tak ze své zkušenosti vím, že má skutečně šanci přes celé politické spektrum. Pokud by s ním nesouhlasily, posíláme takový zákon na smrt,“ podotkla ministryně.
Strany se zatím neshodnou, kolika lidí se má sociální bydlení týkat
- Za takovou osobu je považován ten, kdo za přiměřené bydlení vydá přes 40 procent svého příjmu a po uhrazení nákladů mu zůstane méně než 1,6násobek životního minima.
- Týkalo by se to i těch, kdo přes půl roku žijí po azylových domech, ústavech, zdravotnických zařízeních či noclehárnách.
Podle posledního návrhu by na sociální bydlení mohlo dosáhnout necelých 120 tisíc lidí. Podle hnutí ANO je to ale příliš vysoký počet. „My navrhujeme zhruba 50 tisíc lidí, protože to jsou osoby v bytové nouzi, které nemají takzvané kompetence k bydlení. Nemají byt a nemají takové příjmy, aby si mohly zaplatit nájemné,“ upřesnila Karla Šlechtová. Ostatním nabízí ministerstvo pro místní rozvoj dotace, například na pečovatelské domy.
Tady se ale rýsuje další koaliční spor. Ministryně práce totiž na brífinku apelovala, že sociální bydlení není a nesmí být jen pro ty nejslabší: „Sociální bydlení tady musí být pro všechny, kteří prostě nemají na komerční nájem. Jedná se o neúplné rodiny, osaměle žijící seniory nebo o zdravotně postižené.“
„Jsem ráda, že vypadla myšlenka nového úřadu, přesto si myslím, že tam jsou skryty ještě další zapeklitosti, které se týkají okruhu příjemců. Protože to je nastaveno stále velice široce, a pokud od toho MPSV neustoupí, tak se bude jednat opravdu o velmi problematický zákon,“ uvedla ve vysílání ČT24 místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Zavedením nájemního sociálního bydlení by se podle analýzy, kterou nechala zpracovat Platforma pro sociální bydlení, snížily veřejné výdaje až o 100 milionů korun ročně. Stát by ušetřil například na dávkách na bydlení v ubytovnách a v azylových domech.