Ministerstvo práce navrhlo čtyři verze růstu minimální mzdy, vláda však v pondělí o částce nerozhodne

3 minuty
Události: Spor o minimální mzdu
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14 600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 koruny na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO by přidalo 400 korun, ministerstvo práce považuje za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun, odbory žádají 1400 korun.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulé úterý po jednání koalice oznámila, že kabinet by měl o navýšení rozhodnout v pondělí – rozhodnutí ale nepadne. Podle údajů z vládního webu je totiž možné do 11. listopadu podávat k návrhu připomínky.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. „Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti,“ podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit i zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.

Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační. Odbory ale argumentují tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku. To uvádí i ministerstvo.

Čeští pracovníci ze srovnání teď vycházejí hůř ale i kvůli kurzu koruny. Slovenská minimální mzda činí letos 580 eur. Ještě v únoru tak byla v přepočtu asi o stokorunu nižší než česká částka. Nyní po oslabení české měny v epidemii je naopak zhruba o tisícikorunu vyšší. Od ledna se má slovenská minimální mzda zvýšit na 623 eur, což je teď asi 16 800 korun. S předkrizovou hodnotou by to bylo asi 15 600 korun.

První varianta podle představ ANO počítá s navýšením o 400 korun, tedy o 2,7 procenta. Na hodinu by to bylo 87,90 koruny. Minimální mzda by odpovídala asi 41,9 procenta průměrného výdělku. Zaručená mzda by se pohybovala mezi 15 a 30 tisíci korunami. Firmám by se příští rok zvedly mzdové náklady asi o 921 milionů korun. Stát by na sociálním pojištění vybral o 286 milionů víc a na zdravotním o 130 milionů víc.

Podle resortu by přidání mělo činit ale minimálně 900 korun, tedy 6,2 procenta. Nejnižší výdělek by se dostal na 43,2 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 92,30 koruny. Zaručená mzda by se vyplácela od 15 500 do 31 tisíc korun. Firmy by to stálo příští rok 2,13 miliardy navíc. Na sociálním pojištění by přiteklo 650 milionů a na zdravotním 286 milionů. 

Podle odborářů by navýšení mělo činit 1400 korun, tedy 9,6 procenta. Minimální mzda by pak odpovídala 44,6 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 95,20 koruny. Zaručená mzda by byla mezi 16 a 32 tisíci korunami. Firmy by na mzdy vydaly o 3,24 miliardy víc. Na sociálním pojištění by stát získal o 1,01 miliardy víc a na zdravotním o 429 milionů víc.

Česko má šestou nejnižší částku minimální mzdy v EU, říkají autoři návrhu

Jako optimální vidí ministerstvo přidání o 1800 korun, tedy o 12,3 procenta. Minimální mzda by byla na 45,8 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by činila 97,60 koruny. Zaručená mzda by se dostala na 16 400 až 32 800 korun. Firmy by vydaly víc o 4,15 miliardy. Na sociálním pojištění by rozpočet získal o 1,3 miliardy víc a na zdravotním o 559 milionů korun.

Podle autorů návrhu v 21 z 27 států EU upravuje minimální mzdu zákon a Česko má šestou nejnižší částku, při přepočtu na kupní sílu je pátá od konce. Průměrná mzda v Česku by se mohla zvednout příští rok o dvě procenta, tedy o 710 korun, uvádí ministerstvo v podkladech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 18 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...