Ministerstvo práce navrhlo čtyři verze růstu minimální mzdy, vláda však v pondělí o částce nerozhodne

Nahrávám video
Události: Spor o minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO by přidalo 400 korun, ministerstvo práce považuje za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun, odbory žádají 1400 korun.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulé úterý po jednání koalice oznámila, že kabinet by měl o navýšení rozhodnout v pondělí – rozhodnutí ale nepadne. Podle údajů z vládního webu je totiž možné do 11. listopadu podávat k návrhu připomínky.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit i zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační. Odbory ale argumentují tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku. To uvádí i ministerstvo.

Čeští pracovníci ze srovnání teď vycházejí hůř ale i kvůli kurzu koruny. Slovenská minimální mzda činí letos 580 eur. Ještě v únoru tak byla v přepočtu asi o stokorunu nižší než česká částka. Nyní po oslabení české měny v epidemii je naopak zhruba o tisícikorunu vyšší. Od ledna se má slovenská minimální mzda zvýšit na 623 eur, což je teď asi 16 800 korun. S předkrizovou hodnotou by to bylo asi 15 600 korun.

První varianta podle představ ANO počítá s navýšením o 400 korun, tedy o 2,7 procenta. Na hodinu by to bylo 87,90 koruny. Minimální mzda by odpovídala asi 41,9 procenta průměrného výdělku. Zaručená mzda by se pohybovala mezi 15 a 30 tisíci korunami. Firmám by se příští rok zvedly mzdové náklady asi o 921 milionů korun. Stát by na sociálním pojištění vybral o 286 milionů víc a na zdravotním o 130 milionů víc.

Podle resortu by přidání mělo činit ale minimálně 900 korun, tedy 6,2 procenta. Nejnižší výdělek by se dostal na 43,2 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 92,30 koruny. Zaručená mzda by se vyplácela od 15 500 do 31 tisíc korun. Firmy by to stálo příští rok 2,13 miliardy navíc. Na sociálním pojištění by přiteklo 650 milionů a na zdravotním 286 milionů. 

Podle odborářů by navýšení mělo činit 1400 korun, tedy 9,6 procenta. Minimální mzda by pak odpovídala 44,6 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 95,20 koruny. Zaručená mzda by byla mezi 16 a 32 tisíci korunami. Firmy by na mzdy vydaly o 3,24 miliardy víc. Na sociálním pojištění by stát získal o 1,01 miliardy víc a na zdravotním o 429 milionů víc.

Česko má šestou nejnižší částku minimální mzdy v EU, říkají autoři návrhu

Jako optimální vidí ministerstvo přidání o 1800 korun, tedy o 12,3 procenta. Minimální mzda by byla na 45,8 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by činila 97,60 koruny. Zaručená mzda by se dostala na 16 400 až 32 800 korun. Firmy by vydaly víc o 4,15 miliardy. Na sociálním pojištění by rozpočet získal o 1,3 miliardy víc a na zdravotním o 559 milionů korun.

Podle autorů návrhu v 21 z 27 států EU upravuje minimální mzdu zákon a Česko má šestou nejnižší částku, při přepočtu na kupní sílu je pátá od konce. Průměrná mzda v Česku by se mohla zvednout příští rok o dvě procenta, tedy o 710 korun, uvádí ministerstvo v podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 20 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...